Cosi se změnilo

JINDŘICH KULHAVÝ

Marže obchodníků bývaly kdysi podstatně nižší, než je tomu nyní. Vzhledem k dlouholeté praxi v obchodní činnosti je možno porovnávat vzestup částek, které si obchody přidávají k prodejní ceně ve srovnání s nákupem. A šok z toho je značný.

Konec roku 1989 znamenal přechod od provozování obchodních sítí státem k soukromému podnikání. Tehdejší kolosy typu Jednota, Pramen, Domácí potřeby, Restaurace a jídelny a jim podobné byly postupně rozpuštěny na samostatné jednotky a v rámci privatizací jednotlivých prodejen či provozoven totálně rozprášeny. Většinou docházelo k tomu, že si je kupovali dosavadní vedoucí a snažili se pokračovat v činnosti při zachování stávajících cen. Ty sice později vyletěly nahoru, nicméně důvodem nebyly zvyšující se rabaty obchodníků, ale spíše okolnosti kolem nárůstu nájmů a energií, cen pohonných hmot. Odvážlivci ,,šli“ do více provozoven a opravdu bylo tehdy možné vybudovat vcelku rychle společnost, která se rozvíjela a měla perspektivu. Možná si pamatujete na Břendu, DKV market, Progresservis a další názvy společností, které vstaly pouze ze zkušeností a pracovitosti obchodníků majících za sebou praxi ve státním molochu. Byla to doba plná nadšení, práce do noci a hledání cest.

Udržování únosné marže, skupování levných zásob podniků za staré ceny, které privatizace dovedla na pokraj likvidace, to dokázalo například železářství či elektra udržet při životu déle než třeba menší konzumy. Běžný rabat cca 15% z dob ranného postsocialismu stoupnul na 20%, ale pořád znamenal jistou úctu k producentům zboží a k zákazníkům. Samozřejmě se pracovalo v prostředí nižšího daňového zatížení, únosných nájmů a energií odpovídajících cenou efektivitě našeho energetického odvětví. To vše platilo až do chvíle, kdy k nám byli vpuštěni zahraničí žraloci s daňovými úlevami či dokonce s pobídkami v podobě velkých korporací a řetězců. I ti sebelepší čeští obchodníci postupně po těžkém boji uzavřeli většinu prodejen. Mít obchod se železářstvím v dosahu nových OBI, Hornbachů, potraviny vedle Tesca či Globusu nemělo prostě již cenu a klesající tržby toho byly důkazem. Nekonkurenceschopnost se netýkala v té době cen, i když podmínky byly nerovné, ale především rozsahu nabídky. V začátcích to ještě šlo, protože hypermarkety neměly tolik potřebných maličkostí, které jsme byli schopni ze starších zásob nabídnout my, ale časem i tato výhoda zmizela a nebylo již co řešit.

Absence malých specializovaných obchodů je důsledkem převahy mohutných korporací. Můžete oponovat vietnamskými večerkami, menšími papírnictvími, specializovanými či podobnými obchody, ale podívejte se na jejich ceny. V podstatě do těchto prodejen chodíte v nouzi nebo z pohodlnosti. Obchodní řetězce postupně převzaly trh, odkázaly výrobce a pěstitele do role otroků prodávajících jim své produkty za ceny jen těsně nastavené nad pořizovací hodnotu a poskytující jim relativně minimální prostor na investice a zbohatnutí. A to si ještě platí tzv. displej, tedy umístění do regálů. Samotní velkoobchodníci však zvýšili své marže až na 150 – 200%, což je desetinásobek toho, s čím se začínalo po tzv. Sametové revoluci. A to ještě není vrchní hranice, v některých odvětvích jsou rabaty až 500%. Přidejme ještě tragickou kvalitu většiny výrobků a mizernou kulturu při plnění povinností spojených s reklamacemi. Řetězcům se samozřejmě přizpůsobili i drobní prodejci, takže pokud nakupujete někde na farmářském trhu, ušetříte jen tehdy, máte li svého farmáře, o kterém víte, že jde jinou cestou než okrádáním zákazníků.

Zvýhodnění obchodních řetězců na počátku se nám tak vrací jako bumerang rotující mnohem větší intenzitou než při svém vypuštění. Likvidace původního obchodního prostředí je určitý vývoj, ovšem predátorské korporátní západní praktiky bylo možno od počátku eliminovat. Odtok obrovského množství nezdaněných peněz do zahraničí u nás získaných je alarmující. Systém je to jednoduchý, stačí zahraniční zboží překupovat přes své sklady a sem ho dodávat již drahé. A zisky plynoucí z českých produktů využívat na pokrytí provozních nákladů. Existuje však mnohem více triků, například drahý pronájem obchodní značky, zařízení prodejen a know-how, pro český berňák toho pak moc nezbude a majitelé korporací daní tam, kde se jim to vyplatí. Doplácí na to jak český dodavatel, tak i především zákazník. Tedy opět Čech. A protože se u nás zvyšují daně, zdražují energie a omezujících faktorů je stále více, čeští výrobci a pěstitelé se stěhují ze země a ze všeho nejhůře na tom je a bude nakupující občan.

Zplundrovaná Česká republika tak díky neschopnosti vlády dostává další smrtící úder. Jeden z posledních. Bohužel to většině českých konzumentů nedochází a místo hromadného bojkotu obchodních řetězců jde dále na porážku. Plné košíky předraženého zboží jsou toho denně důkazem. Vláda má plno nástrojů, jak stávající stav změnit. Lenost, lobismus a pokřivený charakter politiků tomu však dávají červenou. Fiala se poté divadelně diví před německým supermarketem, jak je vše toto možné. Je to nastrčený klaun, protože toto ví půlka republiky už dávno. Český občan už nikoho nezajímá, zájem je jen o obsah jeho peněženky či účtu. Tato dvě uložiště jsou pod neustálou křížovou palbou státu, bank, korporátů, poskytovatelů různých služeb, respektive jednodušeji řečeno grázlů v límečkách. Pořád nic? Jak dlouho myslíte, že dokážete otročit, aniž byste se vzepřeli?

Jindřich Kulhavý

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Milan Lorencovič 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 22 051,00 Kč

Vybráno 48.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Hamburk: Hordy muslimů pochodovaly městem a požadovaly zavedení práva šaría a německého chalífátu - 28.4.2024
• Vláda se rozhodla akcionáře ČEZu trestat za vlastní neschopnost - 28.4.2024
• Dalši ostuda spravce Fialy - 28.4.2024

(15 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...