Jak Marx s Mohamedem dobývají Ameriku 6.

„Kdyby takhle někdo měl v uchu naslouchátko a já seděl doma v suterénu v teplákách, pročítal si témata a šeptal k tomu svoje nápady – a ten někdo jiný by je říkal veřejně – tak to by mě bavilo.“ Řekl v jednom interview v listopadu 2020 Barack Obama. Bralo se to vesměs jako dobrý vtip a málokoho napadlo, že by to Obama mohl myslel smrtelně vážně, s vědomím, že v Bidenovi bude mít přesně toho správného herce na onu roli „říkače“. Ono to na Bidenovi taky je poznat: když mu zrovna do sluchátka nic nepřichází (i Obama občas spí), neví, co zablábolit. Pak vznikají takovéto perličky:

„Putin prohrává válku v Iráku.“ Nebo: „Plánujeme postavit železnici od Pacifiku přes Indický oceán.“ Nebo: „Putin může obklíčit Kyjev tanky, ale nikdy si nezíská srdce a duše íránského lidu.“ Nebo: „Inflace je velký přínos. Více inflace.“ Nebo: „Pravděpodobnost, že Talibán všechno převálcuje a bude vlastnit celou zemi, je vysoce nepravděpodobná.“ Nebo: „Jestli máte problém rozhodnout, zda jste pro mě nebo pro Trumpa, tak nejste černoch.“

Je těch větiček už posbírána 100stránková knížka. Ale žádná z nich asi už nepřetrumfne tuto: „My Demokraté dáváme přednost pravdě před fakty.“

Takže my se můžeme donekonečna dohadovat, zda americký (anti-americký?) chaos Bidenova prezidentství (označovaného kritiky za „Obamovo třetí prezidentství“) je výsledkem jeho vlastní slabomyslnosti nebo Obamovy geniality. V nejlepším případě si jich můžeme několik vyjmenovat. A bude to jen špička ledovce.

Problém migrace

Desetimilionová ilegální imigrace zahrnující (vedle mexické až venezuelské chudiny i latino-americké drogové gangstery, islámské džihádisty a čínské agenty) je přijímána se štědrým rozmisťováním po hlavních městech, za státní podpory, s návrhem na udělení volebního práva se záměrem získání nových hlasů pro Demokratickou stranu. Jakoby náhodou se už v roce 2013 zrušila povinost voličů prokázat americké občanství. Obamova „fundamentální transformace“ Ameriky v rozeštvanou populaci okupovanou nepřáteli s cizí kulturou a totalitním režimem by brzy mohla být nezvratná.

Jako příklad, jak imigrace americká města mění, poslouží New York. Tam starosta Eric Adams koncem roku 2023 výdaji na cca 100 tisíc imigrantů ochudil městský rozpočet o 5 procent, s dopadem hlavně na policii (několik tisíc propuštěných) a školy (přicházející o miliardu dolarů). Jen tak mimochodem přitom zavedl amplifikované páteční a ramadánové zpěvy nahánějící k modlitbám, které „konečně umožňují našim bratřím a sestrám muslimské víry žít zde své náboženství svobodně“.

Aktivity čínských ilegálů v USA ilustrují nedávno objevené bio-laboratoře vyrábějící smrtelně jedovaté látky, založené a řízené čínskou komunistickou stranou v Kalifornii. Prostřednictvím mexických pašeráků zaplavil USA čínský analgetický opiát fentanyl, jehož vysoké riziko předávkování působí smrt až 80 tisíc Američanů ročně.

Zadlužení USA

Zadluženost amerického státu za Bidena prudce vzrostla o 12 bilionů na 34 biliony dolarů čili 125 procent HDP a roste dál tempem 2 biliony ročně. Jen splácení dluhu by mohlo brzy brát pětinu HDP.

Na polovinu národa Bidenova administrativa zavedla trestný čin zvaný zratkou „AGAAVE“ (Anti-Government Anti-Authority Violent Extremism), u něhož k podezření stačí nosit Trumpovu čepici MAGA nebo zapochybovat o regulérnosti Bidenova volebního vítězství. Davová návštěva Capitolu 6. ledna 2021 si vysloužila zatýkání a věznění tisícovky jejích nenásilných účastníků.

