6.10.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Byrokracie

Sdílejte článek:

JANA KOVÁČOVÁ 06|10|2015

“Byrokracie představuje nesrozumitelný způsob vyřizování poměrně jednoduchých záležitostí, kterými komplikuje a znepříjemňuje život občanům (dlouhé vyřizování záležitostí, komplikovanost procedur, papírování, …)”. To je podle wikipedie běžné pojetí byrokracie.

[ad#hornisiroka]

“Dnešní mládež je zcela neschopná a nesamostatná! Kdyby na internetu hledali užitečné věci, ne hlouposti, zjistili by, jak vlastně skutečný život funguje. Neumí sesmolit ani triviální zplnomocnění, ani jednu úřední žádost! To já jsem po maturitě hned vybavovala všechny své záležitosti sama. Dnešní děcka nechají všechno vyřizovat rodiče, jsou zcela nesamostatné a neschopné.”

Důrazně konstatovala přepážková pracovnice finančního úřadu. Neměla jsem chuť reagovat na její výlevy. Nakonec jsem však nevydržela a oponovala příkladem chlapce z naší rodiny, který v osmnácti odešel studovat do zahraničí, při škole si přivydělává, sám si nakupuje, vaří, pere, žehlí a je na svůj věk samostatnější a odpovědnější než nejeden dospělý zde u nás.

Paní neochotně uznala, že možná ne všichni jsou úplně mimo, ale dále rozvíjela základní myšlenku, že pokud napíšeš v plné moci, že oba (zmocněnec i zmocnitel) mají trvalé bydliště na té a té adrese a nerozepíšeš v celkem třech řádcích textu danou adresu u každého jména zvlášť, nejsi plnohodnotným člověkem a nezasloužíš si od ní vlastně ani jen to potvrzení, které si přišel převzít. Vše je otázkou priorit a pro lidi, kteří žijí z byrokracie, je prioritní slovíčkaření podle nastavených a lety zažitých pravidel generací předešlých i současných byrokratů.

Byrokracie má prý i výhody, kterýchžto pochopení obyvatelstvem může být i snahou dané náruživé úřednice:

  1. Možnost efektivnějšího řízení velkých procesů
  2. Lehčí přiřazení odpovědnosti za výsledky
  3. Lepší synchronizace mezi odděleními procesu – méně redundantních úkonů v rámci procesu
  4. O každém úkonu existují záznamy – možnost analýzy historie procesu, čili proces lze na základě těchto zkušeností vylepšovat

orig-bureaucracy

Nebudu zde rozebírat opodstatněnost státních a veřejných institucí a úkonů jejich zaměstnanců. O tom se na naší stránce píše na více místech. Nedá mi však nevzpomenout několik postřehů ze života obyčejných lidí, které jsem shodou okolností potkala ve stejný den jako tuto úřednici, a kteří se mi svěřili se svými čerstvými zkušenostmi. Můžeme se nad nimi zamyslet v světle uvedených výhod byrokracie (text dále vychází z reálií na Slovensku, ale i v České republice bychom jistě našli mnoho stejně deprimujících a až neuvěřitelně podobných).

