
Evropa jako ostrov pozitivní deviace
ŠTĚPÁN CHÁB
Tak nám tu roste další ostrov pozitivní deviace. Ocelářská společnost ArcelorMittal v Německu oznámila, že ustupuje ze snah ozelenit ocel.
Společnost ArcelorMittal oznámila, že ustupuje v Německu ze zelenění výroby oceli. I přes státní podporu ve výši 1,3 miliardy eur od projektu couvá, protože projekt je i tak neufinancovatelný. Štěstí s výrobou zelené oceli zkusí ve Francii, kde jsou rozumnější ceny elektřiny. Díky silné základně v jaderných elektrárnách.
Německu i Evropské unii pak ArcelorMittal nabídl několik řešení.
Druhým řešením je zákaz dovozu oceli do Evropské unie z jiných zemí, kde tak intenzivně nepracují na ekologické transformaci průmyslu. Dovoz by se podle ArcelorMittal mohl omezit na maximálních 15 procent celkové oceli v Evropě. Evropské ocelárny by tak z nařízení strany a vlády mohly produkovat svých 85 nekonkurenceschopných procent oceli.
Třetím řešením je zefektivnění nástroje CBAM (uhlíkový kompenzační mechanismus na hranicích). Ten by sice ocel do unie pustil, ale zatížil by ji takovými celními handgranáty, že by Donald Trump za oceánem začal z oranžové přecházet v závisti na bílou. ArcelorMittal tak lobbuje za to, aby podstatně levnější ocel ze zahraničí při průjezdu přes hranice Schengenského prostoru získala potřebný greendealovský nátěr a stála stejně jako naše zelená.
„Evropský ocelářský průmysl je pod obrovským tlakem a potřebuje rychlejší a odvážnější politické kroky, aby mohl naplnit klimatické i hospodářské cíle,“ řekl generální ArcelorMittal Geert Van Poelvoorde.
Tak se na to podívejme.
Všechna řešení, které ArcelorMittal navrhuje, jsou dobrá pouze za předpokladu, že v následujících pěti až deseti letech dojde v Evropě k technologickému rozkvětu nebývalých rozměrů, co se energetiky a zelených technologií týká. Obnovitelné zdroje by musely začít být spolehlivé a jejich výkon vypočitatelný na roky dopředu, nikoliv jen na pár dní v rámci předpovědi počasí. Případně by se musela EU jako celek zbavit své fóbie z jádra a jádro jako stabilní a stabilizační zdroj začít budovat skutečně celoplošně. Ale s ohledem na to, že místopředsedkyní Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci je Teresa Ribera, která nenávidí jádro a nejradši by ho v celé unii zakázala, jsem k tomu dost skeptický. Případně by musela vzniknout nějaká revoluční technologie výroby elektřiny. Protože zelená ocel stojí na elektřině. A pokud ji budeme mít greendealovsky drahou, a tedy nekonkurenceschopnou, jsme nahraní.
Ano, jde uzavřít Evropskou unii na ostrůvku pozitivní deviace. Budeme si vyrábět nekonkurenceschopnou ocel (a nejen tu) a zakazovat dovoz levné zahraniční. Případně u takové oceli napálit tak velká cla, že na našem trhu bude nekonkurenceschopná sama dovozová ocel. Čeho se tím zbavíme? Opět, konkurenceschopnosti. My budeme platit drahou domácí ocel a ještě dražší dovozovou, za pomoci ní stavět. Okolní svět bude stavět s ocelí nepoměrně levnější. Kdo, ptám se, na tom bude lépe? Komu nahází evoluční závod trumfy do rukou?
A byl by u toho slib, že do pěti, deseti let od vytvoření toho našeho ostrůvku pozitivní deviace drahoty a nekonkurenceschopnosti začnou ceny klesat natolik, abychom svět ve vývoji dohnali? A neodporoval by takový slib fyzikálním zákonům? Asi ano. Neutekl by nám za tu dobu svět natolik, že už by vlastně nešel dohnat?
