
Béčko STAN jako pračka státních prostředků?
JAN BARTOŇ
Všichni známe „Čapí hnízdo“, podnikání Radima Fialy a další „skandály“ těch „špatných“ politických stran. Nyní se ale dovídáme o tom, že kromě Dozimetru STAN má toto hnutí i zajímavou kauzu svého „Béčka“.
Místopředseda SPD Radim Fiala se potýká s kauzou svého byznysu v oblasti dotací. Místopředseda SPD Radim Fiala léta tvrdil, že už nemá nic společného se svým bývalým holdingem, který inkasuje stamiliony dotací. Redakce ale zjistila, že firma nově „parkuje“ ve svěřenském fondu skrytě ovládaném právě Fialou.Když v roce 2018 vyšlo najevo, že místopředseda SPD Radim Fiala sice vystupuje proti dotacím, ale sám jako vlastník IF Holdingu veřejnou podporu inkasuje, politik tvrdil, že firmu prodal. Ověřit se to nedalo, protože celou dobu odmítal prozradit, kdo je kupec. Nyní Seznam Zprávy zjistily, že soustavu firem IF Holdingu v červnu nově pohltil Rodinný průmyslový a vzdělávací svěřenský fond.
To je relativně čerstvá zpráva z 1.7.2026. Nyní ale něco obdobného, ne-li horšího, „prasklo“ i na STAN. Nemám na mysli kauzu Dozimetr: Kauza Dozimetr, podle jednoho z hlavních aktérů dříve označovaná jako kauza Hlubuček, je případ údajné korupce na Magistrátu hlavního města Prahy, jež má být spojena zejména s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy. V červnu 2022 provedla Policie ČR po více než dvouletém sledování hromadný zátah na Magistrátu hlavního města Prahy, v centrále Dopravního podniku hlavního města Prahy a na dalších desítkách míst. Zatčeno bylo jedenáct ze třinácti obviněných osob. Mezi nimi byl např. tehdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) nebo údajná hlava skupiny, vlivný zlínský podnikatel Michal Redl. Skupina byla obviněna například z ovlivňování veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP), z uplácení a snahy vyvádět majetek z DPP a dalších institucí.
Tentokrát jde o „Béčko“ STAN, o firmu BeSTAN. Společnost BeSTAN vznikla coby servisní organizace pro hnutí STAN. Firma měla pro poslance tohoto hnutí nakupovat vybavení do kanceláří, zajišťovat pronájem a podobně. Redakce iDNES.cz však zjistila, že firma BeSTAN dělala ještě něco, co by podle zákona dělat neměla. Přes společnost BeSTAN totiž hnutí investovalo stranické miliony. A to do fondu, jenž se například zabývá akciemi energetických firem….Podle informací redakce iDNES.cz ale zajišťování pronájmu kanceláří nebylo jedinou činností, kterou v minulých letech firma BeSTAN vykonávala. Z veřejně dostupných zdrojů, jakými jsou účetní závěrky či smlouvy, vyplývá, že společnost hospodařila s půjčkami přes 27 milionů korun, které jí poskytli přímo Starostové ze své stranické pokladny. Tyto finance společnost využila k investicím do podílových listů.
Článek, na který na idnes.cz odkazuji, líčí velmi detailně jak hnutí STAN výhodně hospodaří s prostředky, které získalo od státu jako příspěvek. STAN poskytuje své společnosti BeSTAN finance, které tato společnost investuje a získává tak díky tomu doslova miliony korun „navíc“. STAN se brání, že přeci nemá smysl, aby peníze ležely na „málo úročených“ účtech a že je lepší s nimi takto hospodařit a nevidí v tom nic špatného. Možná u sebe, ale když jde o soupeře, zejména z dnešních vládních stran, hodí se podobná snaha stran vládní koalice o „využití“ prostředků od státu k tomu, aby bylo hnutí STAN velmi „zásadové“ a proti.
Zásadní problém je tak stále jeden a a ten samý. Politická strana či hnutí si vytvoří společnost, která se „stará“ o své politické figury (nájmy kanceláří a další podobné „akce“) a tváří se, že prostředky, které dostala se „převedením“ do „firmy“ očistí, nejsou to již státní prostředky a lze s nimi „podnikat“.
Ostatně, toto se zřejmě týká i politických stran a hnutí napříč EU. Není to tak dávno – asi týden – co byla ve Francii Marine Le Penová odsouzena za docela podobný příběh. Peníze, které její strana dostávala z EU totiž použila i pro vyplácení odměn zaměstnancům, kteří neměli s EU nic společného. Zda se taková praxe používala i u dalších francouzských politických stran samozřejmě nevíme. Vzhledem k tomu, že Le Penová a její strana – údajně krajně pravicová – je dnes nejsilnější opoziční stranou ve Francii a Le Penová si dělá ambice zúčastnit se prezidentských voleb, nelze vyloučit ani to, že i tady hrála prim „politika“. Víme to i z naší praxe. Kdyby nebyl Andrej Babiš v politice, sotva bychom asi měli na stole kauzu Čapího hnízda.
Začetl jsem se i do komentářů k článku o STAN a jen jeden „osamělý“ hlas práci redakce kritizoval stylem připomínajícím vlastnictví deníku v rámci Babišova impéria, což už je velmi „stará“ píseň. Většina reakcí byla v obecné rovině ve stylu, že se tak chová většina českých politických stran a hnutí. A právě na údajný střet zájmů se evropská média zaměřují například u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten údajně vydělal na obchodování s akciemi miliardy dolarů, a přitom jeho politická rozhodnutí (včetně napadení Íránu) mohou přitom být právě příčinou růstu či pádu akcií. Americké zákony o střetu zájmů existují, ale jsou mnohem „benevolentnější“ než zákony ve většině evropských států.
AI na dotaz: Existuje v americkém zákonodárství něco, co by omezovalo podnikání amerického prezidenta? – uvádí
Foreign Emoluments Clause zakazuje prezidentovi přijímat dary, platby nebo jiné výhody od cizích států bez souhlasu Kongresu.
Domestic Emoluments Clause stanoví, že prezident pobírá pouze svůj plat a nesmí během funkčního období dostávat další odměny od federální vlády ani od jednotlivých států.
Právě tato ustanovení byla často diskutována během prvního funkčního období Donalda Trumpa kvůli jeho hotelům a golfovým resortům.
Federální zákony o střetu zájmů
Zajímavostí je, že hlavní federální trestní zákon o střetu zájmů (18 U.S.C. § 208), který platí pro většinu federálních úředníků, se na prezidenta a viceprezidenta nevztahuje. Důvodem je snaha neomezovat výkon ústavní funkce.
Povinnost zveřejňovat majetek
Prezident musí pravidelně podávat majetková přiznání, aby byla veřejnost informována o jeho finančních zájmech.
Etické normy a politický tlak
Přestože zákon prezidentovi nenařizuje prodat své firmy, dlouholetou tradicí bylo, že prezidenti:
-
- prodali podniky,
- převedli majetek do tzv. blind trust (svěřenského fondu, kde neví, jak je majetek spravován),
- nebo se jinak vzdálili od každodenního řízení svých firem.
Trump ale své firmy neprodal a správu v nich svěřil rodinným příslušníkům.
Z tohoto úhlu pohledu se tak zdá kauza STAN s investováním s penězi státu jako nafouknutá bublina. Souhlasím. Ale není touto nafouknutou bublinou všechno, co se v oblasti tak zvaného střetu zájmu v EU i Česku diskutuje? A hlavně, měří se skutečně u nás v Česku všem politickým stranám a hnutím stejně? Toť otázka.

