4.5.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Buďme exkluzivní, ne inkluzivní!

Sdílejte článek:

WM 04|05|2015

Pod nátlakem Evropské unie, médií, aktivistů a neziskovek se i v naší zemi prosazuje tzv. inkluzivní školství. Jaký je motiv bojovníků za inkluzi? Proč jim tak záleží na tom, aby všichni mentálně postižení, retardovaní, popřípadě těžce vzdělavatelní jedinci z nepřizpůsobivých rodin chodili do jedné třídy s normálními bílými dětmi?

[ad#hornisiroka]

Inkluze podle inkluzivistů

Myšlenka inkluzivního školství se objevila v polovině 90-tých let na západě. Navazuje na boj za desegregaci a integraci barevných menšin a nově prosazuje, aby do běžných škol chodili i mentálně postižení a retardovaní. Stěžejní publikaci, ze které i dnes většina bojovníků za inkluzi čerpá, napsali autoři Greg Lang a Ch. Berberichová v roce 1998.

Inkluze je podle nich filozofie usilující o “vytvoření takového prostředí ve třídě, které vítá a oceňuje odlišnosti.” Podle těchto autorů jsou postižení, imigranti a všechny odlišné menšiny ve škole přínosem, protože prý “jejich odlišnost obohacuje učení a vyučování.” Každý odlišný a postižený má být všemi vnímán jako obohacující element.

Inkluzivní socioložky Hájková a Strnadová ve své knize ( 2010) vymezují inkluzi jako přístup, podle kterého všichni mají “navštěvovat třídy hlavního vzdělávacího proudu, a to bez ohledu na stupeň postižení” .

Je normální, že děti s lehkým hendikepem (např. s nedoslýchavostí, po úrazech, s lehkým autismem … ) do běžných škol chodí odjakživa. Jsou součástí kolektivu a žádná inkluze, přestavby, speciální asistenti se řešit nemusí. Inkluze však prosazuje, aby do běžných škol chodili i vážně mentálně postižení a retardovaní s velmi nízkým IQ.

Postiženým a odlišným menšinám se má přizpůsobit celý systém základního školství. Inkluzivní autoři uvádí, že místo toho, aby se žák musel přizpůsobit kolektivu a režimu na své škole, tak v inkluzivním prostředí se naopak škola přizpůsobuje žákům se speciálními potřebami. “Odlišní” mají mít individuální vzdělávací plány, speciální pomůcky a vybavení tříd, k dispozici asistentky, psychology i možnost spolu-rozhodovat, co se budou učit.

V inkluzivních programech je vždy kladen velký důraz na potírání xenofobie a intenzivní výchovu většinových dětí k “toleranci, empatii a lidským právům”, která má proběhnout v první fázi budování inkluzivní školy. To bude nepochybně realizováno pomocí neziskovek, které budou na různých přednáškách a besedách vymývat dětem mozky multikulturní propagandou.

V otázce, jaký bude přínos pro normální bílé děti, téměř všichni inkluzivisté uvádí to, že se děti z většinové společnosti naučí toleranci a respektu k odlišnostem a menšinám. Jde jim tedy o převýchovu našich dětí k určitému způsobu myšlení – k multi-kulturnímu a politicky korektnímu.

Inkluze je ideologie

Podle všech známek inkluze není filozofie, ale agresivní ideologie. Inkluzivní aktivisté většinou své rigidní názory prosazují propagandou mířenou na emoce. Místo racionálních argumentů útočí na city stylem “upíráte znevýhodněným dětem vzdělání”, “nikdo nemůže za to jak se narodil”. Využívají aktivismus, manipulaci a k propagandě zneužívají děti.

Proto je výstižné celou tuto kampaň pojmenovat termínem inkluzivismus. Inkluzivismus vychází ze stejného ideologického spektra jako multi-kulturalismus, gender-feminismus, homosexualismus a další. Všechny tyto sub-ideologie jsou součástí jednoho společného ideologického proudu – západního neomarxismu. To je patrné i z toho, že naprostá většina aktivistů a iniciativ, které vidíme demonstrovat za přijetí imigrantů, bojovat za práva homosexuálů, za genderové kvóty a feminismus, také zároveň prosazují inkluzi.