  • Jako přílohu k daňovému přiznání musíte každoročně opakovaně dokládat i rodný list svých dětí. (Co když náhodou jednou vyjde najevo, že se vlastně nenarodili?)
  • Jako příloha k žádosti o stipendium na státní vysoké škole je požadován kromě potvrzení Sociální pojišťovny o pobírání sirotčího důchodu i úmrtní list nebohého rodiče žadatele. (Co když dotyčný rodič vůbec nezemřel a sirotčí je státním megaúřadem vyplácen neoprávněně?)
  • Pokud přijde tentýž student na pobočku SP, aby mu vydali potvrzení o pobírání sirotčího důchodu, zjistí, že pro pracovnici na místě není dostupné a tak přímo před ním píše uctivý e-mail do ústředí, aby potvrzení poslali poštou na adresu žadatele. (Že by efektivní řízení procesů v praxi?)
  • Pokud živnostník – plátce DPH žádá o potvrzení o daňovém přiznání, musí žádat elektronicky. Hurá, aspoň něco bez papírů! Jiná věc je, že potvrzení dostane pouze v papírové formě a musí si pro něj přijít osobně na daňový úřad nebo mu přijde poštou úřední zásilka s doručenkou. Tento papír následně předá například jiné státní organizací.
  • Pokud zájemce o fanfárami ohlašovaný minimální důchod odeslal omylem do ústředí SP notářem neověřené prohlášení, přijde mu vyrozumění, že mu nemůže být minimální důchod přiznán. Když se vylekaný dostaví do nejbližší pobočky pojišťovny, aby před pracovnicí prohlášení podepsal, dozví se, že musí čekat, až mu přijde nový tiskopis znovu poštou a pak s ním může přijít na pobočku, kde ho před pracovnicí SP podepíše. (Lepší synchronizace mezi odděleními procesu – méně redundantních úkonů v rámci procesu?)
  • Pokud důchodce pobírá starobní důchod i z České republiky, každé tři měsíce musí na SP doručit potvrzení z obecního úřadu, že ještě žije. (O každém úkonu někde existují záznamy? Například na obecním úřadě, ve zdravotní pojišťovně?)
  • Pokud chce hasič spadající pod Okresní ředitelství Hasičského sboru potvrzení z Krajského ředitelství Hasičského sboru sídlícího na stejném místě v sousední budově, musí žádost dát do podatelny OR, která ho poštou doručí do podatelny KR a čeká týden, až mu přijde potvrzeno vyrozumění z KR. (Efektivita řízení procesů v praxi?)
  • Odpor rodičů vůči ministerskému požadování rodných čísel a jiných osobních (jinde už několikrát vedených) údajů zákonných zástupců žáků do jakéhosi registru, je všeobecně mediálně známé. (O každém úkonu někde existují záznamy? I osobě? Například na ÚPSVaR? V rejstříku obyvatelstva?)

Předešlý bod mého seznamu se dočkal verdiktu dalšího úřadu a údajně ministerstvo školství přehodnotí údaje, které do svého rejstříku požaduje. Kdoví kolik byrokratů se muselo tímto byrokratickým výmyslem zabývat, až přišli k výsledku, že sice si ministerstvo plní zákonnou povinnost, ale přece jen nad rámec zákona …

  • Aby výpočet nebyl jen negativní, uznávám, že předávání informací mezi institucemi v některých případech funguje i bez přičinění chudáka poplatníka. Například, když se po měsících rozjíždění firmy dopracujete až ke třem zaměstnancům, upozornění od RTVS, že máte povinnost platit koncesionářské poplatky, přijde znenadání zcela automaticky.

Krátký seznam? Jistěže, každého může napadnout další byrokratická lahůdka. Toto je pouze moje neplánované sledování informací z neveřejných zdrojů v průběhu jediného podzimního dne. Možná bych to nějak uměla zpeněžit. Neboť, pokud jste netušili, za  monitorování veřejných informačních zdrojů se u nás vcelku slušně platí. (Soukromým firmám.)

Slovenský člověk ani nemusí být extrémní anarchista, aby necítil, jak ho neustále rostoucí byrokratická zátěž požírá. Je v 21. století možné, že jeden úřad neumí získat online relevantní informace od jiného úřadu? Když si člověk přečte, že někde jinde úřední úkony probíhají podstatně jednodušeji, nutně se ptá, kam šly naše miliony na informatizaci veřejné a státní správy. A zda po nalití dalších a dalších milionů konečně dosáhneme stavu, kdy se byrokratické trápení obyčejnému člověku citelně zjednoduší.

[ad#velkadolni]

Zatím to nehrozí. Úředníci mají plné ruce práce, vyvolané především rozhodnutími jiných úředníků. Gigabyty dat v dávno zaplacených úložištích státní správy nic neznamenají, pokud nejsou vytištěné na papíře a podepsané odpovědnými pracovníky, kteří je prostřednictvím dalších pracovníků konečně dají do rukou nebožáka, který jejich doručí další instituci, která je od něj z nějakého důvodu vyžaduje. Zatímco zaplatíme další úložiště, třeba zaplatit i úředníky. Vždyť se tolik nadělají a jejich práce musí být oceněna. Aby byly motivováni, ještě jim přidáme.

Na pozadí mi před chvílí odezněla reklama státní instituce se sloganem: Nezapomínej, že stát, ve kterém se rozhodneš bydlet, si bereš v dobrém i ve zlém. Jistěže, je myšlen v úplně jiné souvislosti. Ale jeho výstražný odkaz jakoby zbavoval naděje, že se věci zlepší. Ať už jsme si ten stát vybrali my, nebo si nás přisvojil on.

ZDROJ: Jana Kováčová

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky