9.11.2025
Kategorie: Politika

Hranatý ministr

Sdílejte článek:

MONIKA ČÍRTKOVÁ

Dnešní příspěvek bude asi trochu kontroverzní; pokusíme se ale udržet nadhled.

V průběhu předvolební kampaně jsem zahlédla v nějakém videu Filipa Turka slogan „Zvolte si svého hranatého ministra“. Připadalo mi to výstižné, byť technicky vzato lidé ministra nevolí. Ale víme, jak to bylo myšleno.

Voliči výzvu vyslyšeli a hranatého Turka do sněmovny poslali, dokonce s velkým počtem preferenčních hlasů.

Následně jsme byli svědky poměrně soustředěného útoku na jeho osobu, postaveného na dřívějších velmi nevhodných výrocích na sociálních sítích. Tyto výroky jej z jakékoliv funkce ve vládě na první pohled diskvalifikují.

Ale podívejme se na věc ještě druhým pohledem.

Filip Turek působí v politických funkcích zhruba rok a půl, a to poměrně mediálně viditelně. Za tu dobu nemáme jediný doklad o jakémkoliv jeho nevhodném, nediplomatickém nebo dokonce vulgárním vyjádření na veřejném fóru.

Právě naopak, dává si až úzkostlivý pozor na to, aby jeho projevy byly formálně bezvadné a aby se nedopustil žádného kontroverzního výroku.

Během té doby se – tuším jako jediný zástupce z ČR – zúčastnil inaugurace nového amerického prezidenta, na jeho výslovné pozvání. Při stejné příležitosti byl pozván do Polska po zvolení prezidenta Nawrockého. Na žádné mezinárodní akci nezpůsobil rozruch ani ostudu, neprovedl nic, zač by se musel omlouvat.

Ohledně společenského chování na sobě zřejmě pracuje, soudě podle toho, že na udělování státních vyznamenání zvolil jako doprovod osmdesátiletou dámu, ačkoliv se tam mohl prezentovat s nějakými botoxem vylepšenými třicetiletými modelkami a jeho publikum by mu zřejmě tleskalo.

Sama jsem ho naživo viděla jen jednou, na malé konferenci konané v angličtině, kde mezi pány v obleku nepůsobil žádný rozruch, a přitom na něj byla upřena přiměřená pozornost. Mezi svými kolegy z europarlamentu požíval adekvátního respektu.

A když vyšla zvláštní kauza „íránské kompro“, byl první, kdo se hlasitě dožadoval zveřejnění kompromitujících materiálů, aby občané mohli jejich závažnost sami posoudit; byly to státní orgány, které petici, k níž mimo jiné sám Filip Turek připojil svůj podpis, nevyslyšely.

Pokud to shrnu, nemáme za dobu politického působení Filipa Turka v ruce nic, co bychom mu mohli vytknout, pokud mu ovšem nechceme vytýkat, že si o některých zahraničněpolitických tématech myslí něco jiného než my.

Bůh ví, a čtenáři tohoto blogu také, že z duše nesnáším jakékoliv projevy nacismu nebo rasismu; rasové rozdělení lidí vůbec neuznávám a ideologiemi postavenými na rasových teoriích pohrdám.

Ale přesto mne z nějakého důvodu případné uvedení Filipa Turka do úřadu ministra nijak neuráží. Možná proto, že vidím, že se snaží, pracuje na sobě, důvěrou voličů zjevně nepohrdá a odpovědnost si patrně uvědomuje.

A tak zůstávám v klidu a hysterii nepropadám.

Pokud bude někde vystupovat jako ministr, stoupne si, zapne si sako a bude mluvit slušně a v zájmu České republiky.

Pravda, vážnosti, důstojnosti a rozhledu Karla Schwarzenberga určitě nedosahuje. Ale to nikdo.

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...
22 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)