Džihád proti kulturnímu imperialismu
ŠTĚPÁN CHÁB
Přiběhl mi teď synáček s nadšením v oku, že v kině brzy bude Já, padouch 4. Chudák, naběhl si na vidle. Schytal přednášku o národní kultuře a její postupné smrti. Pohovořil jsem mu o Jiřím Trnkovi, o medvědech z Kolína, o Spalovači mrtvol, o nové české vlně, která už se, žel, dávno dovlnila, pohádali jsme se o Rákosníčkovi i Bohdalové. Otevřeli jsme i ČSFD a začali počítat. Do toho se objevila má krásná a moudrá paní s tím, že Vietnamců máme v obchodech hromadu, ale asi jsme ještě neviděli žádný vietnamský film.
Jsem trochu kulturní tyran. Vždycky, když zahlédnu už tisíckrát viděný výraz v nějakém animovaném filmu dle pixarovské předlohy, jímá mě hrůza a děs. Stovky animovaných filmů, ani v jednom není duše animátora. Všechny jsou jako přes kopírák. Nic jedinečného. Všechno se to sklonilo před „normalizačním“ tlakem Pixaru, kdy celý svět začíná sjednocovat vizuálně uječené formičky na to, čím se formují děti.
Synáčkovi jsem okamžitě začal vyprávět o Jiřím Trnkovi, pustil jsem mu kus Trnkova loutkového Bajaji, pohovořil mu o pohnutém osudu Trnky, o jeho lásce k loutkám, o tom, že je vlastnoručně vyřezával, maloval, šil jim oblečky. Ukazoval jsem mu na Bajajovi jedinečnost Trnkovy tvorby, osobitost, neopakovatelnost. Mám snad i pocit, že to začal chtít chápat, protože sám moc rád maluje. A maluje svým způsobem, nesežvýkal ho Pixar. Ne že bych mu pixarovskou normalizaci zakazoval, ale má to s přednáškami.
V rámci hledání informací jsem později narazil na kouzelnou formulaci, kulturní imperialismus USA, který byl použit ve studii určené pro Ministerstvo kultury, kde výzkumníci pátrali po tom, jak zlepšit postavení nejen české, ale evropské filmové kultury v zemích Evropské unie (nedošli k ničemu objevnému). Kouzelná formulace, kulturní imperialismus.
Pro důkaz jsme nemuseli se synáčkem nikterak daleko. Stačilo otevřít Česko-slovenskou filmovou databázi. V sekci trailerů a rozhovorů hned v úvodu bylo patnáct upoutávek na nové filmy. Z patnácti nabízených jich bylo čtrnáct se značkou USA. Patnáctý byl rozhovor s českým režisérem. Toliko k onomu česko-slovenskému.
V reakci na dominanci Hollywoodu zavedla Evropská unie Směrnici o audiovizuálních službách, která stanovuje kvóty pro promítání evropských filmů v kinech, podporuje financování evropské kinematografie, podporuje on-line šíření evropských filmů. Výsledek takových kvót je jediný. Nárůst amerických koprodukcí v zemích EU. Takže filmy jsou to sice symbolicky evropské, ale zisky americké. Stačí dosadit na režisérskou sesličku evropského tvůrce. Zbytek už zajistí producenti z USA. A zisky tečou dál. A zisky jsou důležité pro další distribuci.
Hollywoodští producenti si díky enormním ziskům vytvořili loajální distribuční síť, která jim zajišťuje dominantní postavení na celém světě. I kvůli tomu je v Madridu, Tokiu, Praze nebo třeba Rio de Janeiru stejná nabídka v kinech, která má značku USA. Ale třeba španělský film je v kinech jiných zemí raritou. Ač Španělsko má jedinečnou filmovou školu a rozhodně nikterak nezajímavou.
Dominance Hollywoodu ohrožuje kulturní identitu menších národů. Filmy hrají důležitou roli v zachování a šíření kulturních tradic a hodnot. Pokud je filmová nabídka zahlcená hollywoodskými produkcemi, ztrácíme lokální identity a rozmanitosti v kulturním vyjádření. To můžeme vidět na naší zemi, kde jsme zažili novou vlnu s režiséry světového významu i dopadu. Nyní je vlastně naprosto vyloučené, že by taková vlna mohla vzniknout znovu, protože nemá šanci dostat se mimo distribuci v ČR, případně na Slovensku.
