Zelenský: Děkuji, Ameriko!

PETR HÁJEK

„Děkuji, Ameriko!“, vzkázal příznačně pateticky a divadelně šéf kyjevských nácků Zelenský, a šel si na oslavu šlehnout dávku zvlášť čistého kokainu, který si dovezl v diplomatickém zavazadle z inaugurace argentinského prezidenta. Je to ale hrubě nevděčné. Měl samozřejmě nějaký ten balíček bílého prášku nejprve poslat brněnské primátorce za ODS, Rakušanově kokainové mafii, poslancům pětikolky (kromě Pirátů, ti mají přísun zajištěn z Bruselu, kde vznikli) – a hlavně vzkřiknout: „Děkuji Fialovi!“

Tedy samozřejmě Petrovi, nikoli Tomášovi, jednomu z nejbohatších podnikatelů na zbytkové Ukrajině, který, jak nás opakovaně naléhavě upozorňují hlavní korporátní média (některá z nich Tomáš vlastní), samozřejmě není bratrem ani bratrancem Petra, nejméně populárního premiéra na světě. Společné prý mají jen to, že jsou „shodou okolností“ oba z Brna. Cesty příbuzenství jsou (u těch, kdo si to mohou dovolit) nevyzpytatelné.

Zelenský musel být v pořádném rauši, že po schválení půjčky pro Kyjev v americké Sněmovně reprezentantů Fialovi (Petrovi) ani nepoděkoval. Byl to přece on, kdo „odblokoval“ v Kongresu více než půlroční pat ve schválení dalších miliard z dolarů amerických daňových poplatníků (i biliónové dluhy jdou na jejich účet) Zelenského kámošům a vrahounům z nacistických formací jako je Azov.

Nechce se tomu věřit, ale asi vůbec nesledoval jeden Speciál za druhým vysílaný Českou televizí, takže v této klíčové operaci zůstal nedezinformovaný. Tak aspoň že česká a brněnská veřejnost konečně ví, jakého máme ka Brňáka – a jak nevděčně mu dokonce už i jeho vlastní voliči vyjadřují SPOLU v nečekané jednotě s nepodvolenou ( stále převážně mlčící) většinou veřejnosti nechuť z jeho výkonu funkce zastupujícího říšského protektora.

První

To je ovšem totální nespravedlnost. Vždyť on – za skvěle kreativní asistence svých zbrojnošů – naopak plní povinnosti protektora na lince Heydrich – Havel – Babiš více než úspěšně. Určitě nejlépe ze jmenovaných.

Ten první sice patrně vložil na svou nadčlověčenskou německou hlavu svatováclavskou korunu (čímž na sebe uvalil kletbu, jež se brzy naplnila), ale například na korunovační kříž Karla VI. Raději ani nesáhl – natož aby jej odvezl na „výstavu“ do Drážďan.

Možná to jen nestačil, protože jeho řídící fialový hnus (se slušivým knírkem) ho pověřil mnohem důležitějšími úkoly při přípravě „odsunu“ podřadné rasy slovanských obyvatel Böhmen und Mähren do kazašských stepí, což na čas překazili Benešovi parašutisté, a definitivně pak (za statisícových obětí na životech) Stalinovi sovětští vojáci.

Druhý

Ten to vzal z gruntu: Nejprve se omluvil Sudeťákům za (rozhodnutím vítězných mocností) „vyhnání“ z Československa, jež předtím tak úspěšně s fialovým hnusem a jeho zbrojnoši rozvrátili. A jako výraz pokání jim Druhý (se svým šéfem České národní banky) za babku předal zlatý poklad, který První s knírkatým nestačili ukrást, nebo byl po válce (z malé části) vrácen. V něm „přesunul“ i historické mince a rodinné šperky, které naši předci po prstýncích naivně věnovali domněle opět samostatnému českému státu za tatíčka Panevropana Masaryka.

