Fialova bájná lhavost

Nenechte se otrávit blbými náladami, žehráním v médiích, těmi neustálými řečmi o tom, jak jsou všichni kolem dobří, uvědomělí, spořádání, sociální, schopní a jak my jsme neukáznění, zkorumpovaní, líní, švejkové a já nevím co ještě, kteří musejí být vychováváni dobrými opatřeními z Evropské unie. Nevěřte tomu. Brusel nám říká, že když se něco nedaří, tak je to proto, že jsme ještě málo evropští. Zajímavé ale je, že co funguje na národní úrovni, v Bruselu nějak selhává. Nefunguje euro, aspoň tedy na jihu? No asi tam mají moc horko. Jsou vysoké ceny energií pro domácnosti a podnikatele? Tak stanovíme povinně procenta obnovitelných zdrojů, zakážeme jadernou energii, zdražíme energie a budeme schopni konkurence ostatním světem, který na takovéto ideologické nesmysly kašle a dělá, co je pro něj výhodné. Politika Evropské unie je už i proti mírně nemocnému rozumu. Chováme se chvílemi jako blázni, ti si také myslí, že jsou úplně normální. Evropa neustále ztrácí své postavení. Zapomněli jsme pojmenovávat věci pravými jmény. Kdo se o to pokusí, tak je málem označován za fašistu. V záplavě politické korektnosti se z veřejného prostoru skoro vytratilo slovo národní zájem. Všichni se toho slova bojí, aby nebyli nařčeni ze sobeckosti, nedostatečného evropanství, nebo dokonce xenofobie či extremismu Brusel má na všechno jednu odpověď. Ještě více integrace. Vzpomeňme si na vnucování uprchlických kvót. Jaký je náš národní zájem? To je přece zachování bezpečnosti a prosperity naší země. Proto je správné odmítnutí společné měny a zachování naší měnové, rozpočtové a daňové politiky. Proto je správné odmítnutí evropských tlaků na sjednocování sociální politiky, a tedy i daní. Proto je správné uchování maximální míry suverenity v otázkách azylové a migrační politiky. Proto je správné uchování maximální míry suverenity v otázkách azylové a migrační politiky. Proto je správné rozhodovat o tom, kdo, jak dlouho a za jakých podmínek bude pobývat na našem území.

Náš recept na lepší výběr daní a proti šedé ekonomice je jednoduchý a prokazatelně fungující: snižme a zjednodušme daně a ty zbytečné zrušme úplně. Chceme jednotnou a nízkou sazbu DPH, než k ní přejdeme, tak dvě snížené sazby, v první fázi na 19 a 14 %. Chceme snížit a znovu zavést opravdu rovnou daň z příjmu fyzických osob – odstraněním solidární přirážky a stanovením 19% daně z hrubé mzdy. Chceme snížit sociální odvody, které platí zaměstnavatel za zaměstnance. Chceme zrušit daň z nabytí nemovitostí, která zbytečně zdražuje bydlení, zvlášť pro mladé lidi. Chceme zrušit silniční daň, která má drahý výběr a malý efekt pro stát. Daně v žádném případě zvyšovat nebudeme, nestrašte lidi, občanům můžeme garantovat, že daně a celková daňová zátěž se zvyšovat za naší vlády nebude a že problémy deficitu budeme vždycky řešit úsporami na výdajové stránce rozpočtu, ne zvyšováním daní.

Petr Fiala má tři věci které sype neustále na hlavy daňových poplatníků a jsou to, ruská agrese, pomoc Ukrajině a boj proti dezinformacím. S podle něj nepravdami bojuje tak, že se ukončuje bez zákona práci webů které odhalují čtenářům svoje názory na věci ve světě a u nás, ale Fiala s nimi zásadně nesouhlasí. Jasně, on má všechno zásadně. Neustále potřebuje peníze na Ukrajinu a její boj s Ruskem po kterém nám nic není. Potřebuje peníze na zbraně které pak pošle na Ukrajinu. Kde ty peníze vezme? Nám všem a vůbec se za to nestydí. Žene nás do války, lže jako když tiskne a já pochybuji, že ještě umí rozlišit kdy mluví pravdu a kdy ne. Poslední jeho lež je, že opozice při volbě do EP neposílala. 

Bájná lhavost, někdy nazývána jako patologická lhavost – Pseudologia Phantastica – ve svém pravém smyslu, je psychickým onemocněním, které je třeba odborně léčit. Lhaní se v tomto případě stává nemocí, při které jedinec ztrácí hranici vědomého rozlišení mezi realitou a fantazií.

Patologičtí lháři často vyprávějí neuvěřitelné příběhy, neustále přehánějí, činí ze sebe oběť či hrdinu, a to jen proto, aby na sebe upoutali pozornost. Ve většině případů se jedná o lidi s nízkým sebevědomím, kteří lžou, aby se cítili lépe. Postupem času si tak utvářejí na svých lžích závislost.

Lháři mohou během konverzace měnit tón hlasu, odmítat odpovědět na otázku, nebo dokonce nesouhlas demonstrovat pomocí rukou. Zaměřte se také na to, zda protějšek nemluví o nedůležitých nebo zcela vedlejších věcech. I to může být známkou toho, že lže.