Ministerstvo vnitra (Homeland Security) poskytuje granty 20 milionů ročně policii, psychologickým léčebnám, univerzitám, školám a církvím na pomoc při identifikaci politických disidentů coby „potenciálních extrémistů“. Hillary Clintonová navrhuje zavedení „formálního deprogramování členů kultu extrémistů MAGA“ čili Trumpových sympatizantů. Federální finanční policie (FinCEN) zaznamenává transakce Američanů kupujících bible, extrémistické texty, nebo čepice MAGA jako „indikátory vnitrostátního násilného exrémismu“.

Princip DEI

Ve státních institucích (včetně ministerstev, bezpečnotních agentur, soudů, škol, médií) hluboce zakořenil už v Obamově prvním mandátu zavedený princip DEI (diverzity, equity, inclusion), jehož výsledkem v praxi jsou rasové kvóty a antibělošská diskriminace. Elitní univerzity jako Stanford nebo Yale se pyšní úbytkem bílých studentů na 20 procent, třebaže běloši tvoří 70 procent americké populace.

Diskriminace DEI prosákla až do armády, kde roční nábor bílých rekrutů se záměrně snížil o 43 procenta. Ale protože se zároveň proti očekávání nehlásilo víc „menšin“, armádě chybí 10 tisíc vojáků. Zvýšil se nábor příslušníků menšin LGBTQ. U všech kategorií se zjevně dávala přednost rekrutům z řad „sněhových vloček“, neboť podle sondáže Quinnipiac by Ameriku v případě napadení bránilo 57 % vojáků bílých, 61% hispánských a 38% černých. (Zkusme si představit, kolik by jich statečně bojovalo za třeba Estonsko).

Trochu bezděkého humoru v náboru diverzity a inkluze diskriminovaných entit předvádí správa civilního letectví (Federal Aviation Authority) inzerující nábor menšin „intelektuálně zneschopněných“ a „psychicky postižených“. S cílem „zaručit bezpečnou a efektivní dopravu po celé naší vlasti i mimo.“

Láska k islámu

U mládeže, hlavně žen, zpopulárněla a na sociální sítích se šíří konverze na islám jako „ultimátní protest proti Západu“, inspirovaná tvůrčí vynalézavostí Hamásu a vítaná muslimskými organizacemi jako CAIR (Council for American-Islamic Relations). Její ředitelství sídlí v sousedství Bílého domu ve Washingtonu a její členové sedí ve vládě. Jedním z nejvlivnějších je islamistický aktivista palestinského původu Maher Bitar, jehož Biden v lednu 2021 dosadil do funkce ředitele zpravodajství National Security Council. To je jedna z nemocnějších pozic bezpečnostního aparátu, jíž procházejí veškeré informace všech zpravodajských agentur a v níž se třídí informace pro prezidenta a vytváří se prezidentova zahraniční politika.

V té Biden úspěšně likviduje dominantní postavení USA. Ostudný úprk z Afghánistánu Američanům upevnil politicky korektní styl válčení. Podle hesla „nejrychlejší způsob, jak skončit válku, je utéct“. Sledujeme jej znovu v Rudém moři na téměř soucitné humanisticky sporadické střelbě na džihádisty ohrožující téměř čtvrtinu světového námořnho obchodu a předávající nad ním kontrolu Íránu. Začíná doutnat okolo Filipín, kde Čína beztrestně okupuje ostrůvek po ostrůvku a zkouší si, kam až ji Biden nechá dojít. Zda bude bránit Tchajwan, si už nikdo není jistý. Jak skončí na Ukrajině, už raději nikdo nehádá.

Dokud Amerika válčí daleko od svých břehů, má stále kam ustupovat, a odskáčou to za ni jiní. Mezitím jí ale uniká, že se už válčí na jejím území. Padne-li ona, skončí vše to, nač tak rádi vzpomínáme a čemu nostalgicky říkáme „Západ“. A kdo se ještě domnívá, že někdo někdy někde vymyslí něco lepšího, spadl s měsíce.

Konec seriálu

Benjamin Kuras