Druhý pak zahájil přípravu na likvidaci národa a státu skvělým manévrováním s Clintonovou „krvavou Madlou“, jež nás přivedlo do láskyplného obětí něžných „obranných“ chapadel NATO a EU. A aby to bylo jednou provždy jasné, prohlásil za „vznešeně humanitární“ bombardování těch, kteří takový osud v náručí americko-německého (bruselského) soustátí odmítají – dokonce se zbraní v ruce. Důležité poučení.

Jenže také nedotáhl roli zastupujícího říšského protektora do konce. Jednak mu nepřálo počasí – pořád se ne a ne globálně oteplit (změny orwellovské lži na „klimatickou změnu“ se již nedožil). Takže likvidace měny, energetiky, průmyslu a zemědělství (zděděných po komunistech v překvapivě dobré formě) se nehorázně protáhla. I proto, že nakonec ho na Hradě nečekaně (žádný plán nikdy nevyjde) vystřídalo Zrnko Písku v soukolí.

Zasadilo se o to, že jsme nepřijali euro (při vstupu do EU šlo provokativně na Blaník – a nyní, po dvaceti letech to – 30. dubna – s dezoláty a Putinovými agenty hodlá zopakovat). A převážné části spoluobčanů vštípilo do hlav kontrarevoluční myšlenku, že navzdory vší mocné goebbelsovské propagandě je zelená lež „knírkatý“ podvod směřující opět pouze k jejich likvidaci. Druhý přitom před Zrnkem Písku protektory od počátku varoval, dokonce se zmíněným šéfem ČNB zorganizoval pád jeho vlády (a na jeho místo dosadil tohoto svého bankéře) – nic to nepomohlo. Ač věřil, že je (Kostěj) nesmrtelný – šup, už byl na Věčnosti.

Třetí

Ten to vzal přes prachy. Tedy ne svoje, ač jich má jako šlupek. Těmi zainsvestoval pouze svůj vzestup ke státní kase. Když se do ní konečně dostal – zbrojnoši ho zradili. Nechtěl se s nimi dělit, tak na něj ušili hnízdo. Čapí. Bylo hodně chatrné, ale zase všem tak na očích, že – jak doufali – se pro něj stane vězením. Ale on ne. Byl chytřejší. Věděl, že musí rozdávat (ne ze svého samozřejmě), aby si lidé mysleli, že je lidumil.

Protektorům odvedl také, co mohl, uměl a stačil. Plandémii s názvem covid – coby další nástroj na likvidaci státu a národa – uchopil s patřičným odhodláním. Aktivně zastavoval hospodářský život (říkalo se tomu podle místa vygenerování této skvělé metody anglicky „lockdown“). Protizákonně pronásledoval nechutné odpůrce, kteří chtěli normálně dýchat a ne si umrtvovat krev a mozek zplodinami z pusy zakryté hadrem. Zvláště se však zaměřil na vakcinační masovou vraždu.

A zase: Užuž by nařídil povinné očkování zničující vakcínou se spike-proteinem, když se to celé začalo pod tlakem nepodvolených hroutit. Tak alespoň jako náhradní program spustil – veden americko-britským agentem v čele tajné policie – frašku v podobě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, z něhož obvinil Moskvu.

Americkým státním převratem v Kyjevě se totiž právě chystala válka Západu proti Rusku na Ukrajině, a bylo potřeba vyvolat napětí a vypovězení slovanských diplomatů ze země. A spolu se šéfem tajných služeb vyrazil za hlavním protektorem, aby v centrále jeho nástroje na vraždy a státní převraty po celém světě (CIA) políbili SPOLU prsten. A hle – soud rázem rozhodl, že obvinění proti němu v kauze Čapí hnízdo je nesmysl (teď ho zase na chvíli vrátili trochu do hry, aby příliš nezlobil, neboť se formálně odvolává k Orbánovi, kterého dementní Joe nemusí).

