Konfiskace ruských aktiv spadla na summitu EU pod stůl, protože se zjistilo, že evropské firmy mají v Rusku majetky ve větším objemu, než kolik je zmrazených aktiv v EU

Evropská rada se v noci ze čtvrtka na pátek v Bruselu zabývala vývojem války na Ukrajině, budoucím financováním Ukrajiny, otázkou zmrazených ruských státních aktiv a širšími bezpečnostními a politickými souvislostmi. V rámci jednání lídři EU přijali závěry k Ukrajině, které byly podle oficiálního dokumentu Evropské rady „pevně podpořeny 25 lídry států nebo vlád“.

Očekávaná konfiskace ruských aktiv nakonec spadla pod stůl a v pátek nad ránem jsme se dozvěděli, že EU si namísto konfiskace vezme komerční úvěr na 90 miliard EUR, které budou poskytnuty Ukrajině na nákup zbraní a na zajištění chodu stát, tedy na výplaty státních zaměstnanců, důchodců a vojáků.

Co je ale zajímavé, tak nakonec vyšlo najevo, co vlastně vedlo ke krachů plánu na konfiskaci ruských aktiv. Viktor Orbán totiž na tiskovce uvedl, že během nočního jednání Rady EU se prý zjistilo, že kdosi spočítal, že souhrnný objem majetků evropských firem v Rusku vysoce překračuje objem ruských zmrazených aktiv v EU, a podle informací novinářů prý až dvojnásobně.

V úhrnu je v Rusku majetek evropských firem za zhruba 400 miliard EUR. Pokud by tedy EU ukradla ruská zmrazená aktiva, Rusko by si to kompenzovalo konfiskací aktiv evropských firem v Rusku. Ve výsledku by tak EU dokonce více ztratila než cokoliv získala konfiskací ruských aktiv.

Andrej Babiš se připojil k Ficovi a Orbánovi

Evropská rada se tudíž rozhodla, že aktivuje Plán B a členské země si vezmou úvěr ve výši 90 miliard a pošlou ho Ukrajině na zbraně a chod státu. Jenže vzhledem k charakteru úvěru, kdy je jasné, že Rusko reparace nikdy platit nebude, protože bude vítězem války, to nakonec bude znamenat, že úvěr budou splácet země EU. A toho se odmítly zúčastnit 3 země v Evropské radě.

A to Maďarsko, Slovensko a rovněž Český republika zastoupená na radě již Andrejem Babišem. Naplnila se tím moje prognóza, že Babiš po nástupu do funkce pojede trumpizační politiku, a tento krok a připojení k Orbánovi a Babišovi to potvrdil. Nicméně, v jedné věci se Babiš stále ještě projevuje jako muž sedící na dvou židlích, když podpořil závěrečné komuniké Evropské rady o Ukrajině, zatímco Fico s Orbánem dokument nepodpořili.

Důvodem nepodpoření je více věcí, ale hlavním důvodem je to, že dokument nevyzývá Ukrajinu k ukončení války, naopak jí slibuje neomezenou podporu. V dokumentu jsou všude výzvy k Rusku, ale ani jedna výzva směrem k Ukrajině, aby přijala mírový návrh Donalda Trumpa.

Nebo výzva, aby došlo k vyšetření skandální korupce odhalené agenturu NABU v rámci operace “Midas” a následné razie s krycím názvem “Golden Toilet” motivované zlatou záchodovou mísou v bytě Tymura Mindiče. Zkrátka 3 země EU se půjčky na 90 miliard EUR účastnit nebudou, ale zbývajících 24 zemí EU se složí na další zlaté záchody v Kyjevě.  Níže máte citaci komuniké.

Plán B spočívá v půjčce pro Ukrajinu za 90 miliard EUR

Slovensko nebude poskytovat další finanční prostředky na ukrajinskou armádu, protože konflikt nelze vyřešit na bojišti, uvedl premiér Robert Fico. Ten vystoupil poté, co se lídři EU nedokázali dohodnout na plánu využití zmrazených ruských aktiv k podpoře kontroverzní půjčky ve výši 90 miliard eur pro Kyjev. Místo toho se členské státy dohodly na vydání společného dluhu – prostřednictvím půjčky na kapitálových trzích v Londýně – s cílem poskytnout Kyjevu krátkodobé financování.