Proč jsme se nedohodli, že si dáme deset, patnáct let na přípravu energetiky? Máme odstavit uhlí, ale nemáme dostavěné jádro. Mezeru má vyplnit plyn, který je ale vinou války na Ukrajině násobně dražší než před válkou. Proč se EU nedohodla na rovnoměrně postavené síti jaderných elektráren po celé unii, abychom měli levnou a stabilní energii pro přechod na zelený průmysl? Stačilo by těch deset let, k tomu silná podpora ze strany unie, spolupráce jednotlivých zemí (ne francouzské házení klacků pod nohy). Energetiku bychom pak měli takovou, že by nám ji svět záviděl. Pak, teprve pak by šlo přejít na zelenou politiku, která by i třeba dávala smysl.
My na druhou stranu omezíme a znesnadníme výrobu elektřiny, neuvěřitelně ji podražíme, a pak se befelem pokoušíme donutit obyvatele i průmysl, aby přešli na elektřinu u dopravy i u výroby. Ale nepřipravili jsme pro to vhodné podmínky. Takže, zákonitě, nám celý systém začne postupně kolabovat. A nejvíc bit bude samozřejmě obyčejný člověk. Zdraží se mu energie, doprava, potraviny, služby a zároveň bude pod pohrůžkami nucen renovovat své bydlení za statisíce až miliony, průmysl pak za miliardy. Ano, občanovi pomůže sociální fond, ale jen z malé části, stejně částečně pomůže fond obnovy průmyslu formou dotací. Jako bonus budou muset poslouchat z úst politiků výčitky, kolik ze státního nebo unijního na tu jejich nespokojenou existenci musel aparát vydat, poté, co mu je vytahal z kapes.
Někdy mi až připadá, že je taková politika výsledkem temných rejdů nějakých nepřátelských mocností. Co nařízení nebo směrnice, to sabotáž naší budoucnosti. Nejsem apriori proti Green Dealu, ale nevidím tam jiný plán, než plán řízeného chudnutí. A s tím by souhlasil jen sněm lumíků.


(24 votes, average: 4,83 out of 5)
Tohle přesně je ten hlavní problém. Autor (a drtivá většina ostatních) dosud nepochopil, že EU je nereformovatelná a politici velkých stran nepoučitelní. Věta: „Nejsem apriori proti grýndýlu“ to jenom podtrhuje.
Cháb, von moc čumí na bruselovizi.
Ceny plynu a energií vůbec nejsou vysoké kvůli speciální vojenské operaci na ukradině. Jsou vysoké z rozhodnutí fašistické ojrouhnije.
Až budou tupé ojroovce zlikvidovány, fašistická ojrouhnije shodí ceny energií dolů.
Chábe tys pa’blb
EUropa jako ostrov deviace
Alcelor Mital svými požadavky zjevně jen zvolil jistě neotřelý způsob své propagace,
Možná by bylo zajímavé zjištění,kolik kmenových akcii této vcelku neznámé firmy mají skuteční zřizovatelé svého bruselského trojského koně EU proti které se tak rezolutně vymezuje.
Tasemnici zdatně zevnitř vyžírající a důsledně
likvidující náš kontinet ještě i bílých EVROPU.
a svých už jim nepotřebných a je obtěžujících
“ lidských zdrojů.“
Alcerol Mittal a neznámá firma, vy jste blázen, nebo o oceli vůbec, ale vůbec nic nevíte!
Přelíbezná Verunko !
To že o té firmě skoro nic nevím je pravda,
A věřte ,že mi ten fakte spaní neruší ani žíly netrhá.
Těch co píší zasvěcené komentáře o něčem,o čem vůbec nic neví je hodně.
Ríká se jim v této době politologové nebo progresívní znalci čehokoliv. a jsou jimi hofně obsazována katedry vysokých škol a nejvyšší posty řízení.
Ale ani kdyby Alcelor Mittal svým rozsahem předčila i ty největší firmy světa, pořád jen patří mezi poddané Jeho VeličenstvaBiedelbergu ,dnes ovládajícího
a cíleně hubícího celou Modrou planetu.
Možná je to názor blázna,ale zcela určitě je to názor můj.