31.12.2019
Redakce
0
Kategorie: Humor

Jak se baví internet: Silvestrovská pomazánka

Sdílejte článek:

EMA

Ve veliké kuráži vypadnou na Silvestra po půlnoci z hospůdky návštěvníci, měsíček svítí jako rybí oko a tak se začnou dohadovat. „Je stříbrný!” prohlásil první. „Ne, je zlatej!” odporuje druhý. „Stříbrnej – jen se pořádně koukni.” „Koukni se ty – zlatý!” Jede kolem cyklista na kole, a tak ho zastaví. „Pane,” škytne ten první, „řekněte nám, je ten měsíček zlatý, nebo stříbrný?” „Který?” kouká cyklista na oblohu. „Ten vpravo nebo ten vlevo?”

81106870_3081167781893520_1793478772582776832_n spánek

„Tak co, jak jsi prožil letošního Silvestra, příteli?” „Ale… nejprve jsem nevěděl, kam mám jít a teď si zase nemohu vzpomenout, kde jsem byl.”

81902727_1212747818916314_7736520926677696512_n

vánoční nákupy

80449885_2661717793912218_3307641463831003136_n

Chlapík ještě opilý z bouřlivé silvestrovské oslavy zastaví na Nový rok ráno taxík: “Jste volný?” “Ano, nasedněte si.” “A vešlo by se Vám tam ještě kuře a basa piva?” “Ale jo.” “Bléááááuuuuuuůůůůů!

80391410_2472327179681830_708860489366503424_n

hackeři

168 hodin

Chlápek přijde z hospody domů ve tři ráno, úplně na sračky.
Manželka ho začne ve dveřích zpovídat: “Kdes byl?”
“No, já sem si trochu užíval…”
“A kolik jsi utratil?”
“No, asi tři litry…”
“Cože, tři tisíce? Ty kreténe, dovedeš si představit, jak dlouho by mi vydržely tři tisíce?”
“Hmmmm, no, nepiješ, nekouříš, máš vlastní kundu… takže asi až do smrti…”