Jedním z nejvýznamnějších dopadů dominance Hollywoodu je homogenizace filmové kultury. Filmy z Hollywoodu často propagují americké hodnoty a životní styl, čímž potlačují rozmanitost příběhů a perspektiv, které by se mohly objevovat v jiných filmových školách. To vede k uniformizaci vkusu u diváků a omezuje jejich vnímání filmového umění. A vlastně vede k jisté debilizaci diváka, který nesnese jiný, než ten hollywoodsky zažitý styl a druh vyprávění. To znamená, že jsme se za těch třicet let po sametu vzdali jedinečnosti ve filmu a voláme po kulturní normalizaci v hurikánu kulturního imperialismu (moc se mi to spojení líbí, opravdu).
Distribuční džihád amerických produkcí jde krásně vidět na filmu Tmavomodrý svět Jana Svěráka. Sice nikterak výjimečný film, ale pro příklad výborný, protože ve stejné době vznikl v Hollywoodu podobně patetický film s letci druhé světové války, Pearl Harbor. Jan Svěrák byl čerstvým držitelem Oscara, měl tedy začít stoupat jako tvůrce do pozice světového významu. Místo toho upadl prakticky v zapomnění. Svěrákův film vydělal tři miliony dolarů a nezaplatil ani svou tvorbu, která byla pět milionů dolarů, Pearl Harbor vydělal 450 milionů dolarů, z toho 250 milionů dolarů mimo USA, tedy přes agresivní distribuci, která Pearl Harbor dodala do každého kina ve světě. Pateticky blbé byly oba filmy podobně. Svěrák ovšem díru do světa neudělal. Tvůrce Pearl Harboru Michael Bay na Oscara nebyl nikdy ani nominován. Naopak, se svým kasovním trhákem Pearl Harbor dostal anticenu Nejhorší režisér na Golden Raspberry Awards.
Na tom není vidět neumětelství Svěráka, ale právě agresivní expanze hollywoodské produkce, která až nebezpečně potlačuje kinematografii ostatních zemí. A i vinou toho u nás, ani kdekoliv jinde v menších ekonomikách (obzvláště střední a východní Evropy, jak potvrdila studie pro Ministerstvo kultury) už nemůže vzniknout žádná nová vlna. Protože národní kinematografie jsou Hollywoodem vyhladovělé a dovedené na hranici přežití.
A že je to evoluce? Přirozený vývoj? Že lidé chtějí Hollywood? No, to je ona debilizace ve svých důsledcích. Neurážím, konstatuju, já, kulturní tyran.
A co ten vietnamský film? Není nikde k dostání. Moc bych chtěl některé vidět, poznat vietnamskou kulturu, jejich chápání. Jaké má metabolické pochody absurdní spiderman nebo nějaký exponovaný transvestita z USA, už vím. A dál mě to nezajímá. Chci nasát i další národní kultury. Svět je na kulturu bohatý. Jako vřídlo živé vody. Ale sedí na něm žába dominance USA. Regulace a směrnice a legislativa zakazují pirátství. Kvůli autorským právům. Pochopitelně, umělci také potřebují žrát. Jenže jak mám dát nažrat třeba právě vietnamské kinematografii, když ji do ČR distributoři prostě nedopraví?
Po zrušení Uložto jsem si samozřejmě našel asi osm jeho alternativ. Prozradím vám tajemství. Všechny hollywoodské novinky tam jsou k dostání. Vietnamský film ani jeden. Důvod zrušení Uložto byl ochudit člověka o kulturu, ale nenabídnout mu jinou alternativu, než tu hamburgerovou? Volám po razantní revizi autorského práva, která by k očím diváka donesla i kulturu jiných zemí, než jsou USA a Velká Británie. Skutečně nemají monopol na chápání světa a života. Už jen proto, že ho často nechápou vůbec.
Pokud znáte nějaký tajemný a utajený zdroj zajímavých filmů z celého světa, nějakou obdobu Uložto, prosím o odkaz na e-mail [email protected].
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc LISTOPAD 2024:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Helena Bednářová 150,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 70,- Kč, Táňa Scherban 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Josef Valenta 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jaromír Vybíral 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, ing. Ivana Hamplová 200,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Rudolf Votruba 1000,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Miloslav Čermák 300,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Ludmila Karská 150,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Lúčan 500,- Kč, Alena Korecká 150,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Jitka Králová 400,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč
Celkem za měsíc: ... 20 151,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
(26 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Proč je důležité doplňovat vitamín D3 a...
V zimním období, kdy svítí málo slunce, bývá složité získat dostatečné množství vitamínu D. Ten má přitom zásadní vliv
Uživatelská zkušenost s HONOR: Co potřebu...
Uživatelská zkušenost hraje klíčovou roli při určování úspěchu nebo neúspěchu společnosti na vysoce konkurenčním trhu smartphonů. HONOR, významný hráč
cháb je židobolševik a ti obvykle lžou,
groteskní je jak bojuje s kulturním imperialismem „Spalovačem mrtvol“
jeho překvapení nad absencí Vietnamské produkce, přičemž absence Izraelské produkce jej nechává klidným (asi ví proč)
pro představu
https://www.youtube.com/watch?v=5FwIi2tJJ08
že například Japonci opravdu nezapadají svou filmovou a televizní tvorbou do hollywoodského schématu je už asi jen zbytečným povzdechnutím nad jeho pejsko kočičkovském dortu.
v některých aspektech je Cháb ok
každopádně s přáteli jako tito kdo by potřeboval nepřátelé
v posledních létech se nějak „spontánně“, zezdola, objevila neutuchající potřeba lidu mít na těle nějaké tetování. Jenom tak. Všichni ho mají. To se potom i v chladných dnech chodí v kraťasech a tričkách. Aby tetování bylo vidět.. za ty prachy. Tetování na těle je nutně podmíněno existencí tetování na mozku. Tetováni mozku, narozdíl od tetování na těle, nezpůsobuje neutuchající potřeba vyrůstající zezdola z přirozené potřeby obecného lidu. K tetování mozků slouží vymyšlenosti a la hollywood, přičemž ten hollywood dominantně. Aby byl tetovaný mozek vidět k tomu ideálně slouží internet se svým milionem možností. Kupříkladu v diskuzi na novinkách. cz. A samozřejmě i na PP se vyskytují různ~ martiny, jiř>kové a spol.
nojo
a co fousy/vousy ?
blbec nepotřebuje tetování, stačí aby se na ulici zviditelnil s nějakým ideálně brutálně drahým mobilem, nejlepší jsou s produkty Apple podle nich debila poznáš automaticky
Tohle je stále na trubce a navíc dokládá to, že ne vše anglosaské je špatné.
No, hodně štěstí, jak rád bych byl zase obchodním příručím a ne tady v zákopu…..
https://www.youtube.com/watch?v=vH3-Gt7mgyM
Pokud synové Chába mají rádi techniku, přírodu a hudbu na trubce je i toto, nádhera z USA
https://www.youtube.com/watch?v=2rxeQOUw1kw&t=2s
v=2rxeQOUw1kw&t=2s
A Brit Arthur Ransome, Vlašťovky a Amazonky, ale pozor na Rogera, aby Cháb nemusel jezdit do Biedronky pro čekuládu ve velkým. Navíc kongeniální ilustrace v komunistické edici knih pro děti KOD a doklad, že čeština je rovnocenná ve věcech říční a námořní plavby angličtině.
Jinak, kupujte dětem vše co souvisí s J. Ladou, toho progresivní liberální kulturní dohlížeči jistě již brzy zakáží, pardon vymlčí a vyzmizíkují. Už jen ta nepříjemnost potenciální pečínky, kocoura Mikeše s kočovnou menšinou. A navíc politicky nevhodný, bral pocty od rudejch a jeho dcera si dovolila zemřít politicky nevhodně v r. 1945, když patrně zfetované osádky US bombardérů to shodili na Prahu, nebo to bylo schválně.
A jinak, dnes se již více filmů natáčí v indickém tzv. Bollywoodu než US Hollywoodu. A máte stopro jistotu, že oslavu deviantů a deviantek v těch filmech neuvidíte, na rozdíl od produkce Kolektivního záchodu, druhý protektorát nevyjímaje.
A pokud jste pedofil, jako Biden a zdejší nick KARA a Jiří, tak tady je progresivní frankoalžírská filmová kultura, za kamerou někdo, kdo běžně točí porno. Holčičky se rozhodnou cvičit nabídku análního sexu, pravé eurohodnoty. Divíte se, že progresivistická .unda režiserka kvičí, že ji muslimové vyhrožují, já tedy ne.
https://fmoviesto.cc/watch-movie/cuties-2020-full-47851.5475013
Ransome je čtivej pořád.
Zkuste si na YT najít americký film režiséra Kevina Smithe Dogma. Hrajou tam dobrý herci a je to v první řadě sranda, ale v druhé a další řadě je tam dost podnětů k zamyšlení.
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=kevin+smith+dogma+movie
Máme tady ruskou tvorbu s těmi vaječníky….no žádná hitparáda
Ne, není to Ruska, je původně z RF, russkij mir, a v Tadžikistánu fakt feminismus nefrčí, takže raději utekla mezi zdegenerovanou pražskou kavárnu a hádám, že žije z peněz daňových neštastníků českých.
Distribuční džihád amerických produkcí jde krásně vidět na filmu Tmavomodrý svět Jana Svěráka. Sice nikterak výjimečný film, ale pro příklad výborný, protože ve stejné době vznikl v Hollywoodu podobně patetický film s letci druhé světové války, Pearl Harbor.
– natočit film, který je fakticky ukradený scénář Tmavomodrého světa přešitý na Emeriku a její sebelásku
—-
A jak v jednom rozhovoru prokecl Jan Svěrák – před natočením Tmavodrého světa objížděl Hollywood a sháněl peníze. Které nedostal. Zato pak někdo v Hollywoodu „dostal nápad“ – jistě čistě náhodou
I jemu to došlo, jak s ním vy..bali
není možný, že by ho jeho vlastní kref oje_bala podle Bala ?
Tak ono to bude asi i tím, že se moc nejedná o kultůru, ale o zábavní průmysl se vším všudy. Myslím, že v halyvůdu by nikoho nenapadlo říct si o státní dotaci.
Možná jsi jen hlupák. Jak byla natočena řada filmů typu Top Gun? Při promítání měli náboráři armádní, resp. US Air Force stolek u východu z kina.
To je mimochodem pravda. A navíc – u každého filmu, kde potřebují filmaři půjčit jakoukoli vojenskou techniku, prostory apod, tak musí Pentagon schválit scénář – takže filmaři už předem píší scénář tak, aby vlezli Pentagonu do zadku
No jasně. Top Gun měl tržby 775 M$ a rozpočet 177 M$. Určitě jim to platil stát. Že jsou filmy s armádní tématikou zneužívány k propagandě podle tebe znamená, že se jedná o kulturu?
Dobrá ukázka demagogie, neznám tržby idiotského Top Gun, ale z budoucích tržeb se nezaplatí dnešní tvorba filmu. Max. vám někdo půjčí, pokud věří v úspěch. Top Gun ovšem nebyl o víře v úspěch, ale propaganda placená Pentagonem, což není v USA tajemství.
Svatá prostoto.
Huliwood tak ten je kompletně v područí sionistické mafie. Nakrásně o tom a dost výmluvně a s údaji vypovídá poslední část knihy Synagoga Satanova – Tajná historie světové židovské dominance, napsal Andrew Carrington Hitchcock. Kniha je uspořádána postupně v časové ose podle let a je v ní spousta zajímavých údajů. Vyšlo to česky, doporučuji. Jen překlad je někde občas kostrbatý, ale dá se to číst. Autor si tam bere na paškál Rothschildovskou mafii a nebere si s nimi servítky.
A uš zi zkuzil Boblivůd? Ja sa občaz dífám a nený to slé!
Je to jen otázka trhu. Až se začnou v Evropě točit dobré filmy, divák jistě odmítne ty americké. Ale co se točí u nás? Poslední dobrý český film, který jsem zaznamenal, byla Colette a to už je víc než 10 let. Ostatní produkce se dělí na romantické sračky s Vetchým a Langmajerem, nebo nové interpretace utrpení za komunistů, které jsou tak směšné a naivní, že se na ně koukat nedá. Je fakt trapné stěžovat si, že pekař ze zámoří má veliké tržby, když my neumíme upéct ani rohlík.
P.S. Z animáků bych autorovi doporučil třeba Mune nebo Duše.
„Dobré“ filmy se točí pro pouze 30 % diváků. Zbývajících 70% odpovídá svoji úrovni úrovni svých diváků.
Ledacos se děje na webu – různá nezávislá studia, fan filmy apod. Přes youtube to jde do celého světa. A existuje i možnost zřízení placeného kanálu a touto cestou vydělávat, nebo přes reklamy.
Zase jednou s Pištou výjimečně souhlasím. Problém je skutečně v autorském (a patentovém) právu. Jedná se o největší dnešní civikizační brzdu a sinekuru pro nemakačenka.