„Slovensko se nebude podílet na žádné vojenské půjčce pro Ukrajinu a odmítáme další financování vojenských potřeb, včetně financování z prostředků Slovenské republiky,“ řekl Fico novinářům v pátek. Na summitu EU v Bruselu patřil belgický premiér Bart De Wever mezi ty, kteří vznesli námitky proti zabavení ruských aktiv, a podpořili ho italská Giorgia Meloni, maďarský Viktor Orbán, slovenský Fico a český Andrej Babiš. Orbán, Fico a Babiš údajně navrhli, aby členské státy EU místo toho poskytly Ukrajině společný úvěr – čímž by své země z plánu vyňali, ale zároveň se zavázali, že jej nebudou vetovat.

Předseda Evropské rady Antonio Costa uvedl, že blok si vyhrazuje možnost splácet úvěr z výnosů spojených se zmrazenými ruskými aktivy. Bez financování ze strany EU čelí Ukrajina hrozící hospodářské krizi. Podle odhadů potřebuje Kyjev 72 miliard eur, aby splatil již existující úvěr od G7 z roku 2022 a udržel se finančně nad vodou. Fico, dlouholetý odpůrce vojenské pomoci EU pro Kyjev, dříve označil Ukrajinu za „černou díru” korupce, která pohltila miliardy eur z rozpočtu unie.

EU se ale i bez 3 členů výměnou za to, že se nebudou na půjčce podílet, mohla posunout a schválit úvěr a následně bylo přijato komuniké. Závěry komuniké byly zveřejněny [1] jako samostatná část dokumentu Evropské rady označená EUCO 26/25 – Ukrajina. Níže je uvedeno celé veřejně dostupné znění tohoto komuniké v českém překladu, následované zpravodajským shrnutím širších závěrů summitu.

Závěrečné komuniké Evropské rady k Ukrajině (EUCO 26/25 – zestručněný český překlad)

Ukrajina

Evropská rada jednala o nejnovějším vývoji týkajícím se Ukrajiny. Text uvedený v tomto dokumentu byl pevně podpořen 25 hlavami států nebo vlád.

Evropská rada znovu potvrzuje svou trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Oceňuje odolnost a odhodlání ukrajinského lidu a jeho politického vedení.

Evropská unie bude i nadále poskytovat Ukrajině a jejímu obyvatelstvu komplexní politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu, a to v úzké koordinaci s partnery a spojenci.

Evropská rada znovu potvrzuje podporu evropské perspektivě Ukrajiny. Evropská unie bude pokračovat ve spolupráci s Ukrajinou a podporovat její reformní úsilí v souladu se zásluhovým přístupem a při plném respektování stanovených podmínek.

Evropská unie podporuje komplexní, spravedlivý a trvalý mír založený na zásadách Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Evropská rada připomíná své dříve přijaté principy a vítá probíhající diplomatické iniciativy směřující k ukončení války.

Evropská rada naléhavě vyzývá Rusko, aby souhlasilo s úplným, bezpodmínečným a okamžitým příměřím a vstoupilo do smysluplných jednání. Cesta k míru nemůže být určována bez Ukrajiny.

Evropská unie a členské státy jsou připraveny přispívat k věrohodným a robustním bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, a to v koordinaci s partnery, včetně Spojených států, při plném respektování specifik bezpečnostní a obranné politiky jednotlivých členských států.

Evropská rada uznává naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026–2027 a podporuje poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard EUR na toto období, krytého rozpočtem Evropské unie. Splacení úvěru má být vázáno na budoucí reparace.

Ruská státní aktiva zůstávají imobilizována, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí způsobené škody. Evropská rada vyzývá k pokračování prací na právních a technických nástrojích, které by umožnily využití výnosů nebo peněžních toků spojených s těmito imobilizovanými aktivy v souladu s právem EU a mezinárodním právem.

Evropská rada vyzývá členské státy k dalšímu zvyšování úsilí při uspokojování naléhavých vojenských a obranných potřeb Ukrajiny, zejména v oblasti protivzdušné obrany, munice a podpory ukrajinského obranného průmyslu.

Evropská unie je odhodlána zachovat a v případě potřeby posílit tlak na Rusko, včetně prostřednictvím sankcí a úzké spolupráce se skupinou G7, a pokračovat v opatřeních proti obcházení sankcí.

Evropská rada odsuzuje útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu a potvrzuje pokračující humanitární a civilní podporu Ukrajině. Zároveň zdůrazňuje nutnost bezpečného a bezpodmínečného návratu nezákonně deportovaných ukrajinských dětí a dalších civilistů.

Evropská unie podporuje odpovědnost za válečné zločiny a další závažné trestné činy a pokračuje v práci na mezinárodních mechanismech odpovědnosti, včetně zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině.

