Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém

Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) pořádala v úterý konferenci, které se zúčastnili politici i odborníci. První panelové diskuze, kterou moderovala Martina Kociánová, se zúčastnili zástupci politických stran kandidujících do Evropského parlamentu a zástupce SOSP.

Níže v reportáži najdete myšlenky:

• Ondřeje Knotka (ANO)
• Alexandra Vondry (SPOLU)
• Petra Macha (SDP+Trikolora)
• Filipa Turka (Přísaha+Motoristé)
• Ondřeje Dostála (Stačilo)
• Libora Vondráčka (Svobodní)
• Daniela Vávry (SOSP)

Kromě svého postoje ke svobodě slova, boji s dezinformacemi a hate speech měli účastníci možnost vyjádřit se také k unijním legislativám, jako jsou Nařízení o digitálních službách (DSA) či Evropský akt o svobodě médií (EMFA).

Europoslanec Ondřej Knotek uvedl, že na svobodu slova coby klíčového ukazatele demokracie není možné rezignovat, a poukázal v tomto směru na problém, který pozoruje v EU: „Když se volené ‚elity‘, zástupci v Bruselu, dopouštějí určité formy cenzury a tzv. cancel culture, tak to je problém.“

„Já to viděl v Bruselu, kdy místopředseda Evropské komise (EK) zodpovědný za klimatickou politiku se bavil s těmi, kteří mu kývali. Těm, kteří mu nekývali, řekl: ‚Vy nebráníte planetu, vy nechcete zachránit planetu, váš názor není důležitý‘,“ konkretizoval Knotek a navázal dalším příkladem z Evropského parlamentu, kdy europoslanec, který čím méně souhlasí s většinou v otázkách, jako je Green Deal nebo migrace, tím je „více a více izolován“. Návrhy takovýchto europoslanců jsou dle něj následně bojkotovány – ne kvůli obsahu návrhu, ale kvůli jejich jménu.

Pokud jde o DSA a EMFA, legislativy, na jejichž úskalí SOSP upozorňuje, je hnutí ANO dle Knotka připraveno na jejich revize (všichni europoslanci ANO hlasovali pro DSA, u EMFA se všichni zdrželi).

Kociánová konfrontovala Knotka s formulacemi DSA, které jsou dle ní sporné: „Obávám se, že pokud nějaké nařízení operuje s pojmy ‚problematický obsah‘ nebo ‚negativní dopad na občanský diskurz‘, případně ‚negativní dopad na tělesnou a duševní pohodu‘… co všechno pak můžeme schovat za negativní dopad na tělesnou a duševní pohodu?“

Europoslanec reagoval tím, že podstatným v DSA je, že „umožňuje cenzurovat to, co je v té zemi ilegální“, a pokud by se mělo pod DSA postihovat nejen to, co je ilegální, ale „to, co je považováno někým za škodlivé a společensky to bude nepřijatelné, tak je na místě to změnit“.

EMFA Knotek nepodpořil, protože mu „velmi vadí možnost zřízení evropského orgánu, který bude moct vydávat stanoviska vůči národním opatřením“.

Alexandr Vondra zavzpomínal, že za svobodu slova šel za minulého režimu do vězení, když se podílel na samizdatu.

V posledních letech je dle něj svoboda slova „pod stoupajícím tlakem“ mainstreamových liberálních elit ze západní Evropy a USA, v důsledku čehož se šíří autocenzura. Problém vidí i ve zmiňovaných zákonech EU, které sice nepodpořil, ale jak poznamenala Martina Kociánová, ani proti nim nehlasoval, tj. zdržel se hlasování.

Dle Vondry nicméně celoevropská regulace svobody projevu smysl má, například pokud jde o spojitost s kyberzločiny či podvody.

Hlasování o DSA a EMFA se zdržel, protože měl o nich pochybnosti, například v souvislosti s fackt-checkingem a časovým prodlevám dovolání se.

Petr Mach uvedl,že uskupení SPD-Trikolora, za které kandiduje, považuje právo na svobodu slova za „posvátné“. Vymezil se proti používání pojmu dezinformace s tím, že tvrzení a názory se mají vyargumentovat: „Jakékoliv názory nebo informace potírat, nějak shora označovat, že jsou nějaké správné a nějaké nesprávné, je strašně zlé a musíme proti tomu bojovat.“

Evropská unie dle něj „nemá právní základ pro to, aby se pokoušela bojovat proti dezinformacím“. Problémem DSA jsou dle něj „důvěryhodní ohlašovatelé“, tj. certifikované organizace upozorňující sociální sítě na obsah, který je dle nich „škodlivý“: „To je něco, co nemůžeme připustit. Nechápu vůbec, jak se něco takového může v návrhu legislativy objevit.“

V diskuzi o EMFA dodal: „Všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují… a musíme si na to dávat veliký pozor.“ Dle něj je potřeba vždy si klást otázku „Proč bychom vůbec měli nechat EU, aby to regulovala?“.

