Kam dospěla naše civilizace?
RENÁTA LUCKOVÁ
Rok 1989 přinesl svobodu a demokracii střední a východní Evropě. Lidé byli „vypuštěni“ z ohrady a najednou si mnozí nevěděli a nevědí rady, co se svobodou a demokracií. Najednou mají problém, když je větší výběr než jen varianta modrá a rudá či ve variantě černá a šedá, případně hnědá, a že nemusí stát žádné dlouhé fronty na základní věci jako toaletní papír, maso, ovoce i další základní potraviny a věci. I tak to byl za totality přepych.
Lidé zjistili, že sice mají svobodu a demokracii, ale že není zadarmo, že se musí sami více přičinit a více se o sebe postarat a uživit se a chránit a opečovávat ji. Když vypustíte zvířátko, žijící dlouhá léta v ohradě, brzy se vrátí, protože zjistilo, že se tam na svobodě musí postarat samo o živobytí a svoji bezpečnost, že v ohradě má sice omezený pohyb, ale je o něj postaráno, někdo jiný jej nakrmí a uklidí jeho prostor, a že vlastně mu tak nic nechybí.
Moderní technologie zaplavily svět a zdá se, že se to začíná vymykat místo toho, aby lidstvo bylo schopno využít více pro svůj prospěch. Moderní technologie se stávají předmětem kontroly a ovládání lidí, a to dnes již přesahujíce hranice jednotlivých států.
Velcí, střední i malí podnikatelé a živnostníci to již dávno ví, o čem to je mít velkou zodpovědnost nejen za sebe, za své rodiny, ale také za své zaměstnance. Ale co ostatní, kteří čekají, až jim někdo přikáže, musí udělat tohle a tohle, a často si stěžují na zaměstnavatele, že občas musí zůstat v práci přesčas atd. Lidé, vylezlí z ohrádek zjistili, že najednou mají volnost a neví, co s ní. Až moře volnosti… A tak raději volí opět komunisty a podobně levicově orientované strany a hnutí, protože přece se najde nějaký guru, který jim bude diktovat, oni nebudou muset nic dělat, ale za to budou moci zase nadávat a udávat atd. To je přeci jednodušší než přemýšlet o tom, co lépe zlepšit a co pro to mohu sám udělat. A tak se raději vzdávají svých svobod a demokracie.
Naivní byly představy, že do 20 let doženeme západ. V mnohém jsme ho dokonce ve svém vývoji předčili, ale už si málokdo uvědomil, že západ na nás nepočká a nestagnuje kvůli nám. Nejen pro nás, ale i západu se otevřely nové trhy a západ si šel svým způsobem a tempem dál. Není možné srovnávat výše mezd západu, zvláště v Německu, a u nás, kdy byl daleko vyšší poměr české koruny ke sjednocené marce, a poté po vzniku eura stanoven poměrně vysoký kurz české koruny k euru, a česká vláda drží vysoký kurz české koruny k euru stále dodnes. Něco jiného bylo pro východní NDR, kdy po sjednocení Německa byl kurz východoněmecké marky k západoněmecké 1:1 do určité výše východoněmeckých marek a nad tuto výši kurz 2:1.
Ačkoliv v době totality a po pádu totality byly na životní úrovně tehdejšího Československa a východního Německa, tzv. NDR, na srovnatelné úrovni, po sjednocení si Němci vypomohli navzájem. Bývalá NDR díky sjednocení se západním Německem měla předpoklady k dobře provedené privatizaci, která probíhala pod patronací ekonomicky vyspělejšího západního Německa. V ekonomice tak byl dostatek kapitálu i na případnou restrukturalizaci a sanaci privatizovaných podniků a dostatek kvalifikované a kvalitní pracovní síly. Dalším výchozím předpokladem pro zvládnutí a úspěšnost německé privatizace a restrukturalizace ekonomiky byla existence vyspělé právní infrastruktury. To byl výrazný rozdíl třeba proti československé ekonomice. Československo muselo jít tak vlastní cestou, sbírat zkušenosti v zahraničí a hlavně tu chyběl kapitál a kvalifikovaná pracovní síla. Navíc ještě muselo krátce v 90-letech řešit rozdělení Československa. I přesto tyto odlišné startovní podmínky jsme za 30 let ušli výraznou cestu a udělali velký pokrok.
O to více je dnes překvapující, že západní a severské státy Evropy, které byly pro nás velkým vzorem kapitalismu, demokracie a pokroku, dnes plně podporují levicové komunistické směry. Asi jim chybí zkušenosti 40 let života v socialistické a komunistické totalitní nadvládě.
A i v Čechách se mnohým postesklo po totalitě. Je smutné, že mnoho Čechů je přesvědčeno, že za totality jim bylo líp. O to víc je zarážející, že se k nim přidala i mladá generace, která chce žít v komunismu – s využitím rovnostářství a sdílené ekonomiky a luxusu. Proč něco vlastnit a proč by se měli snažit něco budovat, když to mohou mít zdarma či s minimálním úsilím (sdílená auta, sdílené byty či ještě lépe přidělit jim byty zdarma atd.) a nemusí se o nic starat, půjčí si, použijí, občas i zničí, a vrátí zase zpět, ať se o to postará a opraví někdo jiný. A pokud chce někdo něco vlastnit, rozvíjet to a pečovat o to sám i s rodinou, tak se ti závistivci musí postarat o to, aby to neměl či ho pohlídat, aby toho neměl zase tak moc. Jinak je moc bohatý a musíme ho za to penalizovat. Jinak je přece asociál.