80573427_2565923533730315_8920225492687126528_o

islamizace

„Miluju česnekovou pomazánku,“ zamnul jsem si ruce, když jsme si sedali ke stolu. Káťa se někde zdržela.
„Tahle bude skvělá, česnek je pěkně ostrý,“ usmál se strýc.
„To já rád,“ přikývl jsem a zakousl se do prvního chlebíčku.
Pak se mi na chvíli zatmělo před očima a z planety zmizela atmosféra. Vyhrkly mi slzy z očí a měl jsem pocit, že uši se mi několikrát protočily kolem své osy. Konečně jsem se nadechl.
„Kolik v tom je česneku?“ zasípal jsem zděšeně.
„Nevím, asi dva,“ odpověděl strejda také tiše, myslel si, že jen šeptám, nenapadlo ho, že jsem měl klinickou smrt.
„Jenom dva stroužky?“ divil jsem se a pozoroval, jak vidličce rostou vlasy, když jsem na ni dýchl. Doma dáváme i 5 – a takováhle síla to nikdy nebyla.
„Ne,“ zasmál se strejda „Dvě paličky.“
Měl jsem pocit, že do mne narazil náklaďák s tuřínem. Tohle byl prakticky denaturovaný česnek pálivý. Něco, co se přidává v Temelínu, když dojde jaderné palivo.
Zkusil jsem si ještě kousnout. Opět mdloby, a když jsem konečně vydechl, v okruhu deseti kilometrů vyhynuli upíři. U oken stálo pár tchořů s transparenty, na kterých bylo napsáno: „HNUS! HNUS!“
Přišla manželka.
„Tak jaké to je?“ zeptala se.
„Vynikající,“ vypálil jsem, jakmile jsem si v rychlosti utřel oči.
„Ty jsi plakal?“ zeptala se Káťa překvapeně.
„No jo, strašně se mi stýskalo,“ zachroptěl jsem. Manželkám je lepší nelhat, ale pravda také není nejlepší řešení.
„Cítím, že je v tom hodně česneku,“ prohodila Káťa a vzala si chlebíček. Trochu jsem si poodsedl.
„Kdepááák,“ mávl jsem rukou a dělal, že se láduju dalším. „Je velice jemná, skoro není cítit.“
„Tedy, jsi borec,“ řekl strejda „spousta lidí to nesnese. I mně přijde docela silný.“
Manželka si kousla. Přestala dýchat. Pevně zavřela oči. Zpod víček se jí vydraly slzy.
„Ale…,“ pohladil jsem ji. „Tobě se také stýská, jsem hned vedle tebe, lásko.“ Rychle jsem se zase stáhl, ale naštěstí nebyla ani schopná se po mně ohnat. Vypadala nádherně, vůbec jsem nevěděl, jak moc jí sluší modrá. Pomalu přecházela do fialova. Seděl jsem a tiše čekal na zelenou. Jako na přechodu.
„Tak jaké to je?“ zeptal se strejda konverzačním tónem.
„Moc dobré,“ odpověděla Káťa vychovaně a zafuněla ke stropu, až na lustru pohasla světla a ze střechy spadly dvě kočky. Zvláštní, manželka vždycky krásně voní, ale tentokrát jsem měl pocit, že vedle mne vyrostla Titan Arum neboli zmijovec titánský.
„Páni já jsem plná,“ řekla Káťa a položila zbytek chlebíčku na malovaný talířek, na kterém okamžitě pochcípaly kytičky. Otočila se ke mně: „Ale Martin říkal, jak je hladový, nebude vadit, když to dojí?“
„Vůbec ne,“ řekl strejda, usmál se a vstal od stolu. Poněkud jsem zbledl. Svou smrt jsem si představoval jinak. Určitě ne tak smradlavou. Proboha, budou muset čekat, až začnu zapáchat, aby se ke mně vůbec mohli přiblížit a pohřbít mně. Na hrobě mi neporostou ani voskovky.
Řeknu to takhle: nikdy neprovokujte tygra.
A zvlášť ne, když je to vaše žena.
Večeře nakonec měla aspoň jednu pozitivní dohru. Sice musím manželce koupit nové disky, ale zase se s ní několik týdnů nemusím dívat na Stmívání. Nedopatřením jsem kýchl na pořadač a zdá se, že v tom filmu vyhynula většina hlavních postav. V pořádku, všichni muži, co mne čtou, mohou přestat tleskat. Oba.
Naštěstí mým filmům se nic nestalo, jen Rambo pláče, ať ho radši strčíme zpátky do jámy ve Vietnamu, Vetřelec sípe: „Kill meeee NOW!!“ a Terminátor se zasekl v místě, kdy se ponořil do roztaveného železa, odmítá vylézt a tvrdí, že je mu tam dobře.

80689604_166986641035907_374911930105593856_n

80442758_2566320626777048_2883777661149118464_n

80428311_122548035897008_5442888213133787136_o

A pár tweetů od Dojnice:

  • Kim přiznal, že severokorejská ekonomika je ve vážných problémech. Zřejmě ještě nepřišli na to, že se dá rozfofrovat privatizační účet, posunout vratku DPH z 30 na 45 dnů a rozprodat státní hmotné rezervy.
  • Vánoce jsou svátky klidu, míru, rozdrážděných žlučníku a hemoroidů.
  • Řekněme si to narovinu: Tři oříšky pro Popelku je film o princi, typickém představiteli white supremacy, který se se dívá na dívky pouze jako na sexuální objekty. Vůbec ho nezajímá žena jako rovnocenná bytost a jde mu pouze o to, aby se vešla do úzkých střevíců. Hnus!
  • Doprava do Krkonoš zkolabovala. Deset tisíc lidí se snaží dostat do Špindlerova Mlýna, aby tam zapařili za alpské ceny a zajezdili si na 10,5 kilometrech sjezdovek.

chvilka poezie

silničáři

medvědi

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky