Biden ohrožuje Netanjahuovu snahu zničit Hamás

Prohlubující se antipatie Bidenovy administrativy vůči izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ohrožují izraelskou vojenskou ofenzívu cílenou na zničení Hamásu.

Jak Izraelské obranné síly (IDF) pokračují ve svém úsilí eliminovat hrozbu pro izraelskou bezpečnost, kterou představuje přítomnost Hamásu v Pásmu Gazy, tak se objevují další detaily o ohromující podzemní teroristické infrastruktuře, kterou Iránem podporovaná skupina v Pásmu Gazy vybudovala.

Tři měsíce od chvíle, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzívu proti Hamásu po smrtících útocích ze 7. října 2023, při nichž Hamás zabil nejméně 1 200 lidí a stovky dalších zajal jako rukojmí, jsou velitelé IDF ohromeni rozsahem 560 km dlouhé sítě tunelů s 5 700 vstupními šachtami, které Hamás vybudoval v Pásmu Gazy s cílem zvýšit svoji schopnost provádět teroristické útoky proti Izraeli. Říká se jí „město pod městem“ nebo „pevnost pod městem“.

Síť tunelů, kterou Izraelci přezdívají „gazanské metro“, byla vybudována za stovky milionů dolarů, které teroristická skupina získala z Íránu a Kataru. Hlavní funkcí tunelů je pašovat do Pásma Gazy vojenské vybavení z Egypta, které pak lze použít k útokům proti Izraeli.

Tunely, z nichž některé jsou dostatečně velké pro osobní auto, používá Hamás k přepravě lidí a zboží, skladování raket a munice a jako svá velitelská a řídicí centra. Umístěním své teroristické infrastruktury do podzemí Hamás nesmírně ztížil IDF monitorování svých aktivit.

Tato teroristická skupina také využívá civilní infrastrukturu v Pásmu Gazy, jako jsou školy a nemocnice pro umístění některých svých hlavních velitelských a řídících center, přičemž jedno hlavní centrum se nachází pod nemocnicí Šífa, která je největší nemocnicí v Pásmu Gazy.

IDF obvinily teroristy z Hamásu zodpovědné za naplánování a provedení útoků 7. října z toho, že se schovávají v tunelech pod obytnými domy a uvnitř budov obývaných civilisty, čímž si z civilistů fakticky dělají lidské štíty.

Jak v říjnu na začátku ofenzívy IDF vysvětlil mluvčí izraelské armády kontradmirál Daniel Hagari:

„Hamás proměnil nemocnice ve velitelská a řídicí centra a úkryty pro teroristy a velitele Hamásu…. Teroristé Hamásu operují uvnitř a pod nemocnicí Šífa a dalšími nemocnicemi v Pásmu Gazy.“

Navzdory významnému pokroku, kterého IDF dosud dosáhly v likvidaci teroristické infrastruktury v severní části Pásma Gazy, představuje Hamás pro Izrael nadále smrtelnou hrozbu. Teroristé z Hamásu odpálili v polovině ledna z centrální části Gazy nejméně 25 raket na jihoizraelské město Netivot.

Pokračující hrozba, kterou teroristická infrastruktura Hamásu představuje pro bezpečnost Izraele, přiměla Benjamina Netanjahua vyslovit varování, že operace IDF s cílem zničit tuto teroristickou organizaci může trvat až do roku 2025. Netanjahu odmítl tvrzení kritiků, že cíle IDF nejsou dosažitelné, a slíbil, že bude pokračovat ve vojenské ofenzivě po mnoho měsíců. „Nespokojíme se s ničím jiným než s absolutním vítězstvím,“ prohlásil.

Izraelský premiér také zopakoval svůj dlouhodobý odpor k vytvoření Palestinského státu, který by se podle něj stal odrazovým můstkem pro útoky na Izrael.

Úsilí Izraele o dosažení svého cíle zničit Hamás je však ohrožováno rostoucím nepřátelstvím Bidenovy administrativy vůči Netanjahuově vládě.

Biden je od začátku ofenzívy IDF v Pásmu Gazy ohledně izraelské snahy zničit Hamás názorově rozpolcený. Ačkoliv se Biden a členové jeho administrativy zavázali zachovat vojenskou podporu Jeruzalému, tak zaujímají vůči Izraeli stále kritičtější postoj a zpochybňují jak jeho vojenskou taktiku, tak Netanjahuovy válečné cíle.

Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu americký ministr zahraničí Antony Blinken zopakoval názor Washingtonu, že dvoustátní řešení je nejlepším řešením konfliktu, a tvrdil, že bez „směřování k palestinskému státu“ Izrael „nezíská skutečnou bezpečnost“.

Prohlubující se rozpor mezi Bidenem a Netanjahuem byl jasně patrný i během poslední telefonické výměny názorů, první po čtyřech týdnech. Zatímco Netanjahu v jejich pátečním 30-40 minutovém telefonickém rozhovoru znovu vyjádřil svůj nesouhlas s vytvořením Palestinského státu, Biden se zaměřil na opětovné potvrzení svého odhodlání pracovat na podpoře Palestinců při cestě k jejich vlastnímu státu.

„Nelze mluvit o poválečném Pásmu Gazy, aniž bychom také nemluvili o aspiracích a perspektivách palestinského lidu,“ řekl po telefonátu mluvčí Národní bezpečnostní rady Spojených států amerických John Kirby.

Prohlubující se napětí mezi Washingtonem a Jeruzalémem dokonce vedlo některé členy Kongresu k tomu, aby vyzvali k přehodnocení podpory Izraele, například Pramila Jayapal, americká kongresmanka, která stojí v čele kontroverzního Kongresového progresivního výboru, řekla, že Netanjahuův postoj „by nás měl přimět k přehodnocení našeho vztahu bezpodmínečné podpory [Netanjahuově] vládě“.

Kromě toho existují věrohodné náznaky, že nepřátelství Bidenovy administrativy vůči Netanjahuovi vedlo Bidenovu administrativu ke spolupráci s vysokými představiteli izraelských bezpečnostních služeb, o kterých je známo, že mají s izraelským premiérem rozpory, na sesazení jeho vlády.

Vztahy mezi Netanjahuem a jeho šéfy bezpečnostních služeb jsou od útoků ze 7. října na nízké úrovni, přičemž šéfové izraelských zpravodajských služeb jsou obviňováni z katastrofických selhání, které umožnily Hamásu útok provést. Pokud je nám známo, nikdo v USA nikdy neobviňoval amerického prezidenta George W. Bushe z útoků z 11. září 2001. Kromě toho se zdá, že neexistuje žádný důkaz, že by se izraelský premiér vůbec dozvěděl o dokumentech, které upozorňovaly na nebezpečí invaze z Pásma Gazy.

Jakýkoliv pokus Bidenovy administrativy spolupracovat s šéfy izraelských bezpečnostních služeb na svržení Netanjahuovy vlády by však nebyl pouze hrubým porušením izraelské suverenity, bylo by to také proti vůli drtivé většiny Izraelců, kteří po otřesných událostech ze 7. října 2023 pochopitelně nemají o nezávislý Palestinský stát velký zájem.

Nedávný průzkum veřejného mínění ukazuje, že 81 % Izraelců, včetně izraelských Arabů, tvrdí, že neexistují vyhlídky na mír s Palestinci, tento názor sdílí také 70 % voličů levice. Asi 88 % Izraelců říká, že nedůvěřuje palestinskému vedení. Mají k tomu dobrý důvod: palestinské vedení bylo vždy hluboce a otevřeně oddáno zničení Izraele stejně jako Hamás. (Viz také zde, zde, zde, zde a zde.)

Místo snahy svrhnout Netanjahuovu vládu by Bidenově administrativě mělo být raději doporučeno, aby pochopila zásadní strategickou úvahu, že porážka Hamásu je v zájmu USA stejně jako v zájmu Izraele.

Hamás a jeho íránští podporovatelé jsou oddáni nejen zničení Izraele: nedávné útoky Hútíú v Jemenu a milic podporovaných Íránem v Iráku a Sýrii ukázaly, že jsou odhodláni útočit na USA a jejich spojence na celém Blízkém východě.

Zničení Hamásu jako teroristické entity proto vyšle jasný a jednoznačný vzkaz Íránu a jeho spojencům, že Washington je připraven bránit na Blízkém východě zájmy své i zájmy svého nejbližšího spojence Izraele.