V ČR je stále hodně těžké, zvláště pro talentované, aktivní a schopné lidi se tu prosadit. A pokud někdo ukáže svůj úspěch, ocenění, bývá za to náležitě okolím potrestán. A zvláště, když dostanou ocenění v zahraničí, které si právem zaslouží. Díky těmto lidem, že jsou a dělají hodně nejen pro sebe, ale i pro Českou republiku a naši společnost. Naštěstí jsou tu i takoví jedinci mezi mladou generací. A díky za ně.
Závist je však v ČR hodně veliká. Tak neschopní radši vymýšlí vše možné i nemožné, aby ti talentovaní a schopní byli za to potrestáni, místo toho, aby se snažili se sebou a svým životem něco sami udělat. I 30 let po pádu totality je podprůměr brán za standard či nadprůměr a skutečný nadprůměr musí být penalizován. Typickým příkladem byla nepovedená inkluze ve školách. Lidem s menšími schopnostmi či nějak handicapovanými by měla společnost pomáhat a pomáhat je začlenit do společnosti a společenského uplatnění, vždyť i tito lidé jsou plnohodnotnou součástí naší společnosti. Ale co bylo na inkluzi obzvláště zarážející, bylo to, že talentovaní a chytřejší děti měli mít svého speciálního psychologa, zřejmě aby tak moc nevyčuhovali a zařadili se tak do průměru či ještě lépe podprůměru. Jak dopadla inkluze, je obecně známo…
Čeští odboráři a zaměstnanci žádají vyšší minimální mzdy a celkově daleko vyšší zvyšování mezd než je inflace. Už si však vůbec neuvědomují či raději nechtějí slyšet, že se tím vytváří velké problémy do blízké budoucnosti, roztáčí to kolo a vytváří podhoubí pro velkou inflaci a krizi v ekonomice. Zaměstnanci chtějí delší dovolenou, sick days, celou placenou nemocenskou, různé sociální dávky atd. Chtějí stále více a více volna a větší mzdy bez toho, aby aniž by zvýšili svoji produktivitu práce. Na zaměstnavatele a podnikatele se tím vytváří stále větší a větší tlak s rostoucími náklady, nejen mzdovými. Zatímco zaměstnanci si jezdí a užívají na dovolené u moře, leckdy si někteří užívají i luxusních zájezdů, majitelé, manažeři firem i živnostníci leckdy neznají léta volné víkendy ani dovolené, protože mají velkou zodpovědnost nejen za sebe, své rodiny, ale především za firmu a své zaměstnance.
Dnes už není moderní (dnes se tomu říká „IN“ v moderním jazyce) spolu spolupracovat a společně něco tvořit, (nemám na mysli socialistickou ideologii, ani kolektivizaci), ale zajímat se také více o druhého ve smyslu, jak můžeme spolu spolupracovat, co dobrého udělat a vybudovat atd. Vyrostla tu mezitím velmi sobecká a agresivní generace (naštěstí, ne všichni), jakýsi nový druh generace, od dětství plně životně zajištěných a vyrostlých na moderních technologiích. Generace jedinců, kteří jsou jen oni jediní, a jim se musí vše podřídit a ještě je za to ostatní musí sponzorovat. A pokud tak tomu není, tak jsou schopni se za to soudit a obžalovávat atd., protože oni přece jsou v právu. A že se s rodičem nebudou cucat, jako se s nimi cucali jejich rodiče či oni se svými rodiči. Ale kde jsou práva ostatních? Rozmazlení sobečtí frackové, kteří teď diktují rodičům a starším lidem obecně, že vše je špatně, co udělali a leckdy v těžkém potu a i vážně nemocní vydřeli jejich rodiče a předkové, perzekuovaní totalitním režimem, ale ti starší musí udělat vše pro to, aby si mladí mohli žít v bavlnce a jak je rodiče, chudáky – dospělé děti, musí rodiče zabezpečit, jinak rodičům a starším lidem udělají ze života peklo.
Lidé by si měli více vážit toho, že je v Evropě přes 70 let mír a klid beze zbraní, i když poválečná léta, léta studené války i léta totality byla hodně těžká, a ochraňovat mír a bezpečí, vážit si života v míru a klidu a v lásce, úctě a toleranci vůči sobě navzájem včetně ochrany a předávání hodnot a zvyků, které tu budovaly generace po staletí, včetně naší generace a našich rodičů. Základním kamenem společnosti vždy byla a je klasická rodina a dobré mezilidské vztahy. I demokracii a svobodě se musí lidé učit. Je to velká výzva i pro další generace. To vše je ale pro některé téměř zbytečné, a proto hledají alternativy jako mnoho kategorií pohlaví, rozbití základní rodiny, kde rodiči jsou muž a žena atd. Takovým lidem zřejmě chybí napětí, krev a násilí a hlavně emoce…Ty emoce….jedinou hodnotu dnes mají emoce, protože ty hýbají světem…
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Podobné příspěvky
Pražská bytová a předvolební hysterie
RUDOLF MLÁDEK V posledních měsících a týdnech není dne, abychom nečetli či neslyšeli, jak strašlivá je situace mladých lidí
Přestaňme dusit život a společnost právn...
JIŘÍ ROLF RANDULA Jediné, co vlastně v souvislosti se snahou o „oživení“, pokud se práva týká, vidíme, je rozšiřování