Dva úkoly státní moci

JAN KELLER

Když se v 16. a 17. století formoval na půdorysu knížectví a později absolutistických monarchií moderní stát, jeho smysl vyjadřovala idea státní rezóny. Podle ní je jediným posláním státu rozrůstat se směrem dovnitř i navenek, žádný další cíl jeho existence nemá. Směrem dovnitř má stát získávat stále více pravomocí nad životem populace, která na jeho území sídlí. Směrem navenek má dobývat stále nová území. Za účelem ustavičného růstu navenek i dovnitř může státní moc používat jakýchkoliv prostředků. Naprosto všichni včetně samotného panovníka jsou povinni ze všech sil sloužit něčemu, co má svůj účel samo v sobě a co čerpá své oprávnění prostě jen z toho, že existuje. Někteří historici nazývali tuto podobu státní moci „studenými monstry“.

Již v 17. století, ale především ve století osmnáctém přibyla z hlediska poslání státu myšlenka, že tato instituce má usilovat o veřejné blaho. Nejednalo se tehdy o nějaké naplňování přání lidu. Absolutističtí panovníci rozuměli pod šířením veřejného blaha hospodářsky a zdravotně zdatnou populaci schopnou platit daně a sloužit v armádě. Stavy ztotožňovaly zájem země se svými vlastními zájmy, s udržením své privilegovanosti a co možná největší  nezávislosti na vůli panovníka.

Moderní stát se tak rodí jako suverén, který má snahu plně kontrolovat svoji populaci a zároveň soupeří s jinými suverény ve snaze rozšiřovat své území na jejich úkor. Demokracie, čili vůle lidu a šance pro neprivilegované prosazovat svoje vlastní zájmy nehraje v této fázi žádnou roli. Teprve postupně se prosazuje myšlenka, že stát  nemá být svým vlastním sebeúčelem, má sloužit především dvěma cílům, má plnit dva úkoly, které jsou v zájmu populace, která v něm žije.

Za prvé má chránit své obyvatelstvo před násilím a nejistotou. Za tímto účelem musí disponovat monopolem na výkon násilí. Oproti původním představám nemá tento monopol sloužit tomu či těm, kdo stojí v čele státu. Má ochraňovat ty, kdo v něm žijí, zajišťovat, aby jejich životy byly v bezpečí. K tomu, aby mohl stát tento úkol vykonávat, musí mít pevné hranice, nad nimiž má státní moc naprostou kontrolu. Odejít ze země může každý, kdo chce z jakéhokoliv důvodu žít pod mocenským monopolem jiného státu. Přicházet však mohou jen ti, u nichž nehrozí, že budou ohrožovat zdraví a životy místní populace. Pokud by stát nemohl dodržování této podmínky garantovat, nebyl by suverénní bez ohledu na to, zda by připouštěl konání formálně svobodných voleb. Nemá smysl chránit hranice proti cizí moci, která populaci ohrožuje zvenčí, pokud mají na území státu přístup masy lidí, kteří mohou ohrožovat populaci přímo zevnitř.

Druhým úkolem státu je zajišťovat své populaci veřejné služby, tedy garantovat výkon takových služeb, jejichž provozování se nepřináší zisky soukromému sektoru. Tak jako se první úkol zrodil z pravomoci panovníka kontrolovat veškerou populaci včetně privilegovaných stavů, druhý úkol vznikl demokratizací pojmu veřejného zájmu. Fungování veřejného sektoru již nemá sloužit pouze reprodukci daňově a vojensky využitelného demografického materiálu, má naplňovat potřeby těch, kdo nejsou schopni zajistit si je sami tržně. Pokud stát tento úkol neplní, ztrácí nemalou část legitimity jeho nárok vybírat od populace daně.

Oba dva úkoly, jež byly „studeným monstrům“ vnuceny teprve v důsledku rozvoje demokracie, jsou dnes ohroženy. Fungování veřejného sektoru a poskytování služeb potřebné populaci je ohrožováno neoliberalismem. Na rozdíl od zažitých klišé není cílem neoliberalismu minimální stát. Neoliberálové nemají vůbec nic proti silnému státu, pokud slouží mocným soukromým zájmům. Cílem neoliberálů je zprivatizovat tu část veřejných služeb, ze kterých mohou kapitálově silné skupiny profitovat, a zároveň přenést břímě financování služeb zbylých na všechny s výjimkou kapitálově silných skupin. Ve výsledku tedy prakticky na příslušníky středních vrstev.

Naplňování druhého úkolu státu, tedy zajišťování bezpečí usedlé populace je ohrožováno progresivisty. Jejich podpora masové migrace a požadavek prakticky absolutní propustnosti hranic do budoucna znemožňuje státní moci ochraňovat svoji vlastní populaci, obrovsky zvyšuje míru nejistoty ve společnosti a tím podrývá důvěru ohrožených občanů v demokracii. Bylo by námětem na zvláštní studii prozkoumat, proč progresivisté tyto evidentní a nevratné důsledky pro stabilitu společnosti nechtějí vidět.

Evropa prochází podivným procesem regrese. Její členské státy mají stále menší prostor pro výkon obou funkcí, které jsou pro demokratický stát zcela zásadní. Evropská unie jako instituce vykazuje stále více prvků z dob existence „studených monster“. Jejím jediným účelem je zvyšovat svoji moc nad populací směrem dovnitř a zcela bez hranic se rozšiřovat směrem navenek.

Text vznikl v rámci projektu Souhlas Česka

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 10 270,00 Kč

Vybráno 22.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Trump a konec teheránských iluzí - 13.4.2026
• Návštěva u Šafrů - 13.4.2026
• Tak Orbán prohrál. Jak dlouho ale udrží vítězná strana své vítězství? - 13.4.2026

(18 votes, average: 4,56 out of 5)

Loading...