
Český mindráček
ŠTĚPÁN CHÁB
Lokální tragédie, globální nutnost. Tak nějak by se dalo shrnout datum 21. srpna 1968.
Šedivý den naší historie. Tanky v ulicích a podivné nepochopení toho, že jsme na počátku normalizace, kterou neokecáme.
Val Sovětského svazu. Proti němu val vlivu USA. Studená válka. Kdo ustoupí, projeví slabost. Kdo moc postoupí, projeví troufalou blbost.
A do toho si stoupl odrzlý československý národ a jal se liberalizovat politiku, kulturu, mravy i svůj vztah k okolí. Liberalizoval celou společnost. A už se nezakazovalo myslet, mluvit a vlastně ani cestovat. Fajn doba. Krátká, zoufale krátká, kdyby trvala déle, možná bychom experiment socialismu s lidskou tváří dovedli do něčeho životaschopnějšího.
Žel, byli jsme v bouři studené války, kde bylo nemyslitelné, aby se jakákoliv země byť jen vzdálila tomu, co jí její „domovská“ velmoc diktovala.
Armády Varšavské smlouvy k nám vjet prostě musely. V rámci geopolitiky světových velmocí nebyla jiná cesta. Ani nemohla být. Sovětský svaz by tím projevil slabost a začal by se bortit. Liberalizace by se přelila do Polska, do Maďarska a dál a začala by rozežírat sovětského ocelového muže.
Celou lidskou historii se hraje o udržení a rozšiřování moci a vlivu. A tam na malých nezáleží. Ti se jen přesouvají po herní ploše světa tlakem těch silných. Vidíme to i teď. Uvidíme to i za sto let.
Je to snad obhajoba vpádu armád do Československa? Houbeles. Jen konstatování zjevného.
A sedět teď a deklarovat vůči Ruské federaci kvůli tomu svou nenávist je, no, takové male mindráčkovské. Uteklo šedesát let. Za takovou dobu od druhé světové války už jsme s Německem měli vytříbené vztahy a chystali se s nimi do unijního holportu. A to nám vyvraždili 360 tisíc lidí a na padesát let dokonale změnili naši budoucnost k podstatně horšímu (nebýt Hitlerova vpádu, neproběhl by ani únor 1948 a Československo by dál žilo ve své prosperitě první republiky).
Ano. Tady musí zaznít, že Německo se zásadně změnilo. Rusko méně.
No, já bych se u toho na chvíli zdržel.
První světová válka. Německo prohrálo a mělo platit reparace, velmocemi bylo velmi krutě trestané. V Německu začal být hlad, chudoba a začaly bujet velmi nemravné myšlenky jistého rakouského malíře. Přišla druhá světová válka. Německo opět prohrálo. Přišly reparace? Přišly. Ale po druhé světové už si velmoci řekly, že se Německo nesmí z trestu nahnat až k hladu a strádání, protože opět povstane. A tak se Německu popustily otěže a to mohlo začít bohatnout a dát tak se zanícenými ideologiemi na chvíli pokoj. Navíc bylo Německo masivně podpořené Marshallovým plánem, který západní Německo postavil na nohy a dal mu tu potřebnou prosperitu.
Dali jsme tohle po pádu Sovětského svazu Rusku? U Václava Havla se mi moc líbila jeho odpověď v americkém kongresu, kdy se ho ptali, čím by USA Československu po sametové revoluci měly pomoct. Havel odpověděl, aby bylo pomoženo Rusku, tím že se pomůže všem. Bylo to moudré. Tohle rozhodně. Jenže k ničemu takovému vlastně nedošlo. Po pádu Sovětského svazu přišla porevoluční „pomoc“ ve formě privatizace, potažmo převzetí národního bohatství, kdy bylo Rusko manévrováno, jako ČR, do pozice montovny, poté politický vzdor s nástupem Putina do Kremlu. Zpočátku Putina, který chtěl spolupracovat, ale byl zaháněn mimo ohradník spojenců, protože přece zvítězila jedna mocnost. Rétorika studené války se zase postupně rozjela, až dospěla do dnešních dní, kdy jsme se dopracovali k naprosté destrukci jakýchkoliv vztahů.
Místo nového Marshallova plánu přišla do Jelcinova Ruska západem ordinovaná šoková terapie, která vedla k hyperinflaci, znehodnocení úspor obyvatel, divoké privatizaci ropy a plynu do rukou hrstky oligarchů a propadu do bídy. Právě tahle ekonomická deziluze 90. let byla tím hlavním podhoubím, na kterém později vyrostla nostalgie po pevném řádu a Vladimir Putin. Západ měl přijmout Rusko jako přítele v krizi a nabídnout mu Marshallův plán. Pak bychom se vyhnuli tomu, v čem vězíme teď až po uši.
Všechny velké děje světových dějin se točí kolem zájmů velmocí. Československo zrušením cenzury a otevřením diskuse narušilo povinnou ideologickou stejnost východního bloku. Pro Moskvu byla nepřekročitelná ztráta kontroly nad myšlením uvnitř vlastního tábora. A tak Československo dostalo přes prsty. Ukrajina se chtěla připojit k vojenským strukturám USA, dostává přes prsty teď. Zájmy velmocí neokecáme, s těmi se musí počítat. A pokud s nimi nepočítáme, no, dostaneme přes prsty.
V 90. letech svět propásl jedinečnou možnost vytvořit daleko harmoničtější globální prostředí spolupráce a prosperity. Dostává za to bídu a odporné zabíjení v dokonale zbytečných válkách.
