Pře
3.10.2025
Kategorie: Ekonomika41 přečtení

Eskalovat výdaje na obranu nad 2 % HDP je naprostá rozpočtová nezodpovědnost

Sdílejte článek:

NEČT24/TOMÁŠ DOLEŽAL

Ekonom a kandidát za SPD ve Středočeském kraji Tomáš Doležal promluvil s neČT24 o návrhu státního rozpočtu pro rok 2026, který schválila Fialova vláda. „Eskalovat výdaje na obranu nad 2 % HDP je naprostá rozpočtová nezodpovědnost,“ tvrdí. Přiblížil také daňové změny, které chce strana prosadit.

Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se stejným schodkem 286 miliard korun. K vyššímu schodku podle ministerstva financí přispěje půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu. Bylo podle vás možné snížit výdaje v těchto dvou oblastech? Případně jak?

Jednoznačně ano. A nejen v těchto dvou oblastech.

Eskalovat výdaje na obranu (zbrojení) nad 2 % HDP je naprostá rozpočtová nezodpovědnost, která nepřijatelným a neodůvodněným způsobem zvyšuje deficit státního rozpočtu a objem státního dluhu a přibližuje nás k tzv. dluhové brzdě (státní dluh dosáhne či překročí 55 % HDP), kdy je pak nutné z roku na rok předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet.

Samozřejmě, zvyšování zbrojních výdajů se děje na úkor důležitých investic doma (doprava, bydlení) a také na úkor platů zaměstnanců ve veřejné sféře.

Navíc výdaje na obranu jsou extrémně nadsazené i kvůli předraženým nákupům ze zahraničí.

Jedinou cestou je proto zastropovat výdaje na obranu na 2 % HDP a maximálně je směřovat do domácího obranného průmyslu, což má multiplikační efekt i v následném zvýšení rozpočtových příjmů.

Dostavba Dukovan je v nejvyšším národním zájmu, ale konceptuálně je špatně nastavená. Předcházet jí měl výkup minoritních akcionářů společnosti ČEZ a následně ji měl (už plně státní) ČEZ financovat ze svých příjmů a zdrojů – s garancí státu.

Proti původnímu návrhu si nejvíce polepšilo ministerstvo dopravy. Získalo dodatečných 22 miliard korun. Nakolik tato částka významně změní situaci v dopravní infrastruktuře?

Pokud by se návrh rozpočtu již nezměnil, byl by to zásadní zásah do disponibilních investic na všechny velké a nezbytně nutné dopravní projekty – v oblasti výstavby nových dálnic, železničních tratí, koridorů i vysokorychlostní železnice.

To by zásadním způsobem podlomilo budoucí ekonomický vývoj, pracovní mobilitu a zaměstnanost.

Polepšil se také rozpočet ministerstva pro místní rozvoj, které získalo navíc 1,8 miliardy korun na podporu bydlení a digitalizaci stavebního řízení. Jak nyní hodnotíte stav digitalizace stavebního řízení? Dá se to označit za „vizitku“ odcházející vlády?

V oblasti stavebního řízení a jeho digitalizace jsme v jakémsi mezidobí. Samozřejmě platí, že loňská nezvládnutá digitalizace je zásadním selháním ministra Bartoše a premiéra Fialy, který selhal ve své manažerské i premiérské roli.

Ale musíme se dívat do budoucna – a tam je na obzoru další problém.

Nová digitalizace stavebního řízení má začít od 1. ledna 2028. Máme tedy zhruba dva roky na vysoutěžení dodavatele, otestování a proškolení pracovníků stavebních úřadů. Obávám se, že jde o velmi šibeniční termín a že – než riskovat další krach a ostudu – by bylo lepší tento termín o rok až dva posunout a hned po volbách začít pracovat na jeho naplnění. Protože všichni aktéři v oblasti stavebnictví, v soukromé i veřejné sféře, potřebují především jistotu a stabilitu.

MMR plánuje vynaložit na projekty dostupného nájemního bydlení 2,2 miliardy korun ze státního rozpočtu. Tuto částku však chce získat z výnosů emisních povolenek. Co si o tomto záměru myslíte? Není to přelévání peněz občanů z jedné kapsy do druhé?

Projekt emisních povolenek je šílenou a likvidační akcí EU, ze které musíme co nejrychleji vystoupit. Navíc nová unijní pravidla pro využívání peněz z výnosů z prodeje emisních povolenek jsou velice striktní a umožňují jejich použití pouze na vybrané projekty v oblasti životního prostředí a omezování emisí. Takže využití v bytové výstavbě ani prakticky není možné. A navíc – částka 2,2 miliardy jako investice státu do projektů dostupného bydlení je směšně nízká a představuje výstavbu cca 500 bytů o velikosti 70 metrů čtverečných. Což je kapka v moři. My musíme investovat ze státního rozpočtu do podpory obecní a družstevní výstavby desítky miliard korun ročně a stavět takto minimálně 20 až 30 000 bytů ročně, vedle standardní tržní privátní výstavby.

Jaké změny v daních chce SPD prosadit po případném vítězství ve volbách?

Vrácení Fialovou vládou zrušených prorodinných slev – školkovného a slevy na manželku či manžela, pečujícího v domácnosti o dítě, na předchozí úroveň, zvýšení daňové slevy na poplatníka, pracujícího studenta a na pracujícího invalidu a umožnění jejich překlopení do tzv. daňového bonusu a hlavně zásadní zvýšení daňových zvýhodnění na nezaopatřené děti. S tím, že výrazně vyšší musí být hlavně toto daňové zvýhodnění u druhého, třetího a každého dalšího dítěte v rodině. Pokud by byl aplikován náš návrh, který máme připravený, pracující rodina s dětmi by si polepšila o cca 100 000 korun ročně čistého.

Děkujeme za rozhovor!

Redakce

Sdílejte článek:
41 přečtení
(7 votes, average: 4,43 out of 5)
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.