Jak se globalisté snaží cestou manipulací vyvolat klimatickou hysterii

Strašení klimatických šílenců proto nebere konce a v poslední době se dokonce přelévá do hysterie. V čele těchto snah je pak EU se svým pro Evropany ničivým zeleným údělem, na jehož základě nyní dochází k likvidaci nizozemských zemědělců a brzy čeká totéž i farmáře v dalších zemích. Uhlíkové závazky EU jsou jasné. Zemědělci budou zlikvidováni, na jejich pozemcích bude vystavěno bydlení pro „Novoevropany,“ jak se to již děje v Nizozemsku a lidé budou „krmeni“ hmyzem, laboratorním masem od Gatese a zpravidla také GMO plodinami, vypěstovanými jeho půdě, kterou nyní tento psychopatický miliardář vykupuje po celém světě ve velkém.

To jsou plány, k jejichž realizaci nyní EU směřuje, přičemž tato cesta do pekel by nebyla možná, pokud by se předtím nepodařilo zmanipulovat davy.

Klimatická omezení a s tím související zelený úděl jsou záležitosti, které se dotknou úplně každého z vás. A to i finančně, neboť EU požaduje od všech členských zemí zavedení klimatické daně z příjmů. Ovšem finančně nás postihují také emisní povolenky, jejichž zvyšující se ceny se odráží i v koncových cenách pro spotřebitele. To vše se děje s výmluvou na globální oteplování, které je ovšem ve skutečnosti jen chimérou, které dnes může věřit již jen úplný hlupák.

Pamatuji si, jak mi přišlo úsměvné, když asi před dvěma lety demonstrovaly indoktrinované „greténské“ děti „proti globálnímu oteplování“. Protesty probíhaly po celé Evropě v květnu, přičemž mládež se venku třásla v průvodech v zimních bundách.

Jak se ovšem mohlo globalistům podařit lidi tak oblbnout a přesvědčit je, že boj proti v přírodě zcela běžnému – a pro rostliny dokonce životně nezbytnému CO2 – zachrání planetu? Skutečně již lidstvo zhlouplo natolik, že této údajné nutnosti snižovat uhlíkovou stopu věří?

Prakticky každá přírodní katastrofa je dnes využívána k tomu, aby byla svedena na lidské konání, na údajné globální oteplování a zejména na produkci CO2 vlivem lidské existence.

Tak jako takřka žádná povodeň, které jsou prezentovány jako důsledek klimatických změn, v posledních letech v žádném případě nedosahovala historických maxim, tak ani vodní minima aktuálně nejsou „rekordní“. Zde jsou obrázky, které hovoří za vše:

Na prvním obrázku vidíte stav řeky Labe v srpnu roku 1904, na druhém je současnost. Podle všeho bylo občasné vysychání říčního koryta uprostřed léta běžné i v minulosti, kdy byl vliv člověka na produkci CO2 minimální:

Přesně tak vypadá manipulace. Jen málokdo si uvědomí, že tento stav není něco až tak neobvyklého, že jde o situaci, která se v historii opakovala mnohokrát – a to bez ohledu na to, jakou „uhlíkovou stopu“ aktuálně za sebou člověk zanechával.

Příkladem, na nějž se klimaalarmisté v Evropě rádi odvolávají, je i Neziderské jezero. To se nachází v rakouské spolkové zemi Burgenland (a malý kousek i v Maďarsku), je velkou vnitrozemskou vodní plochou a jedním z mála stepních jezer v Evropě a zároveň je největším jezerem bez odtoku ve střední Evropě. V závislosti na hladině vody je plocha jezera v průměru 320 km² a přibližně polovina je pokryta rákosím. Mělké jezero je napájeno především srážkami a odvodňováno výparem. Výsledkem je, že hladina vody podléhá povětrnostním podmínkám a přirozeně velmi kolísá. Maximální hloubka je jen asi 2 metry. Rozpětí kolísání během roku je 60 až 80 centimetrů. A letos je hladina vody obzvlášť nízká. Dostatečný důvod k tomu, aby ho mainstreamová média využila jako ukázku „změny klimatu“.

V Rakousku se například ke stavu jezera píše:

Na začátku léta nebylo jezero nikdy tak mělké jako nyní: hladina 115,09 metrů nad Jaderským mořem je jen čtyři centimetry od historického minima. Při výšce 115,09 metrů nad hladinou Jaderského moře je hladina jen čtyři centimetry nad historicky nejnižší hodnotou ze září 2003 – od začátku záznamu v roce 1965 – řekl Christian Sailer z hlavního oddělení pro vodní hospodářství ve spolkové zemi Burgenland v rozhovoru pro APA.

Nicméně zkoumání jezera a důkazy ze starých kronik hovoří jinak:

Bylo prokázáno, že Neziderské jezero částečně nebo úplně vyschlo před dvěma tisíciletími, stejně jako ve středověku a později (např. 1736, 1811). Ani v jednom z těchto případů však úbytek vody netrval tak dlouho jako při posledním vyschnutí, které v letech 1865 – 1871 zanechalo celou jezerní pánev téměř bez vody…

„Už v roce 1864 byla hladina vody v jezeře nízká a velké plochy byly prakticky bez vody. Léto roku 1865 pak přineslo jezeru rychlý konec s horkými dny, silnými větry a přetrvávajícím nedostatkem deště. Od poloviny června veškerá voda zmizela, vyschla po celé šířce jezera, jen v hlubším bodě mezi Apetlonem a Esterhazem se třpytil úzký pruh vody. “

Klimaalarmisté jednoduše využívají toho, že většina z nás nemůže vědět, co bylo v dobách před naším narozením. Co bylo v 19. století či dřív nebo na začátku století dvacátého. Historicky se prostě klima na zemi mění a měnit se bude. Navíc nyní se spíš zdá, že dochází ke globálnímu ochlazování, což potvrzuje i rekordně studená zima, která aktuálně panuje na jižní polokouli…