- Každý desátý - 7.9.2026
- Saská mobilizace proti systému - 7.9.2026
- Šílencovy zápisky: Snažím se pochopit co tím slovním průjmem chtěl světový lídr říct? - 7.9.2026

Západ uvaloval sankce na SSSR hned od jeho vzniku. Proto vzniklo to nepřátelství a podezřívavost, které SSSR vmanévrovali tam, kde skončil.
Bezesporu.
Neobolševičtí soudruzi „pravdy a lásky“ obvykle provolávají, kterak Stalin zavinil smrt miliónů Ukrajinců v důsledku hladomoru.
Jenže… Není nikterak překvapivé, že ve skutečnosti bylo vše jinak:
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2023/09/04/hladomor-na-ukrajine-zdrcujici-fakta-z-webu-ukrajinskeho-ministerstva-financi/
Tohle vážně stojí z přečtení.
„A do toho si stoupl odrzlý československý národ a jal se liberalizovat…“ Ale prd! Byl to mocenský boj mezi dvěma partami v KSČ – a jedna se pokusila získat podporu národa velmi chabou liberalizací (fakticky jen tím, že zmírnili cenzuru a mohlo vzniknout pár knížek, filmů, písniček. Povolili snad soukromé podnikání? Ne). A vyhrála ta parta, která si ty tanky vyžumrala první! Vyžumrali si je; SSSR se do té akce vůbec nechtělo, musel být vystrašen předpověďmi revoluce v ulicích. Tak o tom dlouho diskutovali (politbyro KS SSSR ve složení: 7 Ukrajinců, 1 Bělorus, 1 Litevec, 1 Kyrgyz, 1 Kazach a 1 Rus) odhlasovali si to (Rus byl proti), a skrytými kanály oznámili USA, ubezpečili je, že to bude jen takový malý, nenásilný vjezd, že se to nerozleze, načež prezident souhlasil, že do toho nebude nějakou dobu mluvit, a pak že dá najevo rozhoření jen formální (asi jako by ho dal Trump dnes, kdyby Rusko obsadilo baltské vymíráty. Nestojíme jim za to). Tehdy Johnson odjel lovit lososy – a CIA prý nemohla tři dny zjistit, kdeže se nachází (!) Tanky přijely, střelily si na Muzeum, pár lidí bohužel omylem trefily (to víte, těm vojclům se nemohlo vykládat, že vlastně je to celé jen jako!), zabrali vůdčí politiky, odvezli je na Ukrajinu, pak do Moskvy, dali jim cosi podepsat a pak je vrátili. A z Dubčeka udělali velvyslance. To byl převrat jak noha!
Mýlíte se. Zdaleka nešlo jen o to, že by se dovolilo pár knížek. Reformu navrhoval ekonom Ota Šik, který plánoval změnit přístup k podnikání. Jistě, nechtěl kapitalismus, ale jak se ukazuje, tak kapitalismus také nefunguje moc dobře. Stavět to tak, že když nechtěli kapitalismus, tak nechtěli žádnou reálnou změnu je demagogie. A dokonce se trochu mýlíte i v tom soukromém podnikání. Vážně se uvažovalo o tom, že malé soukromé podniky by mohly běžně fungovat. A pokud by se to rozjelo, tak vůbec nevíme, jak by se sytém vyvíjel dál. To vědět nejde, protože to bylo zastaveno.
Tak tohle je hodně nechutná a hodně obludná bagatelizace zločinné okupace 1968. Lezení do Putlerova zadku tady nastoupilo doposud netušený rozměr.
Ne. Je to jen snaha podívat se na historii jinak, než tak, jak ji líčí oficiální propaganda. Pokud někde vznikne zlo, můžete hledat příčinu, nebo likvidovat či odsuzovat každého, koho považujete za zlého, což vede obvykle jen k vyhrocení problému a větším škodám. Historie ukazuje, že skutečné dobro hledá důvody problémů, snaží se je pochopit a napravuje je. Jakmile někdo stojí a ukazuje „ti jsou zlí, potrestejte je za každou cenu“, tak se sám vydal na cestu zla. Už je to, že máte potřebu komolit Putinovo jméno ukazuje, že neuvažujete moc racionálně. Tím jen vyjadřujete svoji nenávist, ale nic to neřeší. Rovněž to, máte potřebu diskutovat o Putinovi tam, kde se probírají hlavně hlubší historické souvislosti ukazuje, že s vámi není vše v pořádku.
💩 , je to snaha podívat se úplně jinam, než na dějiny
Je mi jasné, že určitá skupina lidí se na to tak bude dívat. Nepochybuji o tom, že i v Rusku mají skupinu lidí, která hájí zase jejich oficiální pohled na dějiny. Perfektně by jste tam zapadl. Čím více hájíte to co považujete za pravdu, tím více to ideologicky zkreslujete. Děláte to vy i Rusové. Stejní lidé na obou stranách. Proto je válka. I když se může zdát, že máte k pravdě blíže, tak už se jak jako tak odchylujete natolik, že mír není možný a polarizujete společnost.
Tohle není obludná bagatelizace předposlení okupace této země východními kmeny.štěně.
Ale jen varování lidí kteří byli přitom varovat své okolí
před naprost stejnou situací,která deptá tuto zem,kontinent ba i celý svět v současnosti
Prý liberalizace společnosti ….. to je stejně hnusný slovo jako synergický.
A ano kdyby se povolilo drobné podnikání tak jsme možná mohli nastoupit na stejnou cestu jakou se pak vydala Čína.
Jenže v kontextu tehdejších dějin to prostě nešlo – rakety na sebe čuměli přes hranice. Jeden svět který se vydával za demokracii a druhý který se vydával za vládu lidu. My češi jsme tak malí, že jsme neměli žádnou šanci.
Jak to říkal poručík Hamáček ? „Lidí je jako s…….“