26.10.2022
Kategorie: Ekonomika

Cena plynu klesá, firmy se drží vládního stropu, který je vyšší. Z krize kšeft století?

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Plynař člověku vlkem, dalo by se říct. Pražská plynárenská se drží vládou nastaveného stropu jako klíště. Na burze se, jak píší Novinky.cz, v pondělí cena dostala k hranici 100 eur za megawatthodinu. Pražská plynárenská se přesto pokoušela plyn prodat zákazníkovi na 3500,-. Dohoda, bez zafixování, skončila na 3000,-, tedy přesně na státem zastropované ceně. Pražská plynárenská se stropu chytila a odmítá se pustit. I kdyby stál plyn tři koruny za MWh, zákazníkům ho prodá za 3000,-.

Bylo sychravé čtvrteční ráno, za oknem Praha zase rozmrzele zjišťovala, že se přes noc nezměnila na Řím a na drátě seděla operátorka Pražské plynárenské.

„Milá paní, za 3500,-, to je bratru za pakatel, berte, nebo nechte být,“ děla telefonní dělnice největšího pražského plynaře.

„Ale strop je přece na 3000,-, tak jaképak 3500,-?“ zazněl udivený dotaz zákaznice.

„To je až od ledna, teď se vás snažíme uchránit před zvlčilými cenami. Chcete snad platit pět, šest tisíc?“ odfoukla si operátorka.

„Zastropování platí od listopadu, ne od ledna.“

„Moment, moment,… máte pravdu. Tak za 3000,-, na zastropované ceně, na té se dohodneme?“ lámala se do peněženky plynařova posluhovačka, při předstírání ohromného překvapení, že strop je už od listopadu.

„Ráno jsem koukala na burzu, plyn se tam pohyboval na ceně 100 euro za MWh, jak je možné, že mi ten Putinův hořlavý dech z Německa chcete prodávat za tak přemštěnou cenu?“ děla zákaznice.

„Ne, ne, máme tu strop, a přes to vlak nepojede,“ odpověděla operátorka v roli operatérky, která se pokoušela vyhmátnout slepé střevo zákazničiny peněženky a řádný kus si odříznout.

Tak nějak zněl ve zkratce a zprostředkovaně rozhovor naší šéfredaktorky s operátorkou Pražské plynárenské. Přiznávám, že jsem si ho filištínsky opentlil, ale během pentlení zachoval smysl.

A tak to je se vším. Dejte kšeftaři možnost, aby se na krizi napakoval, milosrdenství půjde okamžitě stranou a on si z vaší peněženky udělá výborný exkurz do vašeho chudobince a jeho luxusní dovolené. Tak to prostě je. Fajn přístup, když se kšeftař snaží prodat jím vyrobený sýr za dvojnásobek běžné ceny. Jeho problém a jeho krach. Jenže plyn? A návazně i elektřina? Tam nejsme v běžném konkurenčním prostředí.

A proto bychom měli volat po tom, aby se veškerá distribuce, zpracování a prodej (u elektřiny pak i výroba) vrátila do státních rukou. Protože stát, na rozdíl od konkurenčního trhu, bude mít vůli ceny srážet na co nejnižší cenu. Ve vlastním zájmu, protože jinak ho občané roznesou na kopytech. Ale to by nám to Němci museli dovolit. Proč Němci? No podívejme na Pražskou energetickou burzu (PXE). Kdo tam šéfuje? Kdo má sílu ovlivňovat ceny? Naše vláda to není. Ta nemá ani ždibec moci pro to, aby cenotvorbu jakkoliv ovlivnila. Ta jen sanuje svými stropy ztráty a spotřebitele tak staví do role, kdy musí platit zastropované sumy.

„Velkoobchodní produkty PXE jsou obchodovány ve spolupráci a pod licencí EEX, tudíž dozor nevykonává MPO, nýbrž německý BaFin,“ uvedl pro Ekonomický deník mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. BaFin. Německý regulátor. Dozor nevykonává MPO. Ani česká vláda. Česká vláda tak maximálně může, žmoulaje v rukou čepici, zajít s prosíkem do Německa. Proto jsme 17 spolkovým státem Německa, ovšem bez hlasovacího práva v Bundestagu. Tam můžeme leda s tou čepicí. A stejně nás zastaví na vrátnici.

V dobrých časech to zase takový problém není. Německý dozor nad cenami za naši spotřebu se až tolik negativně nepromítá do prosperity německé provincie jménem Česká republika. Bezzubou provincií Německa jsme v takové době tak nějak k vlastní spokojenosti. Jenže když přišla krize, zjišťujeme, že jsme bezmocní. Vláda není schopná ovlivnit nic. Lautr nic. Jejím návrhům se na mezinárodní úrovni v rámci EU vysmívají. Výsledkem siláckých provolání těch našich kašparů je, že se klíčový summit EU stran energetiky shodne na tom, že solidarita bude dobrovolná, že jednání členských států EU bude na nich samotných a že deklarují své všestranné přátelství a lásku.