Inkluzivismus stojí na přesvědčení, které je typické pro celou neomarxistickou ideologii – že chyba je vždy na straně většinové společnosti a tradičního systému. Nikdy ne na straně menšin. Pokud jsou cikáni zařazeni do zvláštní školy, pak inkluzivisté obviní tradiční školství a bílou společnost z diskriminace. Nikdy nepřipustí, že cikáni mají nepřizpůsobivou mentalitu a prokazatelně nižší IQ, než bílá populace, a to je pravým důvodem, proč končí ve zvláštní škole.

Inkluzivismus je prostředek, jak infikovat celé základní školství multi-kulturalismem obohaceným o “kult nemoci”, podle kterého každý vážně nemocný a mentálně postižený jedinec má být oslavován coby přínos a jeho postižení má být ostatními vnímáno jako něco normálního a obdivuhodného.

zvs

Výchova k toleranci, empatii … a sebedestrukci

Hlavním cílem inkluzivního školství má být to, že se bílé děti z většinové společnosti budou vychovávat k toleranci, empatii a respektu k odlišnostem a menšinám. Jak ušlechtile to zní každému, kdo nechápe, jaké zlo se za tím skrývá.

Neomarxistická ideologie věří, že pokud děti budou vyrůstat spolu s odlišnými menšinami a budou podrobeni intenzivní multikulturně-tolerantní výchově, tak budou v dospělosti otevřené všemu cizímu a odlišnému, a tolerantní k odchylkám od tradičních norem. Budou tedy ochotni přijmout ideu multi-kulturalismu, souhlasit s imigrací, s požadavky homosexualistů a feministek a hlavně budou podporovat strany a hnutí, které tyto “moderní hodnoty” prosazují.

Tolerance v kombinaci s represivní politikou anti-rasismu a politické korektnosti je totiž  nezbytná pro vítězství multikulturalismu / neomarxismu. Bílí lidé musí být absolutně tolerantní a zároveň žít ve strachu z toho, aby nebyli označeni za rasistu, xenofoba, nenávistného homofoba, či islamofoba. Pak zůstanou vůči této ideologii bezbranní.

Výchova k empatii ? V dětech se tím snaží vypěstovat patologicky humanistické myšlení, aby na ně efektivně působila multikulturní propaganda cílená na emoce. Tito empatičtí humanisté se pak rozbrečí nad každou zprávou o chudinkách uprchlících, nad každým příběhem o diskriminovaných menšinách, nebo hladovějících Afričanech a budou ochotně otvírat brány imigrantům a angažovat se v multikulturních a antidiskriminačních projektech, hnutích a neziskovkách.

Pod údajnou “výchovou k toleranci a empatii” se skrývá psychologické zpracovávání bílých dětí, aby nová generace byla multikulturně uvědomělá a nebránila se imigraci, rozpínání menšin a všemu, co západní multikulturní levičáctví prosazuje. Výchova k toleranci a empatii = výchova k národní a kulturní sebedestruktivitě.

[ad#hornisiroka]

Smysl uniká

Inkluze žádá zrušit zvláštní školy, pro postižené najmout asistenty a externí psychology a usadit je v běžných školách, které budou muset překopat celý systém výuky pro potřeby inkluze menšin. Pro každého škola vypracuje individuální rozvrh a osnovy, nakoupí jim speciální pomůcky, přizpůsobí pro ně interiér atd. V praxi vypadá inkluze tak, že mentálně postižený sedí se svou asistentkou v běžné škole, ale stejně se učí jinou látku a v jiném režimu, než ostatní zdraví žáci. Má jiné pomůcky a učebnice (dle míry postižení), kratší vyučování, jiné hodnocení.

Jaký tedy má smysl, aby takoví jedinci chodili do běžné školy, když mohou chodit do školy speciální, kde stačí jeden pedagog pro určenou skupinu, mohou tam sdílet pomůcky a být vychováváni společně v jednotném režimu ?

Očividně to jediné, o co v inkluzi jde, je smíchat menšiny s dětmi z většinové společnosti v jednom prostoru. Zbořit homogenitu, nastolit multikulturu a diverzitu. A výsledkem budou jen ohromné finanční náklady, nesmyslné zásahy do vzdělávání, neefektivita, obrovská byrokratická zátěž pro školy, propad úrovně vzdělávání.

Inkluzivisté často v materiálech zdůrazňují, že inkluze má smysl jen tehdy, jsou-li do inkluzivního modelu školství zapojeny všechny děti. Dá se tedy očekávat nenávist a výpady proti rodičům, kteří své děti odhlásí z inkluzivní školy a přesunou je jinam.

Byznys a politika

Jsou zde i další skryté zájmy. Pokud se ve velkém prosadí inkluzivní vzdělávání, bude z toho plynout obrovský byznys pro neziskovky a aktivisty, kteří dnes za inkluzi bojují. Dotčené školy budou posílat své učitele na inkluzivní školení a pro žáky pořádat výchovné multikulturní přednášky a workshopy proti “netoleranci a xenofobii”. Školení a přednášky budou nepochybně provádět inkluzivní neziskovky a aktivisté, kteří za to vyinkasují státní dotace. Ti samí budou obsazovat dobře placené pozice v různých komisích dohlížejících na inkluzi, pozice koordinátorů, inkluzivních poradců apod.

Celostátní projekt inkluzivního vzdělávání rozjede přerozdělování mnoha miliard korun a lidskoprávní parazité tuto příležitost cítí. Už nyní vydělali miliony na inkluzivních projektech. Příklad :

  • Z vládní zprávy o naplňování “Dekády Romské inkluze” za rok 2012 vyplývá: Celkem bylo najato 554 nových “asistentů pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním”. Náklady činily 93 milionů.
  • V roce 2013 šlo z Ministerstva školství na inkluzivní a integrační programy 198 milionů korun, přičemž 57% z této částky šlo výhradně na podporu “sociálně znevýhodněných” ( tedy převážně cikánů).

Lze si představit jak obrovské částky by daňové poplatníky stálo rušení zvláštních škol a zařazování dalších tisíců “odlišných” do běžných škol v celé zemi. Kromě zisků finančních jde neomarxistům a levičáckým humanistům o politické zisky. Jde jim o to z postižených a hendikepovaných a jejich rodin udělat organizovanou menšinu tím způsobem, že se situují do role bojovníků za jejich práva permanentně si stěžujících na údajnou diskriminaci této menšiny. Jejich široká koalice menšin ( nový proletariát ) se tak rozroste o další věrné voliče a stoupence.

[ad#velkadolni]

Závěr 

Společnost inkluzi odmítá. Dokládá to petice proti rušení zvláštních škol, kterou v roce 2012 podepsalo více než 76 tisíc rodičů a učitelů. Inkluzivisté proto budou své záměry prosazovat přes politiky, přes kamarády v Bruselu a mezinárodní lidskoprávně-levičácké organizace. Budou proti nám dál štvát Evropskou Unii, žalovat za údajnou diskriminaci menšin, vyhrožovat sankcemi a inkluzi nám vnutí nátlakem zezhora.

Neomarxismus se dlouhodobě snaží zahubit systém tradičních národních států v Evropě a nahradit je systémem internacionálního multikulturního socialismu. Tradiční škola, kde se učí výhradně zdravé děti z většinové populace, v etnicky homogenních třídách, to je pro multikulturní levičáky jen podmnožina tradičního, etnicky jednotného evropského národa. Toho národa, který nenávidí.

Pro inkluzi nejsou žádné racionální důvody. Důvody jsou pouze ideologické. Je to jen další výplod západního “kulturního marxismu”.  A proto zastavme levičácké inkluzivisty a buďme exkluzivní !

ZDROJ: wm

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky