21.5.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Ještě je šance na krok ke změně

Sdílejte článek:

IVAN VÁCLAV HRBEK

Za pár dnů již budou volby do Evropského parlamentu. Ačkoliv je to instituce pro řadu lidí včetně mě v podstatě zavrženíhodná, zřízená za účelem oklamání velkých skupin občanů Evropy, rozhodl jsem se ve volbách do něj kandidovat. Důvodem je, že probíhá válka o lidské svobody, válka o budoucnost našich dětí a vnuků. A v této válce nesmíme bez boje přenechat našim nepřátelům ani píď prostoru, kde by mohli bez obav a skryti před veřejností osnovat své zkázonosné plány. Musíme tam být, mařit jejich plány, informovat o každé jimi připravované zradě veřejnost.

Narodil jsem se v Československu, žiji v České republice, uprostřed Evropy. Jsem Čech a Evropan. Evropa ale není Evropská unie. Evropská unie vznikla s cílem zajistit, aby se na šroub, vyrobený v Německu dala našroubovat matička, vyrobená ve Španělsku a utáhnout to šlo italským klíčem, nemusel se používat francouzský. Jejím deklarovaným posláním byla co nejužší a současně rovnoprávná spolupráce evropských států a jejich národů. Tomuto poslání se zpronevěřila, propadla byrokracii, nikým nevolení úředníci si uzurpují moc a mění společenství svobodných, spolupracujících národních států v žalář národů, horší než bývalé Rakousko-Uherské císařství.

Evropská unie měla šanci tohle zjistit díky Brexitu, samozvaní vůdci EU si mohli své chyby uvědomit a leccos napravit. Reakce však byla zcela opačná, viníci nastávajícího rozpadu EU, sedící ve svých křeslech v Bruselu, obviňují všechny kolem sebe ze svých vlastních chyb. Mstí se Britům za odvahu říct, že se jim něco nelíbilo a zastrašují ostatní národy, které by se chtěly o něco podobného pokusit.

Evropská unie v této podobě přivedla Řecko do hospodářské propasti, politiky Katalánska, kteří plnili mandát, jež jim dali voliči, uvrhla do vězení, občany Francie hájící svá práva ve žlutých vestách střílí, bije a zavírá do vězení. Kde je liberté, égalité, fraternité? Svoboda, rovnost, bratrství? Krev teče v mnichovském metru, na Champs Elysée, hoří Paříž, hoří Notre Dame.

Do našich zemí přivádí Evropská unie divoké dobyvatele, aby pustošili, ač si toho ani nejsou vědomi. Jednají instinktivně, protože celý život jen bojovali o své přežití. Jednají agresivně, protože cítí, tuší a vědí, že potkávají společnost, jež zapomněla, co je vlastní obrana. Oni chtějí podíl bez toho, aby se podíleli. Oni nemají, bohužel, schopnost poznání, schopnost rozvíjet dále nádheru, která se před nimi objevila. Oni nepřicházejí budovat, nýbrž ničit, pálit, zabíjet. Důvody, které je donutily opustit domovy, vlečou s sebou a chtějí je tady zavádět. Smyslem jejich života není něco vytvořit a zanechat, ale nejvýš obejít dokola černý kámen uprostřed pouště.

Při teroristickém útoku na Srí Lance přišel o rodinu nejbohatší muž Dánska, který tento stav podporuje a spoluvytvořil ho. Je to symbolické. Tyto rádoby elity vypustily z láhve džina, kterého nemají pod kontrolu. Nyní s hrůzou zjišťují, že je neochrání peníze ani zdánlivá moc, ba ani to, když se dobrovolně uvězní ve svých palácích a nechají zbytek občanů napospas. Zemřou s nimi, protože nebude nikdo, kdo by na ně pracoval a stejně i politici, kteří se na naší likvidaci podílejí, protože nebude nikoho, kdo by jejich prebendy financoval …..

Ještě je šance na krok ke změně. Dalších šancí už moc nebude. Proto jsem se rozhodl kandidovat na kandidátce č. 40, za Alternativu pro ČR, s lidmi, kterým věřím. Proto jsem na kandidátce na třetím místě. Protože jsem odhodlán, v případě, že mi to uložíte svými hlasy, převzít odpovědnost za to, že to změním. Stačí vhodit kandidátku číslo 40 a na ní zakroužkovat kandidáta číslo 3.

Pokud tak neučiníš, nic se nestane. Určitě ne zítra, ani do deseti dnů. Ráno se každý den zcela jistě rozední a možná vyjde i slunce. S velkou pravděpodobností do deseti dnů nevypukne válka, neshoří chrám Svatého Víta, ani se nepropadne do země Karlštejn. Ale každý měsíc budou Vaše svobody omezeny stovkou nařízení a směrnic, které přijdou z Bruselu a další stovkou zákonů a vyhlášek našeho parlamentu a naší vlády. A ty proniknou až do té nejmenší vesničky, ke každému z Vás a každá ulomí z krajíců Vaší svobody a Vašich práv tu malý, tu větší drobek. A za dvacet či třicet let Vaše děti či vnuci zjistí, že jste jim z práv a svobod odkázali jen ztvrdlé, ohlodané kůrky. A budou se Vás, kteří jste mladší než já, ptát proč. A Vás, kteří jste starší a stejně jako já tady už za třicet let nebudete, budou proklínat. Pokud tady budou alespoň oni. Pokud je nesmete válka, kterou ve jménu mamonu někdo rozpoutá.

Proto k těm volbám, co se blíží, jděte! Vhoďte do urny ty správné lístky, zakroužkujte ta správná jména. A pokuste se vytvořit pro své děti lepší svět, než jim někteří chystají.

Autor: Ivan Václav Hrbek

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky