Čtvrtá světová válka a Česká republika

Kdo má přirozený zájem a starost o osud českého státu, měl by mít trvale na paměti, že se v moderní demokratické podobě Československé republiky v r. 1918 nikoli náhodou zrodil z první světové války, po násilném zániku způsobeném německou agresí se v r. 1945 obnovil jako výsledek druhé světové války a jeho druhá demokratická obnova po ruském vnějším nátlaku a s ním spjaté vnitřní komunistické likvidaci demokratické státnosti v r. 1948 nastala v r. 1989 jako výsledek třetí světové, tzv. studené války. Z uvedených skutečností vyplývá, že existence českého demokratického státu je neodmyslitelná od světových geopolitických válek, jejichž epocha započala ve dvacátém století a dosud zřejmě zdaleka neskončila.

Kdo tyto základní skutečnosti nebere v úvahu, ocitá se mimo možnost porozumění nejen přítomným dějinám a zjevně žije jen v krátkozrace vypůjčeném čase. Chvíle na jeho aktuální splátku viditelně nastala právě nyní, v čase úporně probíhající ruské geopolitické války proti Ukrajině. Jak mnozí občané, tak i jejich státníci se probírají z pohodlné, někdy až samolibé dogmatické dřímoty do rozhodující geopolitické reality skutečného světa. Někteří svůj dlouhodobý tragický omyl doznávají, a jiní ne. Místo toho obviňují jiné, kteří údajně nejednali a nejednají tak, jak by měli. A dotčeně je vyzývají k jakémusi okamžitému pragmatickému nastolení míru pro naši dobu, aniž by si kriticky připouštěli svou dosavadní vlastní zaslepenost a z ní plynoucí zjevnou státnickou nekompetentnost.

Ponechme je proto jejich osudu a pokusme se zamyslet nad dnešním geopolitickým stavem světa, který se nás závažně týká bez ohledu na veškerá mírumilovná přání. Zde se jako rozhodující ukazuje stupňující se konflikt mezi nedemokratickou Čínou a Ruskem na jedné straně a demokratickými státy světa, souhrnně označovanými jako Západ, na straně druhé. Probíhající válka Ruska proti Ukrajině v něm sehrává podstatnou úlohu. Rusko touto cestou jednak očividně usiluje o obnovu rozhodujícího mocenského vlivu na geopoliticky klíčovém území mezi Německem a Ruskem, a to jako o nezbytný zásadní krok k následnému vytlačení USA z Evropy. Bez ovládnutí, anebo ochromení Ukrajiny se Rusko nestane skutečným impériem a tohoto svého dvoufázového, rozhodujícího geopolitického cíle faktické nadvlády nad Evropou nebude moci dosáhnout. Ruská geopolitická strategie má ale na druhé straně mnohem širší, a to globálně dobyvačný politický cíl, kam nezbytně patří dlouhodobá geostrategická kooperace s komunistickou Čínou.

Čínská komunistická diktatura se dnes již vůbec netají tím, že jejím konečným geopolitickým záměrem je odstranění americké globální hegemonie jako stále nejdůležitějšího prvku světové demokratické civilizace ve prospěch komunistické Číny. Ruský globální geopolitický záměr je již od Stalinova pojetí druhé světové a následné globální studené války obdobně antiamerický, protože rovněž zásadně antidemokratický. Rusko-čínské geopolitické souručenství a spojenectví proti demokratické civilizaci, a to zejména proti jejímu americkému ústřednímu článku, je proto zcela přirozené. Obdobou ruského záměru vytlačit USA z Evropy je čínská snaha vytlačit Spojené státy z Tichomoří. Ruské geopolitické úsilí zničit zčásti ruskojazyčnou ukrajinskou demokracii má svůj evidentní protějšek v čínské komunistické agresivitě proti demokratickému čínskému Tchaj-wanu. Pokud by se širší geopolitické cíle Ruska a Číny odstranit americkou přítomnost v Evropě a Pacifiku naplnily, USA by se tak dostaly do obklíčení z obou světových stran svého oceánského pobřeží a globální demokratická civilizace by se tím ocitla před zánikem. Rusko-čínská eurasijská osa by jím konečně dosáhla svého společného globálně geopolitického cíle.

Z uvedeného základního náčrtu geopolitického stavu světa a možných hrozeb, před nimiž stojíme, lze vyvodit geopolitické postavení a jí odpovídající realistickou orientaci České republiky. Náš stát je umístěn uprostřed klíčového geopolitického pásma mezi Německem a Ruskem. Klíčového proto, že právě zde se rozhoduje povaha vztahu mezi Evropou a Ruskem, Evropou a Asií a Evropou a, cestou přes Blízký východ, Afrikou. Právě v těchto souvislostech platí i údajný Bismarckův výrok, že kdo je pánem Čech, je pánem Evropy. Všechny svým významem světové válečné konflikty od r. 1914 do r. 2022 vznikly a rozhořely se nikoli náhodou právě zde. Tak se dostáváme ke srovnávacímu významu nynějšího válečného napadení ukrajinské demokracie ruskou diktaturou. V komparativní souvislosti vzniku světových válek se ruské napadení Ukrajiny nejviditelněji blíží významu rakouského válečného napadení Srbska z r. 1914 a německého přepadení Polska v r. 1939. Nejprve domněle lokální válka se ze středovýchodní Evropy brzy projevila a přelila jako konflikt globálních rozměrů. Významné pomocné zbraňové a zpravodajské zapojení zejména NATO a jeho demokratických členských států na straně Ukrajiny a opatrná podpora Ruska ze strany komunistické Číny vykreslují globální obrysy nynější války o Ukrajinu jako faktické zahájení čtvrté světové geopolitické války. Její převážná konkrétní podoba a charakteristický průběh se z nynějšího ukrajinského bitevního pole teprve postupně vynoří a dotvoří.

Je ale každopádně zřejmé, že se na nynějším globálně významném konfliktu bude Česká republika jako centrální území pásu mezi stále spíše váhajícím Německem a ofenzivně válečně agresivním Ruskem významně podílet. Pokud se do konfliktu časem na straně Ruska a svou pokračující agresivní expanzí v Tichomoří výrazněji zapojí komunistická Čína, a Indie setrvá ve svém současném nenápadném spojenectví s Ruskem, jen tím v narůstající globální konflagraci vzroste klíčový geopolitický význam středovýchodní Evropy jako pevninské spojnice NATO mezi Evropou a Asií. Postavení a úloha České republika je tak v souvislostech nynějšího, již čtvrtého globálního konfliktu o samotnou existenci demokratické civilizace nezastupitelná.