
Bude se vraždit i v českých školách?
STANISLAV KORITYÁK
Ministr školství Robert Plaga na Facebooku prohlásil, že si většina kritiků nestěžuje na inkluzi, ale na nekvalitní výkon asistenta pedagoga.
Netuším, kde pan ministr tuto informaci získal, ale je to nehorázný nesmysl. Jak může ten, kdo školství řídí, svalovat vinu na lidi na konci řetězce, kteří za desetinu Plagova platu asistují nevychovaným dětem, které pan Plaga a jím podporovaní lidé z neziskovek označují jako „děti s náročným chováním“? Že bychom i zloděje a vrahy začali označovat jako „dospělé s náročným chováním“?
Mladý vrah ze Slovenska měl také náročné chování?
Právě zde je podstata celého problému. Nevychované dítě dnes není nevychované, ale má „náročné chování“. Toto označení jsem poprvé zaznamenal u neziskovky SOFA (Society for All), dříve ČOSIV (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání), které předsedala paní Laurenčíková. To je paní, která jako úřednice na MŠMT založila organizaci, jíž si MŠMT přizvalo ke spolupráci na reformě poraden. To, co budou s Vaším dítětem dělat v poradně, ovlivňovala nikým nevolená neziskovka, jejíž zakladatelky čistě náhodou pracovaly na MŠMT.
Jak je to doopravdy?
Inkluze je nesmysl ze své podstaty, nelze v jedné třídě učit děti s různými vzdělávacími potřebami. Obdobně jako v jedné ordinaci nelze léčit slepé střevo a oční vady, byť tam jistou podobnost lze nalézt.
Zde se zastavím. Výraz „speciální potřeba“ nahradil slovo „postižení“. Jiné potřeby má nevidomý žák a jiné dítě s řečovou vadou (tam politická korektnost není nutná, řečová vada je stále vadou). Termín „speciální potřeba“ je součástí inkluzivního konceptu, beznohé dítě je v pořádku, jen má jiné potřeby. Není postižené.
Nikomu nevadí slabí nebo tělesně postižení žáci, ti mají být v běžné škole samozřejmě. Problém jsou agresivní žáci, co tyranizují spolužáky i učitele a narušují výuku. Školy jsou bezbranné, protože Ministerstvo školství a Česká školní inspekce upřednostňují práva těchto dětí před ostatními.
Vraťme problém těm, kdo ho vytvořili
Jádrem problému není, že by asistenti byli špatní. Ti jsou poslední, kdo s tím může něco dělat. Často jsou rádi, když v práci nedostanou židlí přes hlavu. To se zaměstnancům MŠMT, NPI ani ČŠI nestává. Ale možná by se jim po takové zkušenosti rozsvítilo.
Mimochodem – u kterého jiného zaměstnání je myslitelná obava, že by nás někdo praštil židlí? Snad jen barový vyhazovač. Kopání dospělých dětmi je dnes ve školách běžné.
Problém a zároveň slabé místo inkluze je, že se pohybuje v šedé zóně mezi zákony. Mnohé z toho, co školy mají dělat, je dáno doporučeními MŠMT, která následně vymáhá Česká školní inspekce, ačkoliv ministerstvo písemně potvrdilo, že dodržování jejich doporučení je dobrovolné. A pak je tu zákon.
Školy jsou mezi dvěma kameny. Na jedné straně zákon požaduje, aby škola zajistila bezpečné prostředí pro všechny žáky. Na straně druhé poradna doporučí „tolerovat afektivní výbuchy“ určitého dítěte. Ale každý takový výbuch znamená, že se ostatní děti neučí (přicházejí o právo na vzdělání) a mohou být zraněny (právo na bezpečnost).
Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům zajistit bezpečnost
Do hry zasahuje také zákoník práce. Škola jako zaměstnavatel má podle § 102 zákoníku práce povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a přijímat opatření k předcházení rizikům.
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Škola tedy musí konat. Ne že by chtěla, ale musí. Má zákonnou povinnost. A tu od ní může požadovat zřizovatel. Nepotřebuje k tomu souhlas školské rady. Je to dáno zákonem. A zde je prostor, jak ze škol vytlačit nejhorší projevy inkluze.
Učitelé a asistenti jako zaměstnanci mají právo na ochranu před tělesným násilím a psychickým tlakem. Když je dítě agresivní, sprostě nadává a hází židlemi, můžeme chápat, že má poruchu. Ovšem škola fakticky porušuje zákoník práce, pokud je agrese vedena vůči jejímu zaměstnanci.
Její povinností je předejít takové situaci. Jak? Vrátit poradně zprávu k přepracování s dotazem, jak zajistit v přítomnosti tohoto žáka bezpečnost zaměstnanců dle zákoníku práce a jak ochránit děti dle školského zákona, případně se zeptat (opět písemně), zda pro toto dítě platí školní řád.
Poradny se dostanou do neřešitelné situace – škola není k přijetí takového dítěte „způsobilá“. Budou muset dítě poslat do speciální školy, která „způsobilá“ je. A speciální školy pro nevychované děti, děti s poruchou chování či pro náročné děti zřizuje Ministerstvo školství. Obce nic nemusí zajímat, splní zákonnou povinnost a maximálně zažalují MŠMT, že nezajistilo potřebné kapacity pro děti se speciálními potřebami.
