26.3.2017
Kategorie: Společnost

Knížecí rady a jiná doporučení

Sdílejte článek:

FRANTIŠEK FILIP DVOŘÁK

Jistě máme všichni rádi, když nám OSN, Evropská unie, Amnesty Internacional atp. neustále něco doporučují – zvlášť ve věcech o kterých nemají ani ponětí vzhledem ke specifickým podmínkám, ve kterých vznikly. Různé samozvané komise nám radí, jak si máme počínat ve vztahu k migrantům a být více tolerantní ve vztahu k menšinám. Nebo jak řešit genderovou problemtiku, která nabývá na významu přímo úměrně s počtem odborníků, které chrlí fakulty humanitních studií a podobných ústavů. Což je pochopitelné, neboť vyvstala nuntost tyto absolventy nějak zaměstnat.

[ad#clanek-respo]

A.I., dle zlých jazyků ARESTY Internacional, je posedlá především detaily z Evropského prostoru, jako jsou zločiny zvednutého záchodového prkénka, a proto jim ani nezbývá moc času řešit problémy méně virtuální. Jako třeba přežívající otrokářský systém v jistých muslimských zemích, či tamější problém skutečné disikrimince žen, jenž je nedílnou součástí islámského práva.

Obzvlášť úsměvné jsou doporučení OSN v oblasti lidských práv za dobu předsednictví Saúdské Arábie – vzoru jejich dodržování.

O Tureckých doporučeních na adresu evropských států již nelze mluvit jinak, než o nehorázné drzosti, což s podivem částečně dochází i některým čelným představitelům unie.

Nicméně tak dlouho se k těmto zemím přistupovalo natolik servilním způsobem, že se nemůžeme divit jejich falešlému pocitu, který jsme v nich vypěstovali – přesvědčení o tom, že zatímco JIM vše projde, tak NÁS mají právo o těchto věcech poučovat.

RADY-POUČOVÁNÍ-DOPORUČENÍ mívají různou míru důrazu, úroveň užitečnosti, a odlišný záměr svého sdělení.
Z dějin uveďme jen několik poučných případů:

– Když se Marie Antoaneta divila steskům svých poddaných: VOLAJÍ, ŽE NEMAJÍ CHLEBA? – TAK AŤ JEDÍ KOLÁČE!
– Podobně inteligentně se v devadesátých letech divili Američané případu justiční vraždy Milady Horákové: PROČ SI NEVZALA LEPŠÍHO PRÁVNÍKA?
– A pokud naše hladina THC nepřekročila kritickou míru, uvidíme možná bez nekritického nadšení i doporučení zástupců květinových dětí z 60. let na adresu ministertva obrany: ZRUŠTE ARMÁDU A BUDE MÍR!

Naše mentalita má ovšem tyto tendence zakořeněny již od samého počátku lidského rodu, kdy ještě plnily převážně pozitivní funkce – předávání zkušeností z předchozího lovu, sklizně nebo stavby příbytků, eventuelně z boje s nepřátelským kmenem.

Jenže techniky manipulce časem pokročily a pak už vůbec nemuselo jít o dobře míněnou radu, nýbrž o způsob zvýšení svého pocitu důležitosti, či dokonce o záměrnou mystifikaci v zájmu prospěchu radícího. A někdy i v zájmu kmene nepřátelského, který tuto pátou kolonu do osady Havranů nasadil.

Přestože způsob dobrých rad a poučování nemá zrovna za cíl oklamání jejich příjemce, může nadělat spoustu škod již ze své podstaty, pokud chybí zpětná vazba a poučovateli nic nebrání v jeho spanilé jízdě a potvrzení jeho postavení: JÁ RADÍM – TY SE TÍM ŘIĎ!

Proto se také najdou lidé, co poradí člověku s těžkou depresí: MĚL BY SIS JÍT RADĚJI ZABĚHAT!
Nebo bezdomovci, který vybírá popelnice: TO MÁŠ ZA TO, ŽE TI CHYBÍ POZITIVNÍ MYŠLENÍ!

V podobných případech neplatí, že aby někdo mohl druhému poradit, musí také něco vědět a chápat, ale naprosto opačně – KDYBY VĚDĚL A CHÁPAL, TAK NEMŮŽE RADIT!

Ono je ošemetné dávat rady i svým přátelům, které známe nebo si myslíme, že je známe, stejně jako situaci, ve které se ocitli, když říkáme: JÁ NA TVÉM MÍSTĚ… – To je ten problém, neboť na jeho místě se všemi podstatnými okolnostmi a vazbami nikdy nebudeme! A pokud nejsme postiženi výjimečným stupněm představivosti a empatie, často nemáme vůbec šanci k meritu věci proniknout.

I když je mnohdy takový rozhovor s přítelem přínosnější, než konzultace u odborníka, co má patent na pravdu a na rozdíl od vás bude jeho námitky klasifikovat jako nespolupráci a příznaky duševní poruchy.
Člověk si stejně nakonec musí poradit sám a jeho život za něj nikdo neodžije, ať se tváří jako sám spasitel.

Těch neustálých rad a doporučení by v životě mohlo být pro klid duše podstatně méně. Možná by ze začátku stačilo, aby:

– Státy, které zůstaly v oblasti lidských práv na úrovni středověku, se zdrželi JAKÉKOLI rady na toto téma
– Člověk s ministerským platem si dvakrát rozmyslel, než začne radit některým rodinám, či důchodcům, jak vyžít s příjmem pod hranicí chudoby.
– Slečna, která zrovna vylezla ze školy by se též mohla zamyslet dřív, než začne poučovat čtyřicetiletou mámu od dětí v předmanželské poradně.
A my si dali více pozor na to, kdo nám radí a nejvíce na ty, co tvrdí, jak to námi myslí dobře.

Ostatně – nenechte si moc radit ani ode mne, možná jsem Ruský agent!

[ad#pp-clanek-ctverec]

Fr. Filip Dvořák (autor je publicista, rocker a dobrodruh)

ffdvorak

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...