28.9.2018
Kategorie: Společnost

Jak číst návrhy úmluv, včetně Istanbulské

Sdílejte článek:

FRANTIŠEK SVOBODA

Existují dvě dovednosti, které byly v éře komunismu dovedeny k dokonalosti a které dnes, k vlastní škodě, zapomínáme. Byla to předvídavost a schopnost číst mezi řádky, a tyto schopnosti bychom si měli znovu osvojit. Dlouhá řada zkušeností z historie nám totiž ukazuje, že rétorika a skutečné úmysly rétora jsou dvě věci, zcela rozdílné, a pokud nejsme schopni je odlišit, dočkáme se špatných konců.

[ad#textova1]
.
Nejpopulárnějším příkladem je scéna z filmu Obecná škola, ve které otec hlavního hrdiny v roce 1946 říká: „Komunisti nemají špatný program, koukněte: Jsme proti zavádění kolchozů a proti jakýmkoli formám násilného združstevňování. Komunisté jsou pro zdravý rozvoj řemesel, živnosti a maloobchodu.“ (další skvělé čtení podobného rázu zde). Jak to dopadlo, víme. Ti, kteří upozorňovali na rozpor komunistických slov a činů, nebyli vyslyšeni a komunisté získali 40% hlasů.
.
První pravidlo prozíravého čtenáře u jakýchkoliv oficiálních dokumentů tedy zní – čím medovější řeč, tím větší obezřetnost je třeba. Istanbulská úmluva není výjimkou. Bránit násilí na ženách je tak samozřejmý a správný požadavek, že je nutně podezřelý. Proč potřebujeme mezinárodní smlouvu, když máme vlastní zákony?
.
Odpověď je jednoduchá. Ti, kteří tlačí úmluvu právními systémy (levice kulturní i politická) vědí, co dělají – vědomě obcházejí demokratické procesy v jednotlivých zemích a omezují svobodnou diskusi na minimum. Důležitou charakteristikou mezinárodních smluv totiž je, že mají po ratifikaci své místo v právním řádu…
.
Mezinárodní smlouva sice nemá vyšší právní sílu než zákony, ale aplikační přednost. Při rozhodování soudů tedy platí, že soudce je vázán nejen zákonem, ale i mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu“. Parlament v hlasování rozhoduje o smlouvě jako celku, nemůže upravovat problematické pasáže – a hle – do právního řádu propašujete prostřednictvím mezinárodní smlouvy ledacos, co tam nebylo a co by tam být nemohlo. Např. pojem gender, který náš občanský zákoník nezná (hovoří o pohlaví), tvůrci našeho občanského zákoníku totiž definují pohlaví jako biologické, nikoliv psychologické.
.
Istanbulská úmluva ovšem definuje nikoliv pohlaví (!), ale gender, kterým se rozumí „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“. Pohlaví je tedy, jak učí dogma feministek, a jak se stane součástí našeho právního řádu, věcí psychologickou, sociálním konstruktem, nikoliv daností (nepochybuji však ani v nejmenším, že pro potřeby dokazování u soudu bude gender danost, nikoliv konstrukt). Mezinárodní smlouvou dostanete do právního řádu rychle a snadno ledacos, co by v parlamentní diskusi nebo v předvolební kampani nemohlo obstát.
.
Gumové paragrafy Úmluvy pak umožní u soudů prakticky jakýkoliv výklad. Pokud soudy přistupují k výkladu zákonů aktivisticky, je třeba se bát nejhoršího. Nejznámějším příkladem soudního aktivismu a vylepšování gumového právního předpisu je známá kauza pojistného z roku 2012, kterou bude užitečné si připomenout.
.
Životní pojištění, povinné ručení, pojištění domácnosti a všechny další pojistné produkty jsou vypočítávány na základě pojistné matematiky. Různé skupiny osob představují rizika a pojistné jej jim vypočteno podle jednotlivých charakteristik. Ženy kupříkladu jezdí opatrněji a žijí déle, měly tedy donedávna nižší povinné ručení i životní pojištění, protože statistika ukazovala jejich pojištění jako méně rizikové. Není to nic překvapivého, dům na kopci a dům v údolí u řeky také budou mít jinou výši pojistného proti povodni.
.
Do soukromého, racionálně kalkulovaného podnikání ale vstoupilo rozhodnutí Evropského soudu, které řeklo, že stanovování výše pojistného také podle pohlaví je diskriminace, odporuje rovnosti mužů a žen, a zakázal ho. Důsledkem bylo zlevnění pojistného mužům a zvýšení pojistného ženám.
.
Jak mohl soud takovou pitomost vyslovit a proč s tím nikdo nic neudělal? Soud se odvolal na evropskou směrnici 2004/113 a na tvrzení, že rovnost mužů a žen je základním principem Evropské unie, rovnost mužů a žen musí (!) být prosazována ve všech oblastech a že je třeba bojovat s diskriminací na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám. Komunisté poroučeli větru, dešti, evropské instituce poroučí pojistné statistice, výsledky jsou v obou případech stejně užitečné.
.
Neznám nikoho, kdo by s tímto rozhodnutím souhlasil. Neznám nikoho, kdo by se to pokoušel změnit. Jedinou cestou totiž je zbavit se směrnice o rovnosti mužů a žen, a to nikdo neudělá. Má totiž hezkou preambuli, ve které se vysvětluje, že jde o dobrou věc.
.
Dnešní doba popírá, co doby dřívější věděly. Svoboda a rovnost jdou proti sobě – chcete-li více svobody, nutně to vede k nerovnosti (ta může být a má být tlumena, ale hlavně soukromými aktivitami svobodných lidí), a naopak – prosazujete-li rovnost, nutně tak činíte omezováním lidské svobody. Fanatičtí stoupenci rovnosti jdou proti svobodě, to je lekce, kterou západní Evropě poskytla Francouzská revoluce a nám zase bolševik. Kdo jeden den hlasitě volá po odstraňování všech forem diskriminace, ten druhý den zakazuje, pokutuje a šikanuje. Nenechme se oklamat medovými řečmi. 

  • https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32004L0113&from=EN
  • http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?
  • text=Pojistn%25C4%259Bmatematick%25C3%25A9%2Bfaktory%2B&docid=80019&pageIndex=0&doclang=CS&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=961010#ctx1
  • https://zpravy.proglas.cz/komentar-tydne/komentar-tydne-istanbulska-umluva-pohledem-pravnicky/2

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: František Svoboda

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...