–EU–

Největším poražením je německý kancléř, který na konfiskaci ruských aktiv založil kampaň v německých médiích

Odhodlání EU dále financovat kyjevskou armádu a podporovat její hroutící se ekonomiku bylo prezentováno jako jakési vítězství. „Evropa splnila svůj slib,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz při oslavě nové finanční pomoci pro Kyjev.

Neschopnost bloku podpořit nelegální a bezohledný plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ukrást zmrazené aktiva ruské centrální banky pro kyjevskou armádu, stejně jako neschopnost schválit po 20 letech dohodu s Mercosurem, je široce vnímána jako katastrofa jak pro Merze, tak pro jeho německého kolegu, kteří po tomto debaklu budou čelit obviněním z překročení pravomocí ze strany celého bloku.

Teoreticky by Ukrajina měla úvěr splatit, ale pravděpodobnost toho je obecně považována za mizivou. Proto maďarský premiér Viktor Orbán tento úvěr označil za „ztrátu, nikoli úvěr“. Ale tuto ztrátu neponesou držitelé dluhopisů. Protože úvěr je krytý rozpočtem EU, i když Ukrajina peníze nevyplatí, blok je stále zavázán splácet jistinu i úroky z budoucích zdrojů rozpočtu EU. Důležité je, že pokud bude rozpočet EU v daném roce nedostatečný, členské státy budou muset zvýšit příspěvky, přerozdělit výdaje nebo refinancovat stávající dluh. Všechny tyto možnosti mají svou cenu.

Daňové ovečky 24 zemí EU vyjde pomoc “Golde Toilet” za 90 miliard EUR hodně draho

Konečným dlužníkem je zde evropský daňový poplatník, jakkoli je tato skutečnost zastíněna. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o společně garantované eurobondy s výslovnými národními zárukami, ale spíše o rozpočtový závazek. Úvěr pro Kyjev činí 90 miliard eur, ale je zde jedna nuance. EU tímto krokem utrpí obrovskou ztrátu.

Negativní carry znamená půjčovat si za jednu sazbu a půjčovat dále za sazbu nižší (pozitivní carry je přesný opak – když si půjčujete levně a následně půjčujete někomu dál za vyšší sazbu). Za předpokladu přijatelného složení emisí v rámci výnosové křivky by vážený průměrný kupónový výnos vyplácený investorům mohl dosáhnout přibližně 2,8 % (počáteční emise – plus minus).

To znamená negativní carry ve výši přibližně 2,5 miliardy EUR ročně. Schválený roční rozpočet EU na rok 2026 činí přibližně 193 miliard EUR, takže samotné negativní carry představuje asi 1,3 % ročního rozpočtu EU. Je to hodně? Ano i ne. Není to destabilizující částka, vzhledem k tomu, že je rozložena mezi mnoho zemí, ale je to skutečná hromada peněz. Ještě důležitější je, že nejde pouze o jednorázový stimul, ale o trvalý fiskální závazek pro blok, jehož fiskální situace se již zhoršuje. Oficiální rozpočet Ukrajiny na příští rok počítá s deficitem ve výši 42 miliard dolarů.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina je bezedná díra, bude Kyjev bez peněz znovu už koncem příštího roku

Obecně se však má za to, že se jedná o výrazné podhodnocení schodku, protože nezahrnuje značnou část dodatečných vojenských výdajů. Zatímco na vojenské výdaje je na příští rok vyčleněno 66 miliard dolarů, ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že bude zapotřebí nejméně 120 miliard dolarů. Podle odhadů EU potřebuje Ukrajina v letech 2026–2027 celkem 160 miliard dolarů v podobě dodatečné finanční a vojenské podpory.

Pokud by se žádná dodatečná pomoc neposkytla, blok odhaduje, že Kyjevu dojde hotovost v polovině roku 2026. Úvěr schválený tento týden Ukrajině na chvíli pomůže na odvrácení bezprostřední krize v roce 2026.

Pokud však konflikt bude pokračovat, pokladna Kyjeva bude do konce roku 2026 nebo počátkem roku 2027 téměř prázdná. Takže za rok budeme opět tam, kde jsme dnes. Znovu se budou hledat peníze pro Ukrajinu. Dokonce by proto bylo lepší, kdyby Ukrajina zbankrotovala. Všechny by to totiž vyšlo levněji. A hlavně, neumřelo by při tom tolik lidí, kolik jich na frontě umírá dnes. A to je prostě realita.