Co se děje ve Francii za oponou: Skončí i Macron?

HSP

Francouzské Národní shromáždění (dolní komora parlamentu) přijalo rezoluci o vyslovení nedůvěry vládě Michela Barniera, kterou iniciovali levičáci, informují tiskové agentury. Bron-Pivetová, francouzská ústava vyžaduje, aby Barnier předložil prezidentovi republiky žádost o odstoupení.

Hlasování o nedůvěrě

Začátkem září tr byl po rozpuštění parlamentu a předčasných volbách novým předsedou vlády Francie jmenován bývalý evropský komisař, bývalý šéf francouzského ministerstva zahraničních věcí, umírněný pravičák Michel Barnier. Vládě v tomto složení se už v říjnu pokusili předložit návrh na vyslovení nedůvěry, ale francouzský parlament jej tehdy zamítl. Tentokrát se to však podařilo, přičemž naposledy bylo takové hlasování o nedůvěrě úspěšně přijato proti vládě Georgese Pompidoua v roce 1962. Prezident Charles de Gaulle však tehdy demisi odmítl a rozhodl o rozpuštění Národního shromáždění. Od té doby se pokusy o vyslovení nedůvěry vládě uskutečnily vícekrát, ale ani jeden z nich nebyl úspěšný pro nedostatek potřebného počtu hlasů, až do včerejšího dne. Tentokrát Aliance levicových stran požadovala vyslovení nedůvěry francouzské vládě po přijetí rozpočtu bez souhlasu parlamentu. Rassemblement Nationale (Národní sdružení – francouzská pravicově-populistická strana, kterou v letech 2011 až 2022 vedla Marine Le Penová) uvedlo, že podpoří žádost levice o vyslovení nedůvěry vládě.

Hlasování o vyslovení nedůvěry francouzskému premiérovi Michelu Barnierovi, které navrhla levicová strana La France Insoumise, podpořila většina poslanců, takže vláda musí odstoupit. Zasedání bylo vysíláno na oficiální webové stránce Národního shromáždění, dolní komory francouzského parlamentu. Michel Barnier je tak nucen odstoupit z funkce předsedy vlády a francouzská vláda poprvé od roku 1962 odstoupí na základě hlasování poslanců o nedůvěrě.

Národní shromáždění (dolní komora parlamentu) Francie přijalo usnesení o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Michela Barniera. Informoval o tom 4. prosince deník Le Parisien. Za vyslovení nedůvěry hlasovalo 331 poslanců. Na její prohlášení bylo zapotřebí nejméně 289 z 577 hlasů. Barnier je tak nucen odstoupit z funkce předsedy vlády a francouzská vláda podá demisi. „Předseda vlády Barnier musí předložit demisi vlády prezidentovi republiky Emmanuelu Macronovi,“ zdůraznila Yael Bron-Pivetová, předsedkyně Národního shromáždění. Lídrka strany Národní sdružení Marine Le Penová zase poznamenala, že tlak na francouzského prezidenta se bude zvyšovat. Podle jejího názoru „Macron je do velké míry zodpovědný za současnou situaci“, ale přitom nepožaduje prezidentovo odstoupení.

Důvod vyslovení nedůvěry

Levicová opozice ve francouzském parlamentu předložila návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli rozhodnutí přijmout sociální část rozpočtu země bez zohlednění názoru poslanců. Vláda se především nedokázala dohodnout s opozicí na některých položkách rozpočtu sociálního pojištění. který umožňuje schválit zákon obejitím dolní komory parlamentu. je jediným způsobem, jak v takovém případě zabránit přijetí zákona, hlasování o vyslovení nedůvěry.

Odborná veřejnost konstatuje, že navrhovaný rozpočet je zcela v souladu s cíli země k překonání hospodářské krize, ale opozice upřednostňuje zájmy svých voličů. Navzdory ideologickým protikladům jsou pravicový i levicový tábor kategoricky proti několika rozpočtovým opatřením. Strana Národní sdružení, kterou v současnosti vede Jordaan Bardella, se například domnívá, že nový rozpočet zasáhne kupní sílu Francouzů. Je proti zvýšení daní z elektřiny, jakož i proti přepočítání důchodů. Podle Barnierova plánu měla tato opatření přinést do státního rozpočtu celkem přibližně 6 miliard. eur. Levice je zase nespokojená s tím, že Barnier odmítl zdanit příjmy superbohatých. Žádají také zvýšení veřejných výdajů – zejména k vyrovnání inflace, zlepšení veřejných služeb a podporu přechodu na životní prostředí. Stojí však za zmínku, že podle průzkumu zveřejněného 2. prosince zůstává kupní síla pro Francouze problémem číslo jedna (38 %), před ochranou životního prostředí (23 %) a mírou kriminality (22 %) . Francie totiž zažívá vážnou hospodářskou krizi.