Cesta není „nebereme ho, protože je nevychovaný“
Škola nemůže říct: „Tohle dítě nebereme, protože je nevychované.“ Ale může dítě odmítnout slovy: „Nemůžeme zajistit bezpečnost ostatních dětí a zaměstnanců podle zákona, pokud bude toto dítě v naší třídě za současných podmínek.“ To není odmítnutí inkluze. To je plnění zákonné povinnosti.
Školský zákon v § 29 odst. 2 ukládá škole povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví všech dětí při vzdělávání. Nejen těch s podpůrnými opatřeními. Všech. A zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit bezpečné pracovní prostředí pro všechny zaměstnance. Když se tato dvě práva správně uplatní, může to současný koncept inkluze rozložit.
Začněme vracením posudků do poraden
Škola má možnost vracet do 30 dnů poradnám jejich doporučení k doplnění odpovědí na dotazy typu: „Jaká opatření navrhujete k dodržení § 102 zákoníku práce při práci se tímto žákem s poruchou chování?“ Případně: „V posudku se píše, že mají být tolerovány výbuchy vzteku dítěte. Jak bude zajištěna bezpečnost ostatních dětí a jejich právo na vzdělání? Po dobu výbuchu jim vzdělávání poskytováno nebude moci být. Popište nám zákonný postup, případně zákonnou výjimku pro nedodržování zákona.“
Česká školní inspekce nemůže nic namítat – škola inkluzi neodmítla, pouze žádá o metodické vedení, které je poradna povinna poskytnout. Dokud škola vedení nedostane, nemůže ohrozit ostatní děti. Za druhé, poradny musí písemně odpovědět – to bude těžké.
Mnohá z „doporučení“ z poraden vycházejí z nezávazných doporučení MŠMT. Ministerstvo moc dobře ví, že některá z jeho doporučení jsou nevymahatelná. Ale nikdo si nestěžuje, a tak systém funguje.
V okamžiku, kdy škola bude žádat o písemná stanoviska, začne vyplouvat na povrch všechna absurdita systému. Přijde vám normální, že škola nemůže podle závěrů ČŠI nechat problémového žáka doma, a proto nakonec na výlet nejede celá třída?
Ministr zdravotnictví nesvaluje vinu na sanitáře
Nikdo neodmítá pomoc nemocným dětem. Děti s tělesným postižením, smyslovým postižením, lehkými poruchami učení do běžných tříd patří. Problém je, že inkluzivní ideologové nahnali všechny děti do jedné třídy.
Když ministr školství prohlásí, že „asistenti jsou nekvalitní“, místo aby připustil, že koncept může být vadný, znamená to, že systém už ztratil jakoukoliv schopnost sebereflexe.
Začneme v Milovicích?
Přiznávám, že kandiduji v komunálních volbách za uskupení, které má v plánu důsledně uplatňovat zákonná práva ostatních dětí a zaměstnanců. Pokud uspějeme, budu o průběhu usměrňování inkluze průběžně informovat zde i na Facebooku.
Nejde o „odmítnutí inkluze“. Jde o požadavek, aby systém nesl odpovědnost za svá vlastní pravidla. Pokud poradna říká „tolerujte afektivní výbuchy“, ať písemně vysvětlí, co v tu dobu dělají ostatní děti. Co zákoník práce, když je učitel pokousán? Kdo je kvalifikovaný na manipulaci s výkaly, které jsou klasifikovány jako potenciálně nebezpečný materiál?
Když školy začnou uplatňovat práva ostatních dětí a zaměstnanců a budou ke každému absurdnímu doporučení vyžadovat písemné stanovisko, utopí se poradny ve vlastních nesmyslech. Ne proto, že by školy něco odmítly, ale protože systém bude muset čelit vlastním rozporům.
Problém nikdy nebyl v asistentech pedagoga. Problém je v systému, který staví ideologii inkluze nad potřeby dětí – a ten řídí Robert Plaga.
Zdroje: Stálá konference asociací ve vzdělávání – SKAV (ZDE), Facebook (ZDE)
- Svět sedí na dluhové bombě. Vysoké sazby mění pravidla hry - 6.10.2026
- Bude se vraždit i v českých školách? - 6.10.2026
- Oni se úplně zbláznili - 6.10.2026

Vraždit se bude čím dál víc. Je rušen řád společnosti, který byť se postupně ve svých parametrech proměňoval, přesto vymezoval rámec, ve kterém se jedinec cítil být povinen se pohybovat. Řàd je nahrazovan chaosem, který se obtížně vymezuje nějakými limity a tak zákonitě dojde k tomu, že se „jedinec“ snáz dostane za hranici , za kterou se už rozprostírá pole destrukce.
chudák „jedinec“ když “ je rušen řád společnosti“ , tvl. měl jsi napsat : řád SE ruší sám 🤦♂️🤣
„Bude se vraždit i v českých školách?“
– – –
Chtěli jsem tento režim? Chtěli. Tak se bude vraždit. Patříme na západ, máme demokracii a kapitalismus.
tak logicky, proč by měly školy stát mimo novou módu, vraždění v nemocnicích je v pohodě, tak brzy bude ANO v pohodě i ve školách, ryba smrdí od hlavy