Odvěký hnus fialový

Všechno je tedy v naprostém pořádku. Teprve Petr Fiala, Rakušanova mafie, trosky lidovců a někdejší Kalouskovy TOP 09 za asistence Bruselanů (s již nezakrytým názvem Piráti) dokončují, co jejich předchůdci začali a nestihli. Pro jistotu bylo ještě nutno obsadit Pražský hrad sovětským rozvědčíkem ve službách NATO – má asi ohlídat, aby brněnsko-pražská odnož kyjevského režimu ve vládních křeslech to s tím kokainem nepřeháněla. Při pohledu na Zelenského totiž Protektor vidí, jak je to důležité.

Aby se jí nestalo to, co při předchozích nedotažených pokusech o likvidaci nenáviděného tisíciletého českého státu a jeho historického lidu: Aby se „ten mladej taky nezakecal“. Proto s Fialou odjeli „babišovsky“ políbit prsten hned tři šéfové tajných služeb. Proto ten náš ka Brňák hned na místě svým neopakovatelným charizmatem mokrého hadru přesvědčil Kongres USA, aby poslal Kyjevu další prachy a zbraně. Také Ukrajince je totiž nutno do posledního zlikvidovat – v tomto případě v podobě potravy pro ruská děla. Také to tak mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ohodnotila:

„Spojené státy chtějí, aby „Ukrajina bojovala do posledního muže, a to včetně útoků na ruské území a civilisty. Řadoví Ukrajinci jsou hnáni na porážku, a stávají se potravou pro naše děla,“ konstatovala. Na porážce Západu to sice nic nezmění, dopadne fiaskem jako ve Vietnamu či v Afghánistánu (jak připomněla) – ale o to v tuto chvíli z českého úhlu pohledu vůbec nejde. To hlavní je, abychom byli pevně přikováni k projektu „Výměny a odlidnění“ (Rakušanův „migrační pakt“ je dílkem téhož), protože protektoři jsou stále přesvědčeni, že to zvládnou („Wir schafen das“, slovy dědičky knírkatého).

Moc strachu

Fakt, že žádný (lidský) plán nikdy nevyjde, to je jim v jejich temné vládcovské pýše nedostupné. Ten s kopytem jim o tom lže – a část zfialovělých obětí mu věří – už od počátku světa. Ale po tisíce let jsou k dispozici také ti, kteří vědí, že temnota je jen nedostatek Světla – a proto věří ve vzkříšení (s velkým i malým V). Ti z normálních rodin normálních mužů žen a normálních dětí (holek a kluků) žijících v normálních obcích, které se historicky – podle přirozeného (normálního) řádu – po staletí chránili před vrahy a loupežníky ve svých státech. A i když se vrazi a loupežníci hodně snažili, zatím se je nikdy vybít nepodařilo. A nikdy nepodaří. Jen hrůzy a katakomby hnusu fialového způsobí ještě mnoho neštěstí, bolesti a zbytečných tragédií – jako memento pro nevěrné.

Vzkříšení států a národů (určených temnotami k likvidaci) je ve skutečnosti opět na dosah. Právě proto tak fialoví běsní, živí se nenávistí ke všemu ruskému (slovanskému) a ženou další tisíce a tisíce na smrt. Ti naši zparchantělí doufají, že strach ze čtveřice zastupujících protektorů, kteří si u nás předávají žezlo (poslední dva z nich se brzy – nejpozději po příštích všeobecných volbách – bezpochyby spojí), nás znehybní okovy strachu. Ale přitom vždycky znovu prohrají. Na Ukrajině se už stalo.

Proti nim stojíme. Tady i za oceánem. A je nás – tady i tam – stále víc. Dalšími dodávkami zbraní a krvavých (bezcenných) dolarů a eur na Ukrajinu chtějí jen demonstrovat, jak moc nás to bude bolet, pokud se nepodvolíme. Marně. S námi je Ten, který překonal smrt.

Zvítězíme!