Filip Turek slíbil, že pokud se do Evropského parlamentu dostane, bude hlasovat proti jakýmkoliv snahám o omezení svobody slova ze strany unie, neboť omezení, které máme již v našem právním řádu, je dostatečné.

U legislativy DSA se zamýšlí, proč se týká regulace velkých médií (45 milionů uživatelů, resp. oslovených měsíčně) a jaký je její ze strany EK cíl. Dochází k tomu, že ze strany EU jde o účelovou možnost převychovávat společnost, která kromě jiného povede k ovlivňování voleb. Zásady platforem a regulace na národní úrovni jsou dle něj v současnosti dostatečné preventivní.

Ondřej Dostál zmínil osobní nepříjemnou zkušenost z doby covidové. Svobodu projevu považuje za „důsledný nástroj zpětné vazby, aby se společnost vyhýbala chybným rozhodnutím a dokázala se dostat z chybné koleje“. V důsledku je podle něj společnost, která se nezapouzdří, úspěšná.

„Informace jsou moc a stejně jako se státy odjakživa snažily regulovat držení fyzických zbraní, nyní se snaží kontrolovat držení těch virtuálních zbraní, kterými ty informace jsou,“ uvedl v části diskuze týkající se evropské legislativy. Dodal, že se „musíme ptát u každého nástroje, který o toto usiluje… kdo hlídá vaše hlídače“, a z tohoto pohledu je dle něj naše národní legislativa lepší než evropská.

Předseda Svobodných Libor Vondráček uvedl, že jeho strana bojovala za svobodu slova už dávno – v době, „kdy to nebylo tak atraktivní“. Sdělil, že omezování svobody slova si uvědomuje čím dál více lidí, což demonstroval na nedávném průzkumu SANEP pro TV Nova, který zkoumal názory nespokojených voličů pětikoalice. Z téměř 52 % nespokojených voličů „vadí zavádění cenzury“ 56,7 % z nich.

Dle Vondráčka je potřeba upravit některé naše současné předpisy týkající se verbálních trestních činů, protože „dávají příležitost zneužít obecné formulace, aby se někteří lidé za velice podobné projevy trestali a jiní netrestali“.

Pokud jde o evropskou legislativu, kandidáti za Svobodné dle něj podepsali zásady, včetně té, že nepodpoří „žádné omezování svobody slova a křivení mediálního trhu“.

Sdělil: „… pokud jde o EMFA a DSA, kdybych mohl, Javier Milei uvnitř mě už bere do ruku motorovku, chtěl bych zaříznout DSA.“ Varoval dále: „Nenechme se ukolébat tím, že ti, kteří dnes obhajují DSA, říkají: ‚Oni mají mazat jen ten ilegální obsah‘,“ s tím, že „co je a není ilegální mají u nás rozhodovat pouze soudy, ne Demagog, ne digitální platformy“.

Ředitel SOSP Vlastimil Veselý v této věci do diskuze vstoupil a dovysvětlil, že omezení obsahu dle DSA „zdaleka není jenom ilegální obsah“, ale jde hlavně o obtížně definovatelné kategorie jako „systémové riziko“, „negativní dopad na občanský diskurz“ a „dopad na tělesnou a duševní pohodu“.

Daniel Vávra, který byl účastníkem panelu za SOSP, popsal osobní zkušenost s cancel culture, když o něm psala západní média jako o „šovinistickém rasistovi“ a novináři v tomto případě nedodrželi standardní zásady, aby mu poskytli prostor se vyjádřit. Jeden velký herní web, který tak v roce 2016 učinil, měl čelit následně DDos útokům, polovina redaktorů měla dát výpověď a také mělo dojít ke změně ředitele.

Kritizoval nejen levicové strany, ale zmínil i amerického komentátora Davea Smithe, dle kterého konzervativní a „pravicové“ strany „plní v posledních desítkách let roli pouze jakési stafáže… vždycky proti něčemu strašně bojují, prohrají, a když se potom dostanou k moci, tak místo aby to vrátili na původní level, tak s tím vlastně vůbec nic neudělají“.

V diskuzi o DSA řekl, že regulace přes neziskovky je dle něj „úplným kreténismem“. „Další naprosto absolutní blábol“ dle něj je, že potřebujeme EU k regulaci. Státní úroveň je dle Vávry dostatečná „a není o čem se bavit“.

Na EMFA mu vadí to, že novináři mají dle něj až příliš velká práva vůči zaměstnavateli, což například znemožňuje vyhození tzv. „krtka“. S odvoláním se na různé průzkumy poukázal na marginální zastoupení konzervativců v médiích a EMFA tak podle jeho názoru „nahrává aktivistickým novinářům, aby ovládli média, která jim nepatří“.

Veselý panel uzavřel s tím, že kandidáti se sice shodují, že regulace v oblasti svobody slova na národní úrovni je dostatečná, ale faktem je, že už jsme se jí vzdali a přesunuli kompetence na Brusel. Dle něj je už pozdě a „nebude to tak snadné, aby to ten příští (euro)parlament revidoval“.