Ale praktický výsledek je a bude naprostá nula. I proto, že stát nemá v rukou žádnou páku. Tu mají Němci. A snad i proto to žalostné a provinciální doufání našeho ministra pro bezradnost Jozefa Síkely, který někdy před měsícem pravil, že Německo klidně omezí spotřebu svého průmyslu, jen aby ten náš nepadnul. No, uvidíme, uvidíme. Dobrovolné čekání na ortel v podání české vlády, která se stala jen protektorskou. Vládne tu Německo.

Je tedy načase volat po tom, aby se plyn i elektřina dostaly okamžitě a zcela pod křídla státu. Zestátnit ten herberk, aby vláda v jakémkoliv současném i budoucím složení měla páku na jednání výhradně ve prospěch obyvatel této provincie. Teď ji nemá. A ano, důsledky můžou být a budou strašlivé. Viz několik málo namátkových vyjádření kraleviců českého průmyslu.

„Řítíme se k průšvihu, který bude mít ohromný dopad na všech úrovních, pokud ho nebude vláda správně řešit. Nejde jen o zastropování cen energií pro domácnosti, jde i o systematická řešení pro firmy, které všem těm lidem dávají práci,“ řekl Seznam Zprávám šéf Kofoly Janis Samaras a dodal, že vláda o dopadech současné krize nemluví na rovinu. „Vláda o dopadech současné krize nemluví na rovinu a v souvislostech. A firmy zase mají strach mluvit o tom, že jim hrozí krach nebo že se kvůli drahým energiím a nedostatkovým surovinám dostávají do gigantických problémů. Je tak velká autocenzura a obava z upřímnosti, až je to varující.“

„Vysoké náklady na energie, suroviny, lidskou práci je jedna věc, ale zcela zásadní potíž je ta obrovská nejistota. Nejhorší je, že nikdo neví, co bude. Nevíte, podle čeho plánovat příští rok, podle čeho chystat výrobu,“ vyjádřila se pro Seznam Zprávy výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová.

„Situace není vážná, ale naprosto kritická. Tak jako domácnosti zažívají nárůst cen elektřiny a plynu v řádu desítek tisíc korun a malé a střední firmy v řádu milionů, velké české firmy zažívají zvýšení účtů v řádu miliard. Je potřeba si uvědomit, že vzhledem ke struktuře české ekonomiky je pro nás tento problém mnohem vážnější než pro naprostou většinu ostatních ekonomik EU,“ řekl Novinkám viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodal: „Nejhorší je, že v porovnání s některými jinými státy mají naše firmy energie mnohem dražší. České firmy mají přímé konkurenty v Portugalsku nebo Španělsku, kde platí za elektřinu a plyn o desítky procent méně. Tuhle konkurenční nevýhodu nebudou na trhu naše firmy schopné dlouhodobě ustát.“

Já nevím, Petr Fiala, v této chvíli stále ještě premiér České republiky, vysílá jen signály. Nikde jsem nečetl o plánovaném zestátnění energetických průmyslů. Nikde se nescházejí krizoví manažeři navázaní na vládu, kteří by vedli diskuze vysloveně revolučního obratu v energetice ČR. Zatím jsme ve fázi deklarování soudržnosti a dobrovolnosti s dalšími členy EU. Ale ti už dávno pracují na tom, aby nad ostatními získali výhodu a jejich průmysl a stát nekleknul. My deklarujeme. Vysíláme signály. Přitom jediným signálem, který by teď měl zemí znít, je SOS. Fiala a jeho melody boys o řítící se krizi věděli od začátku roku. Deset měsíců. Neřešili a nevyřešili nic. Naprosto nic. Akorát uvalili na republiku strop, kterého nenažraný trh s energiemi okamžitě zneužil k tomu, aby nabízel energie jen za stropovanou cenu. S mírnými odchylkami, aby to stále vypadalo jako svobodný trh.

A že na zestátnění energetiky nemáme peníze? Ale, ale, ale. Zdroje jsou, když máme stropovat ceny a tím se až nesmyslně zadlužovat. Takové peníze jdou ale jen a jen na spotřebu. Bez návratnosti. Prožereme si tak budoucnost. Na druhou stranu dluh, který by vznikl zestátněním energetiky, to je dluh investiční. Ten by se v čase mnohonásobně vrátil. A jak kážou pravidla zodpovědného dlužníka. Nepůjčuju si na spotřebu, půjčuju si na to, co mi do budoucna zvýší výdělek. To znamená – investiční dluh. A tím by zestátnění energetiky rozhodně bylo. Na co čekáme? Až to tu klekne všechno? Nebo až se bude Německo koukat chvíli jinam?

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
13 komentářů