Pře
3.1.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa40 přečtení

Další debakl Západu … srbský Majdan selhal

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V srbském Bělehradě právě tiše uhasíná Euromajdan. Bez větší pozornosti médií tu neslavně končí další z četných pokusů euroamerických elit, o korekci „nevhodného“ volebního rozhodnutí občanů, a o jeho nápravu ze zahraničí, prostřednictvím tak zvané „barevné revoluce“. Střed města už je vyklizen, policie předala část zatčených k trestnímu stíhání za pokus o násilné svržení ústavního pořádku a sčítají se škody. Nadchází tedy ten správný čas, podívat se, o co šlo.

Srbský president Vučič, kterého unijní politici a další lepší lidé Evropy milují zhruba stejně, jako Orbána a Fica, vyhlásil na 17. prosince loňského roku předčasné parlamentní volby. Koalice jeho Srbské pokrokové strany s dalšími pronárodními silami je drtivě vyhrála. Získala 48.06%. Opoziční, proevropský a progresivní blok s kuriosním názvem Srbsko proti násilí, obdržel jen zhruba polovinu hlasů, oproti vítězným „Vučičovcům“, přesněji 24.32%. A nastal virvál.

Ti lepší a progresivní lidé jsou totiž v celé Evropě úplně stejní. Když není po jejich, když nevyhrají, tak okamžitě spouští řev o podvodech, o ohrožené demokracii a ženou své příznivce na náměstí. Tak tomu bylo i v Bělehradě. Prohrou rozzuřená srbská opozice svolala nejrůznější neziskovkáře, aktivisty a místní variace na Milion chvilek pro demokracii, aby se sešli na náměstí před bělehradskou radnici, před sídlo městské volební komise. Plánovali, že hesly o ukradených volbách nabudí mladé lidi natolik, že vezmou ten barák útokem. Co bude následovat, je jasné. Logickou reakci státu, tedy zásah bezpečnostních složek, podají jejich, předem připravená a natěšená média, obyvatelstvu mimo hlavní město jako svévolnou krutost hnusného, nelegitimního a protilidového režimu. Možná, že i nějaká oběť se, pro větší efekt chystala. Prostě klasická, barevná revoluce, jak z učebnice CIA.

Ale tady padla kosa na kámen. Špičky srbského státu byly totiž už v předstihu informovány o tom, co a kde se chystá. Osoby, cíle, časy, místa… Srbská premiérka Ana Brnabićová otevřeně uvedla, že ruské tajné služby poskytly srbským úřadům velice podrobné informace o plánovaných incidentech. Srbský president Vučič pak ještě dodal, že má nezvratné důkazy, že podněcování k nepokojům přišlo ze Západu. Bylo tedy dostatek času k organizaci protiopatření. Kdo je připraven, nebývá překvapen…

Velení srbské policie rozmístilo poblíž příslušných budov už v předstihu dostatek těžkooděnců se štíty, a co je neméně důležité, zajistilo také stálý kamerový monitoring radničního náměstí ze všech stran. Když se pak mladí výtržníci… ee, tedy proevropští demokraté sešli, policie v klidu sledovala, jak je hecují organizátoři a vyčkávala na jejich útok. Aby to byli demonstranti, kdo učiní první krok a nezpochybnitelně zahájí nezákonné aktivity. Nemusela čekat dlouho. Dav začal vrhat kameny, lahve a plechovky na radnici i na policisty, rozbíjel okna a pokusil se vlámat do místností volební komise s pokřikem: „Vučić je zloděj.“

Po chvíli, až byl útok davu na radnici řádně zaznamenán a zdokumentován, přistoupili těžkooděnci k akci. Protestující ve chvíli rozprášili, přítomné organizátory pochytali a zaujali pozice před státními budovami, jako živé štíty. Bylo po všem. Podle ministra vnitra, Bratislava Gašiće, který akci osobně velel, bylo zadrženo 35 lidí. O tvrdosti bitky vypovídá na třicet zraněných příslušníků bezpečnostních složek, z toho dva těžce. Opozice, i její zahraniční mentoři ale pochopili, že narazili. Že je hotovo. Finito. Následujícího dne pak americký velvyslanec, byť s poněkud kyselým obličejem, blahopřál Vučičovi k rychlému zvládnutí nepokojů….

Co může být na celé věci, pro nás tady v Česku, zajímavé? Přinejmenším tři věci. Tou první je, jak malý počet předem připravených a vyškolených „aktivistů“ stačí k rozpoutání barevné revoluce. Podle srbských orgánů, činných v trestním řízení, dělalo ten řev, binec a rozvrat po celém hlavním městě celkem 2 490 lidí, z toho zhruba 1 200 se zúčastnilo bitky u radnice. Podíváme-li se vedle, k sousedům na Slovensko, kde něco podobného zkoušejí od voleb na Fica, uvidíme obdobné počty. I když nám televize a další progresivní média ukazují plná náměstí rozhořčených demokratů, ty počty „tvrdého jádra“ majdanistů jsou srovnatelné. A to je přece povzbudivé! Aktivně proti nám stojí jen nepatrná hrstka. Byť více než dobře zaopatřená penězi, tajnými informacemi, profesionálně organizovaná a spřátelenými médii skvěle pokrytá. Ale stále jen hrstka.

Druhá zajímavost je, jaký „materiál“ zahraniční organizátoři podobných spektáklů používají. Tak třeba jednou z vůdkyň koalice „Srbsko proti násilí“, jejíž sympatizanti tak radostně demolovali okna radnice a zranili 35 policistů, je feministická aktivistka Marinika Tepić. Na protest proti volbám, v nichž její parta nevyhrála, vyhlásila hladovku. A že prý s ní nepřestane, „dokud nebudou zrušeny výsledky voleb.“ Velikou podporu má ta osoba na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity.  Tamější předáci nespokojeného, filosofického studentstva, vyzvali k „rozhodnějším“ protivládním akcím, jako třeba k stavění stanů na ulicích a blokování komunikací… Co dodat.

Ovšem tím nejdůležitějším poučením ze zpackaného srbského Majdanu je důvod, proč nevyšel. A přitom je to tak prosté. O desítku procent lze zmanipulovat jakýkoli průzkum, o pár procent lze „ohnout“ jakékoli hlasování, ale otočit (nadlouho) vůli většiny lidí do úplného protisměru… to nedokáže ani kouzelník. A právě na tomhle ztroskotal Majdan v Srbsku.  Podle srbského politologa Srdjana Perišiće, profesora na univerzitě v Bělehradě, je totiž 85 % srbských občanů stále tak nějak zaujato proti NATO. Nejspíš nezapomněli… Současně je pak více než 60 % obyvatelstva naladěno proti EU. A k tomu navíc – zdaleka ne všichni voliči opozice vyslyšeli výzvy organizátorů puče a vyšli do ulic. Spíše naopak. Mnozí, přemnozí cítili jakousi organizovanou, zahraniční čertovinu a možný podraz.

Zdá se tedy, že je dohráno. Americký velvyslanec v Srbsku veřejně poblahopřál vítězům voleb a srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi, a tak to vypadá, že má Srbsko, alespoň na chvíli, pokoj.

Redakce

Sdílejte článek:
40 přečtení
(23 votes, average: 5,00 out of 5)
97 komentářů

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.