2.7.2022
Kategorie: Ze světa

Johnson: Kdyby byl Putin žena

Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

Neuvěřitelný výrok Borise Johnsona je typickou ukázkou současné rétoriky Západu. Je smutné, že muži v čele NATO i G7 nejsou schopni Rusko zastavit a vymlouvají se už na naprosté hlouposti.

Britský premiér pronesl v poslední době několik výroků na téma ukončení války na Ukrajině. Mimo jiné varoval před jednáním s Ruskem a podpořil plně politiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který plánuje dobytí všech ztracených území zpět pod správu Kyjeva – dokonce i Krym. Žádná mírová jednání se nyní nevedou z prostého důvodu – Rusko dnes okupuje už přes sto tisíc čtverečních kilometrů ukrajinského území a každý den postoupí jeho armáda o několik kilometrů vpřed.

Zelenský se naivně domnívá, že Západ dodá Ukrajině stovky raketometů a děl a že pak nastane obrat ve vývoji války a Rusko bude poraženo. Raketometů dostane Ukrajina možná několik desítek, rovněž tak děl. To, co však Ukrajina nedostane, je ve vojenském žargonu „živá síla“. V té bude mít vůči Rusku vždy mnohem méně (defacto v poměru 1/4 až 1/5) a bez té se žádný obrat ve válce konat nebude.

Johnson však zaperlil ještě mnohem více, když prohlásil toto: „Kdyby byl Putin žena, tak nevěřím tomu, že by rozpoutal takovou šílenou machistickou válku,“ řekl Johnson. „Pokud chcete výmluvný příklad toxické maskulinity, tak ho máme před sebou v jeho osobě,“ dodal. Uvedl rovněž, že by na mocenských pozicích mělo být více žen.

Takže jen namátkou vybírám: Velká Británie – muž, Německo-muž, Itálie-muž, Francie-muž, Španělsko-muž, USA – muž, Japonsko – muž, Austrálie-muž. Prostě, ženami se to ve vrcholných pozicích na Západě jenom hemží, že ano. Přitom Velká Británie díky odvážné ženě Margaret Thatcherové dokázala dobýt Argentinou obsazené Falklandy. Na výrok Johnsona by bylo možné reagovat i ironicky tak, že kdyby byl Johnson žena, nedošlo by k onomu případu bujných večírků během covidových restrikcí. Žena v čele britské vlády by takové machistické večírky v sídle premiéra nedopustila.

Velmi mne zaujal komentář bývalého premiéra Jiřího Paroubka o setkání skupiny BRICS těsně před schůzkou G7. Světový vítr změnil směr. Takový titulek dali autoři svému článku v konzervativním německém deníku Die Welt. Připomínají, že země G7 mají v souhrnu asi 770 milionů lidí, zatímco země BRICS, tedy Čína, Indie, Rusko, Brazílie a Jižní Afrika, vykazují tři miliardy lidí. Podle autorů článku přitom mnoho lidí na Západě včetně Německa věří tomu, že většina zemí světa je dnes na straně Ukrajiny. Ve skutečnosti tu vzniká alternativní protizápadní blok, mocný a významnější než kdy dříve. Je pravda, že Čína má územní spory s Indií, které tu a tam přejdou i do lokální vojenské konfrontace. Nicméně Indie, kterou by Západ rád viděl na své straně, má už od časů Sovětského svazu výtečné vztahy s Ruskem. Vztahy nejen hospodářské, ale i pokud jde o dodávky vojenské technologie a materiálů pro indickou armádu. A rovněž lidnatý Pákistán je dnes de facto strategickým partnerem další země BRICS, Číny. A ta zase intenzivně prohlubuje vztahy s Brazílií.

Falešná mediální propaganda Západu o tom, že celý svět podporuje Ukrajinu, je tak nejen lživá, ale de facto klame ty, které chce podpořit. Jestliže už i v zákulisí Bílého domu se připouští, že Ukrajina nezíská zpátky území, které Rusko invazí dobylo, kruh se uzavírá. Někteří představitelé Bílého domu vyjádřili své obavy ohledně ztráty ukrajinského území způsobené ruskou invazí do země. Domnívají se, že se Ukrajině nepodaří získat zpět celé území, o nějž za čtyři měsíce války s Ruskem přišla. Tento názor mezi americkými představiteli převládá i přesto, že USA a spojenci v posledních týdnech Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně.

Ruský útok na obchodní centrum s civilisty je jasným dokladem toho, že se Rusko nezastaví před ničím. Dává tím jasný signál tomu, že po každé moderní vojenské dodávce na Ukrajinu provede demonstrativní útok na civilní cíle s cílem rozdmychávat strach. Příště to může být Kyjev či další velká města Ukrajiny. Podobně už Rusko reagovalo na ukrajinské útoky na cíle v Rusku. Pokud by se Ukrajina pokusila pomocí nových zbraní dále rozšířit útoky na cíle v ruském vnitrozemí, případů útoků na ukrajinské civilisty z ruské strany by řádově přibylo.

Tak je totiž současná situace narýsována. Může se proto stát, že Rusko sice své územní zisky bude získávat po kilometrech za den, ale za dalších sto dní to může být postup ruské armády o dalších sto kilometrů. To je prostá matematika. Je možné, že Rusku současné nejednání s Ukrajinou i vyhovuje, protože, jak se vyjádřil bývalý ruský prezident Medveděv, za rok už nemusí Ukrajina vůbec jako stát existovat.

USA na počátku konfliktu přišly s teorií, že se Rusko na Ukrajině „vyčerpá“ a nebude moci napadnout další země. Nyní už NATO hovoří o tom, že Rusko ohrožuje další státy, představitelé Polska se vyjadřují tak, že jsou „další na řadě“. To je jen další doklad chybné politiky Západu. Pokud Západ nechtěl Ukrajinu bránit (protože by nastala III. světová válka), neměl válku na Ukrajině vůbec připustit a měl se s Ruskem i Ukrajinou dohodnout na míru výměnou za část ukrajinského území. Snad západní stratégové ani netušili, že je Rusko schopné na Ukrajině dobýt další území, a proto podporovali Ukrajinu v plánu vstoupit do NATO. Rusko navíc drží EU v hrsti s (ne)dodávkami plynu, což by zejména pro německou ekonomiku byla ekonomická katastrofa.

Rusko tak na rozdíl od plánu USA nejen že válkou na Ukrajině neoslabí, ale významně posílí, což už vzalo NATO na svém posledním zasedání na vědomí a označilo Rusko za nepřítele, proti kterému je třeba se podstatně lépe vyzbrojit. Otázkou je, zda toto poznání stratégů NATO nepřichází příliš pozdě.

 

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 3,25 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg
41 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)