24.9.2016
Kategorie: Společnost

Další otřesný příběh o tom, jak se u nás vyšetřuje (sebe)vražda

Sdílejte článek:

SIMONA JANŮ

Šestý květen roku 2013, Brno. Anonymní telefonát oznamuje policii, že v jednom z vedlejších bytů v ulici Hvězdová je cítit odpudivý zápach, jako by někde nedaleko cosi hnilo. Hlídka městské policie vyráží na místo a zjišťuje, že jeden z přízemních bytů skutečně zapáchá hnilobou. Na klepání ani bouchání nikdo nereaguje, pohledem přes okno ale strážníci spatří lidské tělo už v pokročilém stádiu rozkladu.

[ad#clanek-respo]

Přivolaná lékařka konstatuje smrt a doporučuje zdravotní pitvu. Na konci června je případ odložen s tím, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o vině někoho cizího. Celá věc se přestává řešit s tím, že šlo o sebevraždu oběšením.

Tolik tedy řeč úředních formulářů a státní moci. Opravdu byl ale případ takhle jednoznačný? Podle mne, matky tehdy jedenatřicetiletého Aleše, který byl policií v oné brněnské ulici nalezen mrtvý, rozhodně ne. Okolnosti celého případu totiž provází hned celá řada zvláštností a nechávám na čtenáři, zda se jednalo jen o profesní pochybení dotyčných policistů a úředníků, nebo byly důsledkem něčeho mnohem vážnějšího.

Dcera Tereza druhý den po nalezení Alešova těla volala na příslušné policejní oddělení, aby se dozvěděla podrobnosti. Když jí policista zavolal zpátky, aby ji informoval, nastal první šok. Příslušný státní činitel totiž pozůstalou stroze informoval, že oblečení do rakve není nutné, tělo je totiž rozteklé a pokryté červy. Nevhodná volba slov byla ale jen začátek dlouhé série omylů a pochybení, které celou kauzu provázejí.

Když se totiž třináctého května Tereza dostavila na pracoviště pohřební služby, místní zaměstnankyně jí jen tak mezi řečí sdělila, že Alešovo tělo už bylo zpopelněno před třemi dny, a to bez vědomí kohokoliv z pozůstalých! Kremace byla přitom naplánována až na šestnáctého toho měsíce.

Proč tedy ke zpopelnění došlo už 72 hodin po nálezu těla a pouze po provedení zdravotní pitvy? Nabízí se pochopitelně odpověď, že tělo ve značném stadiu rozkladu není možné delší dobu někde uchovávat, to ale můžeme vyloučit s poukazem na vyjádření lékaře, který u těla prováděl pitvu. Patolog  MUDr. Schindler mi sdělil, že synovo tělo, i přes stadium velké hniloby mohlo být i nadále v Ústavu soudního lékařství, nepůsobilo žádné problémy.

Stejně tak provedení pouze zdravotní pitvy bylo vážným pochybením policie. Již na základě případu manželů Stodolových je nařízeno, vždy při nálezu mrtvého člověka, kde je předpokládána smrt sebevraždou, nebo vraždou, nařídit soudní pitvu. Česká policie tedy měří dvojím metrem podle toho, zda je vyšetřována smrt obyčejného člověka nebo tzv. VIP. Například sebevražda Ivety Bartošové – přestože vyplývala ze způsobu sebevraždy okamžitá smrt, byla nařízena soudní pitva, toxikologické testy, testy DNA byly provedeny ve čtyřech dnech.

Když jsem se po roce od neštěstí mohla podívat na fotografické záznamy z místa činu, čekal mě další šok. Syn na fotkách totiž vůbec neodpovídal popisu policisty, který vykládal o rozteklé hmotě prolezlé parazity.

Synovo tělo bylo v normálním stavu, nebylo ani rozteklé, ani pokryto červy. Sice s provazem kolem krku a vyvrácenou hlavou dozadu, v sedu, ale provaz nebyl zaříznut do krku, což není zcela běžné u sebevrahů oběšenců. Po zoomování fotek jsem objevila díry v rukou a krev na tričku v části, kde jsou ledviny. Neměl spodní zuby, které měl. Nohy byly volně položené na zemi, taktéž i ruce.

Zkoušela jsem se obracet na všemožné instituce, odpověď byla ale vždy zamítavá. Že se situací nemůžu nic dělat, mi postupně sdělili ministryně spravedlnosti Helena Válková, ministr vnitra Milan Chovanec a dokonce i předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Stejně dopadla i žaloba na pohřební službu, která prokazatelně zpopelnila tělo jejího syna bez svolení kohokoliv z pozůstalých.

V roce 2015 proběhlo přešetření případu s odložením jako sebevraždy, napadla jsem znalecký posudek patologa, ten naznal, že spodní zuby, které syn na fotkách nemá údajně vypadly, protože mrtvým se zuby uvolňují z lůžek, to, že syn měl neporušené krční orgány k tomu se nevyjádřil, oběšený musí mít zákonitě porušené krční orgány. Nebyli vyslechnuti svědci, kteří lhali, nedošlo k identifikaci rodinou.

[ad#clanek-respo]

Znovu jsem tedy nyní podala jsem žalobu na pohřební službu i na policii, oba subjekty nechtějí slyšet na svá provinění, mé podezření o spolupráci pohřební služby a policie při urychlené kremaci mého syna je stále silnější. Smrt mého syna byla klasifikována trestním spisu jako blíže nespecifikovaný trestný čin. První soudní jednání s policií bude 14.11.2016 v 10:15, s pohřební službou bude do konce roku nebo hned v začátku nového. 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...