13.9.2016
Kategorie: Společnost

Krize ve Venezuele pokračuje. A nikdo nechce přiznat, že za to může socialismus

Sdílejte článek:

KAROL ZIMMER

Za krizí vidí jen pokles cen ropy. Na ní ale závisí i Texas, Norsko či Kanada, které však nekolabují. Agentura AP přinesla nový fakt z krize ve Venezuele. Drahota a nedostatek potravin vede lidi k tomu, že nechávají domácí zvířata svému osudu. Nemohou si dovolit krmivo. A nemohou si dovolit ošetření u veterináře a tak vyhladovělá zvířata vyhazují na ulici.

Už dříve New York Times informoval o katastrofálních podmínkách v nemocnicích pro lidi. Nemají léky, materiál, není tam voda a elektřina. Novorozenci v nich umírají, když město vypne elektřinu. Vypne ji i s dětskými maskami. Nemají antibiotika, infuze. Je tam nedostatek jídla. O této reportáži pak mluvil celý svět.

Přestože nejde o lidi a už vůbec ne o miminka, je příběh o domácích zvířatech v jedné věci horší: Špatný stav nemocnic, nedostatek léků a moderních technologií není v socialismu překvapivý. Lidé se ale nemohou rozhodovat, zda onemocní a kde budou ošetření. Nemají alternativu. Nemoci, špatné nemocnice a smrt se jim tak v jistém smyslu “dějí”. No opuštění domácího mazlíčka – de facto člena rodiny – je osobní, strašné rozhodnutí.

[ad#clanek-respo]

Socialismus, který chtěl to nejlepší. A který dopadl jako vždy

Ve Venezuele, která si v roce 1999 zvolila za prezidenta socialistu Huga Cháveze, a kterou od té doby vedou socialisté, je problém nakoupit základní potraviny. Nejsou. Pokud jsou, tak jsou drahé. Není toaletní papír, olej či cukr, na všechno se stojí v dlouhých frontách. Nedávno Venezuelané dokonce začali obchody plenit.

Ten, kdo zažil socialismus u nás, si pamatuje, že nedostatek byl dennodenní. V Československu jsme sice nehladověli, ale své jsme si zažili: I my jsme měli “toaletní krizi”, když se nedal sehnat toaletní papír. Naše mámy měly obavy z nedostatku cukru či mouky. Regály v obchodech byly často prázdné. Nebo měli na metrech a metrech jediný druh zboží. Jít podvečer nakupovat chléb či mléko nemělo smysl – již byly vyprodány.

Pamatuji si radost, když se před Vánocemi podařilo koupit banány a mandarinky. A jak dítě jsem jednou na Štědrý den snil, jak se jednou přejím banánů. Ale nepovažoval jsem to za možné.

Ale aspoň jsme v Československu byli “pyšní” na to, že v Sovětském svazu se měli mnohem hůř. A opovrhovali a vtipkovali jsme o Rumunech, kteří v obchodech neměli nic a hladověli.

Jak málo nám v socialismu stačilo na národní hrdost.

Ale svět médií to tak nevidí

Na situaci v socialistické Venezuele není nic veselého. Nebylo ani na životě za socialismu v Československu. Jediné, co je k smíchu, jsou články a reportáže hlavních médií.

Úporně hledají příčiny venezuelské krize. Diví se, jak může krachovat země, která má největší zásoby ropy na světě.

Ale že by to mohl být socialismus? Znárodňování? Státem stanovované ceny? Dotace, růst státu, tištění peněz a deficity? To reportéry v New York Times, v Chicago Tribune, v Times, na CNN, BBC, PBS nebo France 24 a dalších ani nenapadne.

Asi ani nemůže, když standardní, levicová média “úspěchy” Huga Cháveze donedávna oslavovala. Některé ještě před dvěma-třemi lety, když se už krize stupňovala.

V roce 2011 Huffington Post a britský Guardian společně psali, že “předpovědi, že Venezuela potýká s hospodářskou krizí jsou prostě mylné .” A dodali, že “mezinárodní média to nechápou, ale problém (poklesu ekonomiky Venezuely v roce 2010, pozn.) byl, že vládní fiskální politika byla příliš konzervativní … “

To člověk nevymyslí

V článku ” Hospodářský zázrak Huga Cháveze” v roce 2013 David Sirota – mluvčí Bernieho Sanderse, bývalý mluvčí výboru amerického kongresu a, přirozeně, Demokrat – na portálu Salon psal , že “USA dělají z Cháveze strašáka, protože podporuje socialismus a přerozdělování, čímž zásadně nabourává neoliberální ekonomii. Zároveň se nedá popřít, že Chávez dosahuje pozitivní výsledky … o jeho ekonomickém odkazu si američtí prezidenti mohou nechat jen snít.”

Toto psal potenciální mluvčí amerického prezidenta.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Jospeh Stiglitz během své návštěvy v roce 2007 chválil Cháveze: “Udržitelný růst nestačí, je třeba zajistit co nejlepší přerozdělení růstu ve prospěch všech obyvatel”. Netřeba asi připomínat, že Stiglitz má velký vliv na ekonomické úvahy úspěšné kandidátky Demokratů na prezidenta USA, Hillary Clintonové a snaží se před americkou veřejností propagovat podobné kroky, jaké dělal Chávez.

Trochu to připomíná jiného etatistu a nobelistu – Paula Samuelsona, jehož světoznámé učebnice ekonomie kdysi tvrdily, že socialistická ekonomika Sovětského svazu předbíhá Ameriku.

Co se týče socialismu a jeho úspěchů ve Venezuele se ale zbláznili všichni. Celá levice. To jsou ale bohužel v podstatě všechna “standardní” média a politici.

“Nestandardní” menšina od začátku viděla, že to ve Venezuele nemůže dobře dopadnout. A tak např. v roce 2007, kdy Stiglitz chválil Cháveze, psal libertariánský Mises institut ” Hugo Chávez asi prospal, když zkolaboval Sovětský svaz a s ním socialismus téměř všude, mimo Kuby a Severní Koreje, kde ho diktátoři stále drží při životě i za cenu hladovění. Chávez dává nový smysl výrazu “být mimo” – když je tak mimo, tak neuvěřitelně ignorantský, až se člověk ptá, na jaké planetě a v kterém století žije.”

Zmíněný článek New York Times o selhávajících nemocnicích a umírajících miminkách obsahuje odstavec, ve kterém chtěl celosvětový “vzor žurnalistiky” čtenářům objasnit příčiny kolapsu Venezuely. Našel dvě: pokles cen ropy a spory mezi novým, pravicovým kongresem a proprezidentskou “levicí”.

Ani náznak, že by problémy mohlo způsobit 17 let důsledného socialismu.

Stejně jako New York Times, i portál Time našel příčiny v poklesu cen ropy. A přidal sucho.

A v předchozím článku Time jako příčinu problémů venezuelské ekonomiky dokonce uvedl problémy venezuelské ekonomiky. Dále přidal nízké ceny ropy. A pak korupci, zločinnost a zahraniční zadluženost. Upozornil ale, že výhra pravice a případné odstavení prezidenta k vyřešení krize nepomohou.

To je, v podstatě, ze strany Time logické – pokud socialismus nepovažujete za příčinu problémů, tak odstavení socialistů od moci problémy nemůže vyřešit.

Nad těmito “odůvodněními” se pozastavil bloger Francis Menton. Připomíná, že nejen Venezuela je závislá na ropě a zažívá sucho. Dalším takovým státem je, například, Texas. V Texasu extrémní sucho trvalo dokonce tři roky. A jeho ekonomika nezkolabovala – naopak, rychle rostla. Nezaměstnanost v Texasu je pod průměrem USA (4,6% v Texasu vs. 5,0% v celých USA).

Významné příjmy z ropy má i i Norsko či Kanada. To jsou další země, které z “neznámých příčin” nezažívají kolaps. Přestože cena ropy padla.

Alespoň BBC či CNN to přece musely pochopit … !?

Televizní stanice na tom nebyly a nejsou lépe. Americká veřejnoprávní PBS ve své reportáži připisuje kolabující ekonomiku, nedostatek potravin, elektřiny, vody, hlad a rabování – jak jinak – poklesu ceny ropy. Politiku Cháveze a jeho nástupce Madura kritizuje jen za to, že ” během vysokých cen ropy si vláda neodkládala na horší časy.” A připouští, že se mohli udělat i, nespecifikované, ” další ekonomické chyby .” Z nedostatku potravin PBS obviňuje podnikatele.

Jako kdyby podnikatelé mohli vydělávat na tom, že neprodávají.

V celé reportáži PBS slovo socialismus nepadne. Ani jednou.

Americká CNN mluví o tom, že ve Venezuele je hlad. Přidělování potravin řídí vláda.Venezuelané mohou nakupovat pouze v určeny dva dny v týdnu a rozhoduje o tom poslední číslice v čísle občanského průkazu. CNN ukazuje případ muže s číslicí 5, kterému povolení na nákupy vyšlo na den, kdy jsou obchody zavřené. Kvůli státnímu svátku – dni dělníků. Druhý den obchody znovu otevřou – ale ne pro lidi s jeho číslem. Slovo socialismus CNN nevzpomene.

Stanice France 24 říká, že ve Venezuele není voda, elektřina, potraviny a že důvodem je “politická nestabilita” a “pokles ceny ropy “. Školy jsou v pátky zavřené, státní zaměstnanci pracují dva dny v týdnu. Jedna žena v reportáži říká, jakou má její obrovskou radost, když v obchodě objeví olej. Žena se pak rozpláče. Reportér ukazuje i ulici, na níž za posledních šest měsíců zavraždili 5 lidí. Říká, že Caracas se stal nejnebezpečnějším městem světa. Stanice uzná, že ve Venezuele je “socialistická vláda”. Ale za krizi prý nemůže.

BBC vidí v reportáži “Proč lidé v zemi bohaté na ropu hladoví” příčinu v přílišném vládním utrácení a … v poklesu ceny ropy. Ukazuje vyhublé, hladovějící lidí. Dává prostor argumentaci prezidenta Madura, že za krizi mohou “spekulanti, zahraniční mocnosti”, a že si s nimi Maduro poradí.

Slovo “socialistický” použije reportér BBC pouze jednou. Když na závěr reportáže říká, že “socialistický experiment byl zahraničím kritizován, protože měl být údajně neudržitelný.” Slova “údajně neudržitelný” řekl reportér bez ironie.

Co se ale dá čekat od novinářů, pro které byl socialista Bernie Sanders dobrým kandidátem na prezidenta? A měl jen jednu chybu – že kandidoval tehdy, kdy Hillary?

A pojďme domů

I z naší socialistické politické scény zní slova: ” Já podporuji chávisty, kteří stojí proti neoliberalismu, americkému imperialismu, podporují družstva a socialismus.” A trvdí, že socialismus je funkční. Prý objektivním důvodem současného neutěšeného stavu jsou nízké ceny ropy na světových trzích. A ani levicový aktivista a šéf Institutu pro lidská práva (na Slovensku) Petr Weisenbacher nepovažoval současnou krizi ve Venezuele za důkaz selhání socialismu. ” Za jeho (Chávezovy) vlády se snížila dětská úmrtnost, ale naopak se zvýšila čekací doba na byty. Je to velmi obtížné srovnávat , “přiblížil Weisenbacher. To bylo 6. května.

Za pár dní, 15. května New York Times zveřejnily již zmíněnou zprávu o umírání miminek v nemocnicích.

Socialistický prezident Venezuely Maduro na nedávném veřejném shromáždění křičel do mikrofonu, že ubrání svobodu Venezuelanů. Myslel tím svobodu Venezuelanů od zákeřného kapitalismu.

Ale možná by Venezuelané dali přednost jiné svobodě – svobodě rozhodnout se, zda budou jíst .

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Karol Zimmer

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,53 out of 5)
Loading...