Co na to soudce Šott?

Bylo by jistě zajímavé vědět, co si pomyslel a procítil po vyslechnutí zprávy o ohlášení prezidentské kandidatury Andreje Babiše Jan Šott, předseda senátu Městského soudu v Praze, který vede trestní řízení soudní proti obžalovaným Janě Nagyové a Andreji Babišovi. Jeho postavení je jedinečné: bude nějakým způsobem zasahovat do osudu obžalovaného, který se uchází o nejvyšší funkci ve státě.

První kolo volby prezidenta proběhne ve dnech 13. a 14. ledna 2023 a její případné druhé kolo 27. a 28. ledna. Hlavní líčení trestního řízení má proběhnout ve dnech 19.-22.prosince 2022, popřípadě ještě 4.-6. ledna 2023. Bude se prolínat s vyvrcholením předvolení kampaně, kterou bude jistě ovlivňovat. Lze předpokládat, že nejpozději v lednovém bloku dojde k vyhlášení rozsudku.

Jako laik zatím vyhodnocuji důkazní situaci tak, že se obž. Andrej Babiš nedopustil trestného jednání, odpovídajícího popisu v obžalobě, takže připouštím, že se může dočkat zprošťujícího rozsudku. Ten by zvýšil jeho naději na zvolení. Nemyslím proto, že se rozhodl ucházet se o zvolení prezidentem ze strachu z odsouzení, tedy kvůli získání imunity.

Ale můj laický názor je nicotný. Senát předsedy Jana Šotta může uvažovat úplně opačně. Neváže jej ani návrh státního zástupce na uložení podmíněného trestu, může obžalované poslat za mříže. To by asi ovlivnilo mínění voličů nepříznivě.

Zprošťující rozsudek by v den zahájení volby byl pravomocný pouze v případě, že by se neodvolal státní zástupce. Odsuzující rozsudek by nejspíš nenabyl do zahájení volby právní moc, protože vypracování jeho písemného vyhotovení a následné odvolací řízení by si vyžádaly spoustu času. Formálně by nebyl překážkou pro zvolení, ale veřejné mínění by ovlivnil.

V každém případě lze považovat senát předsedy Jana Šotta za činitele, který nějakým způsobem ovlivní šance Andreje Babiše na zvolení.

Pro Andreje Babiše by bylo nejpříjemnější, kdyby došlo k přerušení hlavního líčení a odsunutí jeho konání až na období po druhém kole. Pokud by nebyl zvolen, hlavní líčení by pak pokračovalo běžným způsobem. V případě zvolení by nabyl imunitu a soudní řízení by se dále týkalo jen obž. Jany Nagyové. Soud ale nelze přinutit, aby žádosti o odročení vyhověl.

Na všechna úskalí, spojená s prolínáním hlavního líčení s předvolební kampaní, by mohl nápomocně reagovat prezident republiky. V případě odsouzení Andreje Babiše by mu mohl udělit milost. Tím by asi ale jeho obraz v očích voličů nevylepšil a určitě by se na něj snesly výtky za zneužití pravomoci k politickému účelu.

Dokonce by mohl vyloučit ovlivňování předvolební kampaně prolínáním s hlavním líčením zastavením trestního řízení abolicí. Tu by ovšem musel kontrasignovat předseda vlády Petr Fiala. Použití takového postupu bych ale jako laik hodnotil jako vítězství panské zvůle nad právním řádem státu. Překážení nerušenému výkonu spravedlnosti ve prospěch VIP jednotlivce nebo z politických důvodů je v právním státě nepřípustné.

Doufám, že pan prezident se poučí z hořké zkušenosti Václava Klause, na kterého dodnes někteří kritici vzpomínají ve zlém kvůli amnestii, která sice měla v detailech drobné vady, ale byla racionálním aktem a nesloužila jednomu protežovanému jedinci. Ve srovnání s ní by výše zmíněná prezidentova pomoc Andreji Babišovi byla neomluvitelným aktem svévole a na Miloše Zemana by se jistě sneslo krupobití odmítavých projevů veřejnosti. To snad k důstojnému opuštění Hradu nepotřebuje.