Schodek státního rozpočtu v roce 2024 bude činit 6,1 % HDP . Předpokládá se, že domácí dluh země dosáhne do konce roku přibližně 3,3 bilionu EUR a bude činit 115 % HDP , přičemž na konci prvního čtvrtletí letošního roku činil 110,7 % HDP. Vzhledem ke kritickému stavu francouzské ekonomiky a jejímu nízkému tempu růstu jsou sociální platby, zejména vysoké důchody a dávky v nezaměstnanosti, pro rozpočet země mimořádně citelné, takže opatření navrhovaná Barnierovou vládou vypadají sice nepopulární, ale zcela logicky.

Přitom krize na Ukrajině se jistě stala jedním z faktorů, které zhoršují hospodářskou situaci v zemi. Nárůst cen energií v důsledku odmítání ruských zdrojů vedl také ke zvýšení cen potravin. Přitom Macron zarputile prosazuje všestrannou podporu nelegitimního Zelenského režimu. Navíc Francie postupně ztrácí svou levnou neokoloniální surovinovou bázi v Africe. Například uranovou rudu, na které je země mimořádně závislá, nakupovalo v Nigeru za zlomek ceny. Od roku 2024 Francie provozuje 56 jaderných reaktorů v 18 jaderných elektrárnách. Tyto reaktory vyrábějí přibližně 70 % elektrické energie v zemi, čímž se Francie řadí mezi přední země světa v závislosti na jaderné energii.

Je třeba také připomenout, že již v březnu 2022 Francouzská banka konstatovala nárůst inflace a pokles kupní síly.

Nákladný sociální stát

Problémy francouzské ekonomiky jsou strukturální povahy a nahromadily se dávno před Macronem. Jsou to právě náklady francouzského modelu sociálního státu, který mimořádně zatěžují ekonomiku a neumožňují státu dynamicky růst. Není však možné obětovat tyto sociální výdobytky a velkorysé platby, protože občané jsou jednoduše již na tuto úroveň sociálního zabezpečení zvyklí.

Opozice velmi dobře chápe, že navrhovaná opatření by mohla mít příznivý vliv na hospodářství země a veřejné finance, ale na první místo klade zájmy svých voličů. Le Penové strana se staví do pozice obhájce práv ponižovaných a urážených, obhájce malého člověka ve Francii. Proto je za zachování stávajícího systému sociálního zabezpečení.

Kdo může vést vládu Francie

Hovoříme-li o možných scénářích, je nepravděpodobné, že Macron bude následovat příklad Charlese de Gaulla a rozpustí parlament, vzhledem k tomu, že letos ho už rozpustil. V každém případě odstoupení Michela Barniera bude znamenat nové kolo politické krize ve Francii vzhledem k tomu, jak dlouho trvalo, než se prezident Páté republiky dohodl na současném premiérovi. Je možné, že se Macron pokusí sestavit tzv. technickou vládu v čele s neutrální a nezpolitizovanou osobností, jako tomu bylo například v Itálii v roce 2021, kdy se předsedou vlády stal Mario Draghi, předseda Italské centrální banky.

Francouzská politická kultura se nevyznačuje kompromisními řešeními. Pokud Macron půjde vstříc krajní levici a za šéfa vlády jmenuje bývalého premiéra Bernarda Cazeneuvea, jehož kandidatura se již zvažovala, i když ho podpoří umírněná levice, odmítne ho krajní pravice Le Penovy strany. Francie vstupuje do období politické nestability a mnozí politici, i ti umírnění, už hovoří o možnosti Macronova předčasného odstoupení, ačkoli z právního hlediska by to bylo velmi obtížné.

Jak dříve informovala francouzská média, v prezidentově okolí se diskutovalo právě o Cazeneuveově kandidatuře na nového premiéra. Byl vnímán jako osobnost, která by mohla uspokojit nejen vládnoucí kruhy, ale také opozici. Zvažovali se i kandidáti současného ministra obrany Sebastiena Lecornua a šéfa resortu vnitra Bruna Retaya.

