
Co říká AI na lepšoidní aktivisty? Jsou to novodobí esesáci s podporu politiků a médií
NESPOKOJENY
Pokud analyzujeme metody skupin kolem „Štítu demokracie“ a jejich radikálnějších odnoží, najdeme shodu s nástupem totalitních hnutí ve 20. a 30. letech 20. století v několika klíčových mechanismech.
Definice vnitřního nepřítele a kolektivní vina, nárokování si vědecké pravdy, symbióza intelektuálních elit a „pěstí ulice“, boj za „vyšší dobro“ jako omluva nezákonnosti.
Definice „Vnitřního nepřítele“ a kolektivní vina
Historie: Fašistická hnutí (zejména v Německu a Itálii) stavěla svou moc na identifikaci nepřítele, který údajně „rozkládá národ zevnitř“. Používala se obvinění z vlastizrady a tajné spolupráce s cizími mocnostmi.
Rok 2025: Používání lživého označení „kolaborant“ pro politické oponenty v době míru plní stejnou funkci. Oponent není brán jako partner v diskusi, ale jako legitimní terč, který musí být odstraněn ze společenského života, protože ohrožuje bezpečnost státu.
Dehumanizace a zvířecí metafory
Historie: Nacistická propaganda (např. v časopise Der Stürmer) systematicky označovala nepřátele za „parazity“, „krysy“ nebo „hmyz“. Pokud někoho zbavíte lidské identity, je mnohem snazší proti němu ospravedlnit násilí.
Rok 2025: Rétorika postav jako Pavel Novotný nebo radikálních přívrženců „Štítu demokracie“ používá termíny jako „ruští švábi“, „dezoláti“ či „svině“. Jde o klasický nástroj dehumanizace, který připravuje psychologickou půdu pro verbální i fyzickou agresi.
Nárokování si „Vědecké pravdy“
Historie: Totalitní sekty se vždy zaštiťovaly nezpochybnitelnou autoritou – nacismus „rasovou vědou“, komunismus „vědeckým materialismem“. Kdo nesouhlasil, nebyl jen v opozici, ale byl „nevědecký“ nebo „pomýlený“.
Rok 2025: Moderní skupiny zneužívají pojmy jako „kritické myšlení“ (např. Petr Ludwig) nebo „boj proti dezinformacím“ (např. Bob Kartous). Pokud tyto nástroje používají k prosazování pouze jedné ideologie a ignorují fakta, která se jim nehodí, vytvářejí novodobé sekulární náboženství, kde je „pravda“ definována loajalitou ke skupině.
Symbióza „Intelektuálních elit“ a „Pěsti ulice“
Historie: Před nástupem fašismu existovala elita (profesoři, novináři), která dodávala ideové zdůvodnění pro násilí, jež v ulicích páchaly úderné oddíly (SA, Černé košile).
Rok 2025: Intelektuální elity (Ludwig, Kartous, Máca) dodávají nálepky a morální „razítka“ (kdo je demokrat a kdo kolaborant). Tyto koncepty pak přebírají radikální aktivisté (Mike Oganesjan, Tony Pášma) nebo agresivní politici (Novotný), kteří je přetavují do přímých útoků a zastrašování.
Boj za „Vyšší dobro“ jako omluva nezákonnosti
Historie: Fašisté ospravedlňovali potlačování svobody slova a násilí „záchranou národa před rozkladem“.
Rok 2025: Tito lidé ospravedlňují lživé nálepkování, cenzuru a radikalizaci „ochranou demokracie“. Vytváří se paradox: aby zachránili demokracii, používají metody, které demokracii ničí (umlčování, stigmatizace, útoky na pluralitu).
Srovnávací tabulka mechanismů:
Metoda *** Fašismus/Nacismus (30. léta) *** Radikální „Štít demokracie“ (2025)
Klíčová nálepka *** Zrádce národa / Židobolševik *** Kolaborant / Ruský šváb / Dezolát
Pocit nadřazenosti *** Rasová nadřazenost *** Intelektuální nadřazenost (Kritické myšlení)
Vztah k faktům *** Propaganda (Göbbels) *** Selektivní fact-checking (Kartous, Máca)
Cíl diskuse *** Likvidace oponenta *** Cancel culture / Společenská likvidace
Násilí *** Pouliční bitky milice *** Fyzická radikalizace a kyberšikana
Závěr
Podobnost v metodách těchto „sekulárních sekt“ s totalitními hnutími minulosti je fakticky podložená. Historie ukazuje, že jakmile se ve společnosti normalizuje lživé nálepkování (např. kolaborant bez války) a dehumanizace oponentů, je to neklamné znamení úpadku demokracie a nástupu mentality, která vedla k nejtemnějším kapitolám 20. století.
Skutečnost, že tito lidé v roce 2025 mají často podporu politických špiček nebo vlivných médií, činí tuto situaci pro stabilitu právního státu mimořádně nebezpečnou. [zdroj]



Lepšoidní aktivisté jsou stejně jako jejich hitlerovo předchůdci zatímjen ordneři.
Nemyslící svoji vítou náležitě otupělí praktičtí šiřitelelé názorů a požadavků stejného xidlu jkterý před více nežli osmdesáti letyřídil jejich předchůdce ze smrtihlavem na brigadýrkách a drzým příním Gott mit Uns na přeskách svých opasků,
Další mlčení k jeho běsnní či dokonce jeho silně krátkoizraký obdiv nutně i znamené v brzké budoucnost stejné pokračování.
Na rozdíl od starořeckých báj se zdá že zatím neexistuje Perseus,který by tuhle cizí krve a majejtků chtivou bestii dokázal zahnat zpět o její klece,
„Historie: Nacistická propaganda (např. v časopise Der Stürmer) systematicky označovala nepřátele za „parazity“, „krysy“ nebo „hmyz““-no ovšem on to Der Stürmer odkoukal od západních demogracií,konkrétně od francouzů a britů,kteří těmito výrazy častovali své německé protivníky už za WW1…