Diplomacie není dýchánkem s přáteli, je uměním udržet si bezpečné vztahy s nepřáteli
BATUL
S mým ksichtem mohu holku leda přemluvit, aneb diplomacie jako jediná realistická vize. Jak říká řada našich bonvivánů: Vždyť se na mě podívej, ksicht hroznej, prachy nemám… co mi zbývá, než holku zkusit ukecat?! Stejně funguje i mezinárodní politika. ČR může být buď onen bonviván, anebo mimoň, který posílá poslední peníze podvodníkovi, jenž se vydává za mladičkou krásku a slibuje mu lásku až za hrob.
Jakkoli naši zemi miluji, nejsme ani velcí, ani bohatí, ani silní. Sice si ryzím zlatem platíme pozlátkové permanentky v EU (platíme mj. odtokem dividend a sponzorováním zelené eutanázie) a v NATO (platíme absurdně vysokými a především neúčelnými náklady na zbrojení, kterým se přikrášléně říká „obrana“).
NATO je fascinující. Údajně je naší bezpečnostní pojistkou. Vskutku? Proti komu a čemu? Kdo z našich sousedů je reálnou bezpečnostní hrozbou?
Pojišťujete si barák v poušti proti povodním? A jak že nás NATO „pojišťuje“ proti raketovému útoku? No nijak.
Členství v NATO (a bezpáteřní politici) dělá pravděpodobným, že jednou potáhneme umírat do zahraničí ve válce kdo ví koho proti kdo ví komu. Ale umíral by i někdo za nás? Nemyslím si. Jednak si nedokážu představit takovou situaci obecně, jednak považuji čl. 5 obecně za obdobu jaderných zbraní (je k odstranění, ne k použití).
Neplivu na NATO. Pouze říkám, že mantra posvátné společné obrany je falešná, protože nám reálně od nikoho nic nehrozí a hrozit nebude. Leda by to Němci chtěli zkusit potřetí, jen nevím, zda „lékaři a inženýři“ budou pro. Popřípadě vyšinutě zbrojící Poláci, nově blouznící i o jaderných zbraních, by mohli zkusit přepsat dějiny. To jen pro odlehčení.
No a před útokem balistickou raketou (a proč by to někdo dělal?) nás NATO nebrání nijak. Naštěstí za takový útok nikomu nestojíme. Ostatně vylučuji, že by naši spojenci kvůli takovému útoku rozpoutali 3 světovou válku. Což by nám už koneckonců bylo jedno.
Pointa je následující. Ať už v zůstaneme v NATO (resp. v tom, co z něj za 4 roky zbyde), anebo zvolíme neutralitu, musíme investovat výhradně do naší vlastní národní bezpečnosti. Z pohledu armády zejména do protivzdušné obrany, dronů, víceúčelových vrtulníků, BVP apod.) a do našich lidí a kvalitního potřebného vybavení pro ně. Žádné F-35, žádné „spojenecké závazky“.
Armáda pomáhá při přírodních katastrofách a její role je klíčová pro případnou obranu hranic. Ne proti Rusům, ti už sem nepřijedou ani na dovolenou, nýbrž například proti případným masovým násilnostem ze strany ilegálních migrantů.
Chceme-li důstojnou budoucnost pro naši zemi, masové zbrojení na dluh a vyšší zdanění není cestou. To je sebelikvidace. Cestou je rozvoj ekonomiky a maximální diplomatické úsilí, abychom vycházeli se všemi zeměmi bez výjimky.
Místo žalostného falešného moralizování, účelového kádrování, trapných výhrůžek a ubohých urážek velmocí. Energická diplomacie v zájmu prosperity naší země. Přemlouvat a těžit z toho. S naším „ksichtem“ je to jediná příčetná strategie.
My nemáme a nikdy nebudeme mít schopnost někoho odstrašit. A nejsme skutečnou součástí žádného „týmu“. My v tom „týmu“ leda pereme trenky, nosíme pití a kupujeme hráčům za naše peníze svačiny. Je třeba zapomenout na „společné zájmy“ a veškeré úsilí a peníze investovat pouze do našich vlastních „sobeckých“ zájmů. Jinak je s námi amen.
Má-li někdo za to, že neustálá snaha zbrousit ostré hrany, snaha o maximální možné přemlouvání, domlouvání a kompromisy s cílem vyhnout se konfliktům a získat pro sebe výhody, tedy diplomacie, není nejlepší volbou, nechť se podívá na zemi, která zásadně dělá přesný opak, tj. Ukrajinu.
Diplomacie není dýchánkem s přáteli, je uměním udržet si bezpečné (a v optimálním případě i přínosné) vztahy s nepřáteli. Diplomacie znamená, že neustále musíte mluvit s každým. A když někoho nenávidíte či mu nedůvěřujete (ostatně nedůvěra je základem diplomacie), tím spíše a tím více s ním musíte mluvit. A vždy s respektem.
Nikdo nás zachraňovat nebude, musíme se o sebe postarat sami a jedinou cestou k tomu jsou národně řešena bezpečnost a vlastní intenzivní (ovšem kompetentní) diplomacie.
„Mír je neudržitelný silou. Lze jej dosáhnout pouze skrze porozumění.“ A. Einstein
FB
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc LISTOPAD 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Bohumil Holubec 1000,- Kč, Jaroslav Jedlička 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Dr. Jakub Mach 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Libuše Zabloudilová 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 2000,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Petr Šváb 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Ludmila Karská 95,- Kč, Petr Tůma 300,- Kč, Franrišek Burda 50,- Kč, František Navrátil 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč
Celkem za měsíc: ... 14 715,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
- Nepřípustná situace - 14.11.2026
- V ekonomice přituhuje, předpovědi raději ani nečtěte - 14.11.2026
- Jak se baví internet: Báseň o studentských demonstracích - 14.11.2026
Podobné příspěvky
Poslední propadne peklu
PETR ŠTĚPÁNEK Vždycky okolo 17. listopadu se kolektivně plácáme po ramenou, jak jsme toho bolševika zvoněním klíčů na náměstích
O jak velké prachy jde?
JINDŘICH KULHAVÝ Již nějakou dobu je středem pozornosti blížící se summit NATO v Ankaře. Česká společnost je už víceméně
Problém je v tom, že současný ministr zahraničí žádný Einstein není.
No jo, ale celá vládní garnitura nemá vlastní názor a jezdí si pro něj do ciziny. Takže i kdyby byl ministr zahraničí génius, tak by s tím nic nenadělal. Máme takového ministra, který jedině takové vládě vyhovuje.
Diametrálně odlišné přístupy
diametrálně odlišné světy
Proč se liší chápání lidí z venkova a z velkých měst?
Venkov nás živí, jsou tam lidé práce, bez níž by každá společnost zanikla. Je to především zemědělská výroba, země živitelka. Tyto práce představují základ, na němž stojí celá společnost. Vyžaduje neúnavnou dřinu dnem i nocí. Lidé, kteří náš živí musí ctít realitu, fakta, jako základ jejich existence. Musí vědět kdy a kde být včas, aby se urodilo. Když zemědělci obdělají a osejí pole není vyhráno nad rozmary počasí, ale je založen základ k úrodě všeho, co nás živí. Radost z toho, když slehne první kráva, vystřídá neúnavná práce s narozenými telátky, selátky i drůbeží.
Tato je zkratka ze života lidí žijících v realitě, protože se bez ní ve své praxi neobejdou, nám dává jasně najevo, že takoví lidé živící se prací prospěšnou celé společnosti mají odlišné vnímání světa, než jejich městské protějšky.
Tím se stalo, že měšťané, kteří se nechávají živit, se snadno dostávají do politických struktur a rozhodují i o tom, čemu vůbec nerozumí. Pohled člověka, který se nechá obsluhovat, vstává kolem sedmé ráno a svou práci si odbude v klimatizované kanceláři je diametrálně odlišný. On vše potřebné nakoupí v marketu a ani nepomyslí na to, že dobroty co nese v tašce prošly všemi procesy zemědělské výroby. Je přece samozřejmé, že vše potřebné si nakoupí. Tím se stane, že jeho pohled na svět je velice zjednodušený. Chce peníze a moc. Pokud je tvrdošíjný, tak toho dosáhne. Svými panskými radami těm, kteří ho živí, začne rozvracet společnost, protože o podstatě naší existence, která vzniká na úrodných polích, nic neví. Je mimo realitu a mluví nesmysly, o nichž je přesvědčen, že jsou směrodatné pro všechny. Je háklivý na to, aby ti, co v realitě žijí, mu vnucovali svůj praktický pohled na svět. Nechá se jimi živit, ale zároveň je kárá za jejich názory. Když zesílí hlas, prohlásí je za svině. (Živte mě, já si budu svévolně navyšovat plat, žít z vaší práce a ještě si tak trošičku přikradu. Na nějaký ten milión zapomenu, bože, jsem to ale roztržitý!) Je to tuze roztomilé a když jsem na té správné straně, novináři, kriminálka i justice moji zapomnětlivost omluví. Zato na ty, kdo nás živí, „muší bejt přísnosť!“ Musíme žít bez polí i krav, protože Green Deal! Od toho je market, aby nás uživil! Podívejte se do přihrádek, tam to všechno vzniká!
Lidé odtrženi od reality vedou společnost k likvidaci. S pár škůdci si ještě poradíme, ale nesmí jich být početná invaze. Tím se začnou státní struktury hroutit. Následuje zdražení nedostatkového zboží a pak už nebude pro všechny. Zpočátku bude pro ty bohatší, kteří si ho mohou dovolit a později ani to ne.
Lidé, kteří se nechají živit, rozvrátí i hospodářské vazby se zeměmi, z nichž jsme čerpali levné energetické zdroje. Touží po válce, protože „to je chlapské“, zvlášť, když se jí nemusí sami zúčastnit. A tak rozvrací co se dá. Můžeme konstatovat, že celá naše společnost, prosperita, se hroutí. Hroutí se vazby, které naši předci v průběhu staletí vytvořili. Tenkrát i ti bohatí jezdili na koni, chtěli ho mít zdravého a pečovali o něj. Měli tedy zprostředkovaně blíž k těm, o jejichž nepřetržité dřině zdegenerovaní současníci nic neví. Nechají se živit a chtějí válku. Jsou to pacienti. Pacienti obtížní, protože parazitují na všem a všech, co naši společnost dodnes živili.
Jsou to nechutní váleční štváči!
(Zdraví Hýta!)
Mějte se hezky.