Jednú komunista, dycky komunista

“Tož, co ty na to podnikatelu? Viděl si ten nejnovější průzkum preferencí? Už sa to obrací co? Naši sú jasně ve vedení!”

Tak jsem zase jednou zašel na pivo. Sednu si ke stolu, poručím si jedenáctku a rozhlídnu se po lokálu. Od stolu štamgastú na mě volá vesele soudruh Jaryn. Jak sám o sobě říká: Soudruh, co nikdy nezradil. Zapřísáhlý nepřítel Havla a nás třídních nepřátel. Nostalgicky snící o návratu socíku.

“No já nevím Jaryne. Pokud vím, tak ti tvoji komunisti jsou sice na druhém místě, ale jasně vede ANO ne?” Opáčil jsem nasraně , že si to pivo nevypiji v klidu, ale budu zase muset hájit výdobytky dvaceti pěti let svobody a kapitalismu.

“Tož neblbni podnikatelu, šak Andrej je taky náš, dyť byl ve straně dvacet roků a eště byl ten spolupracovník. Šak to musí byt kovaný súdruh, když byl rozvědčík! Chápej, jednú komunista vždycky komunista, to ti zůstane navěky zaryté do srdca.”

Jarynovi zřejmě nepřipadá vůbec divné, že kovaný soudruh má majetek v hodnotě asi osmdesáti miliard.

“Podivaj sa podnikatelu. Tož první je náš Andrej s tym ANO.”

“Dvacet šest a půl procenta. Druzí sú naši vlastní soudruzi se čtrnácti a půl procentama a třetí sú socani. Ale socani to sú většinú taky všecko bývalý komunisti. Enom to byli takový ti kariéristi, co rychle převlekli kabáty. A na Hradě máme taky svojeho člověka. Súdruha Miloša sme sice v sedmdesátém vylúčili, ale ten chlap to má v sobě furt, to je jasné.”

“Šak vidíš, jak ho to táhne k našej Číně a k súdruhovi Putinovi. Takže sa nám to pěkně otáčí.” Dodal spokojeně a objednal další rundu vodky.

“Ty Jaryne, takže ty si myslíš , že to zase berete pevně do ruky? Že se to jako otočí zpátky??”Jo?? Rýpl jsem do něj.

“Tož, to je definitivní. Po volbách uděláme my všecí komunisti koalicu a šecko sa to vrátí.”

“Marta Semelová bude ministryňa školství a súdruh Skála dostane vnitro. Zase sa bude hulit v hospodách, vás pořádně zdaníme, neco sa aj znárodní. Zas bude dobře. Elektrika a pivo budú levnější, zadrátujem hranice, aby sem nikdo nelezl a šecí budú mět prácu.

Potměšile jsem se usmál do půl litru.

“Jaryne, ale když budou mět všichni prácu, tož to budeš muset začat zase makat aj ty. Budeš muset přestat vysedávat celé dny v hospodě a vrátíš se zpátky do fabriky, ne? Víš , že dřív bys dostal flastr za příživnictví?”

“Tož kurňa…………………………to mě nenapadlo, ale já už to mám za pár roků do důchodu, přece nepůjdu zase stát k mašině? Víš ty vole, jaké já mám křečové žily? Jak trpím? Dávno sem měl mět invalidní důchod. Hergot, to mě nanapadlo, že by to nemělo enom samé pozitiva a musel bych zase jít hákovat.” Mrmlal Jaryn, lupl poslední vodku a odkráčel domů.

Tak jsem si v klidu dopil pivo a zaplatil.

To bych teda rád věděl, jestli tam nakonec do té urny Jaryn za čtrnáct dní radši nehodí ODS??

Kdo by se mu divil, když má ty strašné křečové žily!