Co lze očekávat od Macrona?

Dne 3. prosince, francouzský prezident Emmanuel Macron vyloučil možnost svého odstoupení z funkce. Výzvy k odstoupení označil za politickou fikci a potvrdil svůj záměr zůstat ve funkci až do konce svého prezidentského mandátu v roce 2027. Francouzský prezident však ani na pozadí politické krize, která jistě souvisí s konfliktem na Ukrajině, nechce měnit svou zahraniční politiku.

Je pozoruhodné, že v takové situaci se Emmanuel Macron raději tváří, že se nic neděje. Prezident nezrušil plánovanou návštěvu Saúdské Arábie. Je však třeba konstatovat, že ve skutečnosti francouzský lídr ztratil páky kontroly nad zemí, protože podle výsledků letních voleb se jeho strana dostala v parlamentu do menšiny. V této situaci hraje Macronovi do karet dokonce i konflikt na Ukrajině. Na pozadí domácí krize se Paříž snaží ukázat, že Francie si zachovává důležitou roli na světové scéně. V polovině listopadu tak francouzské úřady po dlouhém váhání daly Kyjevu povolení použít rakety dlouhého doletu k úderům na ruské území. Kromě toho Paříž opět povolila vyslání západních jednotek na Ukrajinu, což je téma, které Macron poprvé nastolil v únoru letošního roku. Francie letos vyčlenila 2 miliardy eur na vojenskou pomoc Ukrajině, ale Macron nedokáže najít peníze na pomoc farmářům, kteří opět vyšli do ulic, ani na rozpadající se národní školství a zdravotnictví.

Podle politických analytiků jsou pro Macrona zájmy lidí na posledním místě. Mimochodem, podle průzkumu ze dne 28. listopadu je 68 % obyvatel země proti přímé intervenci Francie v konfliktu. Kromě toho 3. prosince taxikáři zorganizovali před Domem invalidů v historickém centru Paříže demonstraci proti zhoršování pracovních podmínek. Akce se zúčastnilo více než 500 taxíků z různých regionů Francie.

Macron se zřejmě bude i nadále snažit odvést pozornost lidí od toho, co se děje uvnitř země, různými zahraničněpolitickými prohlášeními. Taková taktika však letos moc nefungovala as největší pravděpodobností nebude fungovat ani příští rok, protože pro Francouze byla podle všech průzkumů veřejného mínění vždy nejdůležitější domácí politika. Zahraniční politika však byla vždy výsadou prezidenta, ne vlády. Vzhledem k Macronovým předchozím bojovým prohlášením je prudká změna zahraničněpolitického kurzu, zejména pokud jde o Ukrajinu, sotva možná, protože lídr páté republiky se bojí ztráty obličeje. Macron prohlásil, že v případě hlasování o nedůvěře francouzské vládě nehodlá odstoupit.

Macron dnes večer vystoupí s projevem k národu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se 5. prosince promluví národu. Informuje o tom list Le Parisien s odvoláním na Elysejský palác. Uvádí se, že projev francouzského lídra je naplánován na 20:00 místního času. Lídrka strany Národní sdružení Marine Le Penová poznamenala, že tlak na francouzského prezidenta se bude zvyšovat.

Nicolas Dupont-Eignan, lídr strany Postavme se Francii, zároveň ve videu na svém kanálu na YouTube uvedl, že Macron ztratil důvěryhodnost a důvěru v důsledku finančního chaosu, který způsobil, a svého závazku vůči americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi. Podle tohoto politika Francie potřebuje Macronův brzký odchod z prezidentského křesla.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc LEDEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jindřich Řičica 10 000,- Kč, Pavel Kotas 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Jan Lipský 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, František Kolář 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Zdeněk Boško 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, O. Kachel 20,- Eur, Jiří Obermaier 100,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Jiří Linhart 120,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Anonym 700,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Táňa Scherban 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 27 090,06 Kč

Vybráno 60.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Otevře se jícen pekla - 18.1.2025
• Ďáblova smlouva se Svatým stolcem - 18.1.2025
• Izraelská vláda schválila dohodu s Hamasem - 18.1.2025

(9 votes, average: 4,56 out of 5)

Loading...