Čeká nás šaškárna

• Motto “Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se v zuřivosti.” (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 11.23)

I když kolem nás pandemie, pan ministr zdravotnictví Roman Prymula povolil předávání ocenění prezidenta republiky v den naší státnosti. 28. října.

Myslím si, že půjde o velkou šaškárnu, kdy budeme moci opět vidět, v jaké (ne)kondici se nachází náš stávající prezident. Předpokládám, že natáčecí štáby budou detailně informovány o tom, jak zabírat hlavu státu. Vůbec nechápu, proč k této trachtaci, bohužel mě ve spojitosti s výstupy pana Zemana nenapadá jiný výraz, má dojít. Chce vyznamenat pana Prymulu, vůči tomu nelze vznášet námitky, ale to, co je v případě Miloše Zemana naprosto neoddiskutovatelné, je způsob, jakým se vyjadřuje k současné krizi. V jeho případě v podstatě nejde o nic jiného, zůstává věren atakům vůči těm, které nese ve své nelibosti. Vzhledem k tomu, že své názory na své přátele dokáže měnit, nevhodně se vyjadřuje i vůči těm, které kdysi upřednostňoval.

Ve slavnostní den 28. října chce na Pražský hrad dorazit i Daniel Hůlka. Kdysi prezidentem velebený, dnes je tomu jinak. Miloš Zeman v jednom ze svých rozhovorů veřejně zpěváka zesměšnil s tím, že mu vzkázal, ať si dá mokrý hadr na hlavu. Na svém FB profilu Daniel Hůlka uvedl, že opravdový přítel nikdy veřejně svého kamaráda nezesměšní. A napsal prezidentovi dopis, v němž píše nejen o svém zklamání z osobnosti Miloše Zemana, ale informuje jej i o tom, že 28. října přijde na Pražský hrad, aby vrátil vyznamenání, jež mu před nějakým časem prezident udělil.

V této těžké době z úst naší hlavy státu neslyšíme slova útěchy, zaznívá z nich arogance. Žádná slova povzbuzení, žádná slova naděje. Místo toho se naše hlava státu nechává slyšet, jak vnímá lidi u nás. Že jsou nevzdělaní, neschopní a zaslouží si zkrachovat, skončit na ulici. A k tomu přidává hanlivé výrazy, jimiž naprosto degraduje prezidentskou pozici. Na rozdíl od lidí podnikajících žije Miloš Zeman z eráru, z něj mu proudí peníze. Neví, jaké pocity zažívají lidé v soukromé sféře. To jej nezajímá, on zajištěn je.

Když má český občan náhodou štěstí, lze naši hlavu státu zahlédnout na videu, které ukazuje, v jakém žalostném stavu se Miloš Zeman nachází. Jmenování nového ministra zdravotnictví se neodehrálo na Pražském hradě, jak je naší dlouhodobou tradicí, ale v Lánech. Prezident neměl při této “slavnostní” chvíli ani sako. Byl přece doma, ještě mu chyběly papuče. Opět další příklad degradace prezidentského křesla.

Postrádáme morální autoritu ve vedení státu, proto u nás vše tak vypadá. Arogance, agresivita, zášť, nenávist. Naplňují se slova o tom, že ryba páchne od hlavy. Proto nelze očekávat nic slavnostního v den státního svátku, půjde o jednu z dalších šaškáren, o niž slušný člověk nestojí. Jediné, co se v souvislosti s naší hlavou státu, vyplatí, je naprostá ignorance jeho konání. Nic víc si totiž nezaslouží. A ještě se mi nakonec nabízí jedna otázka na závěr. Kam se poděla první dáma? Nikdo netuší, ale není to nic nepřekvapujícího…