Pře
11.4.2020
Kategorie: Společnost13 přečtení

Jak útočí imunitní systém na viry a jak je může porazit?

Sdílejte článek:

ROMAN BEDNÁR

Mnoho lidí si myslí, že viry jsou podobně jako bakterie živé mikroorganismy. To je však omyl. Platí, že živé organismy mají metabolismus a samostatně rozmnožují. Viry tyto schopnosti nemají.

 

Viry mají velmi jednoduchou konstrukci a sestávají pouze z DNA nebo RNA, přičemž tyto jsou umístěny v ochranném obalu z proteinů. Aby se mohly rozmnožovat, tak každý virus si musí najít živou buňku a když do ní vnikne, tak ji přeprogramuje tím způsobem, že ji přinutí provádět jeho rozkazy:

Buňka tak potom kopíruje informace vetřelce, podle kterých složí nový virus a uvolní ho. Ten pak infikuje další buňku.

To však nezůstane dlouho utajené. Zdravý a optimálně pracující imunitní systém již po krátkém čase začne s imunní reakcí, to znamená, že začne s širokofrontálním útokem na nepřítele.

Čím kvalitnější je imunitní systém, tím rychleji následuje jeho imunní odpověď. Z krve a z lymfy začne proudit množství granulocytů, lymfocytů a dalších „bojovníků“ imunitního systému a začnou eliminovat útočící viry. Přitom je podporují nesčetné plazma-proteiny. Tato první reakce imunitního systému nejednou stačí na to, aby četné druhy virů a patogenních bakterií bylo zničeno. Boj je zpravidla ukončen rychle a efektivně.

Pacientovi se tento boj manifestuje pocitem nachlazení a horečky.

Imunitní systém pracuje u každého trochu jinak. Jeho reakce a jeho schopnosti jsou závislé mj. od toho, co jsme v životě zažili a jak jsme žili a s jakými viry jsme přišli do kontaktu.

Pamatuje si antigeny, které na obranu proti nim vytvořil a pokud nás znovu napadnou, tak je na boj s nimi dobře připraven. Ale i paměť imunitního systému nepracuje u každého s toutéž efektivitou. Kdo například holdoval alkoholu a nikotinu, ten ji negativně ovlivnil. Mimochodem, to samé platí i pro naši paměť, která sídlí v mozku.

V případě víru Covid-19 zatím nevíme, zda imunitní systém bude schopen vytvořit proti němu trvalou imunitu.

Zatím můžeme vycházet z toho, že je pravděpodobné, že určitou imunitu vytvoří.

První epidemiologické experimenty, které byly provedeny s rhesus opicemi, které jsou blízké příbuzné s člověkem (jejich genetický kód se jen nepatrně liší od našeho genetického kódu) a byly infikovány Covidem-19, tak u všech se projevily charakteristické symptomy této infekce.

Jejich imunitní systém však poměrně rychle vytvořil virus neutralizující antigeny a po několika dnech se z infekce koronaviru zotavili.

Když pak byly Covidem-19 opět infikované, tak se u nich už více žádné symptomy nedostavily. Specifické, protikoronální antigeny, které jejich imunitní systém vytvořil, je udělali imunní proti tomuto viru.

Zatím ale neumíme říci, zda jde jen o imunitu dočasnou nebo trvalou. Abychom se to dozvěděli, tak na to jsou potřeba další experimenty realizované v průběhu delšího času.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
13 přečtení
(12 votes, average: 4,42 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.