Zvláštní volby

Pokud by se totiž prokázalo, že Rusko ovlivnilo i výsledky těchto voleb, znamenalo by to, že Putin je opravdu nebezpečný šílenec, který se nezastaví před ničím. Se svým mohutným dezinformačním aparátem je schopen rozvrátit naši zemi tím, že donutí občany zvolit si ty samé zkompromitované politiky jako minule. Zřejmě nás chce dostat na úplné dno. To se ale šeredně mýlí, protože my si poradíme i bez něj.

K čemu investovat miliardy do kyberútoků, když ve střední Evropě žije národ, který je vůči volebním manipulacím tak odolný, že ani enormní růst inflace, životních nákladů, zvyšování daní, cenzura, okrádání zaměstnanců a důchodců, drancování státního rozpočtu, masivní korupce ve státní správě, spolupráce vládních představitelů s organizovaným zločinem ani vraždění vlastních dětí na univerzitách jej neodradí, aby po čtyřech letech nevyjádřil těm samým ještě vyšší podporu než před čtyřmi lety? Všichni jsou spokojeni, dokonce i předsedkyně Parlamentu se během volebního aktu usmívá, přestože kvůli nefunkční digitalizaci nemůže odvolit ani se svým luxusním iPhonem.

Abych našim spoluobčanům nekřivdil, musím uznat, do vlády si jako alternativu vybrali „opoziční“ uskupení vedené člověkem, který jim během předchozího mandátu omezoval svobodu pohybu, zakazoval chodit do práce, vycházet z domu a navštěvovat vlastní rodiče, nařizoval povinné zacpávání úst na veřejnosti a vyhrožoval tvrdými tresty, vyhazovy z práce či smrtí, pokud se pravidelně nedají napíchat neověřenými mRNA roztoky. Jelikož mu občané díky tomu všemu důvěřují o něco více než jeho následovníkům, stane se předsedou vlády právě on. Český národ si dokáže zvolit svobodně a demokraticky i bez výpomoci prokremelských agentů.

Vím, že tady není vůbec nic k smíchu. Máme od víkendu velké bolení hlavy, ale jak jinak se dostat z povolební kocoviny, než humorem? Sám si nejsem úplně jistý, co si o tom myslet. Nemyslím, že by výsledky voleb byly kompletně zmanipulovány, i když bych si velice přál jiný výsledek. Ale jisté podivnosti zde jsou. Jako příklad si vezměme třeba Moravskoslezský kraj. Region, kde se tradičně volí spíše levicově a opoziční strany zde mají silnou podporu, totiž volil téměř shodně se zbytkem republiky! Na takzvaných rozklikávacích mapách to není tak patrné, ale stačí pohled na přehlednou tabulku výsledků podle okresů. Až na bezvýznamné výjimky, kde si pár stran prohodilo pořadí, hlasovala celá severní Morava jako jeden člověk. Výsledky vypadají téměř strojově dokonale a až na výjimky (výraznější podpora ANO) kopírují celkové pořadí v ČR:

I kdyby se podobný zásah do voleb prokázal, nedělejte si žádné iluze o tom, že by se celostátní výsledek nějak výrazně lišil. Můžete si stokrát říkat, „to přece nemůže být pravda“ nebo „k tomu by nikdy nemohlo dojít“, ale stačí se podívat kolem sebe a veškeré pochybnosti vezmou za své. Krátká debata v pracovním kolektivu i v rodině vás spolehlivě vyléčí z nadějí, že by lidé začali více uvažovat nad svou budoucností a směřování naší země. Tupé stádo nic řešit nechce, protože by to znamenalo silný zásah do jejich „jistot“. Jistotu pro ně představují „osvědčení“ kandidáti ze „standardních“, „prověřených“ partají, bez ohledu na to, kolik zlodějen a prasáren mají za sebou a jak neschopní se ukázali. Jak kdosi trefně poznamenal v jedné diskusi, zejména „Piráti jsou krásným důkazem, že je úplně jedno, když jsou jejich kandidáti nekompetentní, stačí, když mají líbivá hesla.“

I ti, kdo si hrají na fandy „alternativy“ podlehnou, když se na ně houkne: „Ty jsi přece zodpovědný člověk, táta/máma od rodiny. Přece nebudeš volit nějaké extremisty?! Buď rozumný, a dej to Spolu nebo Stanu!“ Denně musí poslouchat, že „všichni tví kolegové z práce/ze školy volí Piráty, ti jsou perspektivní a mají takovou cool kampaň; chceš se před nima zesměšnit jako jediný magor, který volí Okamuru?! Nebuď blázen.“

Projevily se tak oba faktory, zmiňované v aktuálním článku, tedy přitakání „zkušeným“ politikům, které volič vidí každý den v televizi a jež přece volí „většina“. K tomu přičtěte vyhrožování „vládou národní zrady“ a jako protipól příslib pokračování „demokratického vývoje“. Průměrný člověk si nechá líbit, když mu politik maže med kolem huby a rád by s ním sdílel slibované světlé zítřky. Co jim je do nějakých socek, které nemají na nájem nebo „extrémistů“, trestně stíhaných za názor? Oni patří k té správné straně, kde se pochoduje v pohodlném rytmu většiny a mají z toho výhody. Nemusíte se trápit starostmi obyčejného člověka, neboť díky zvláštním privilegiím se o vás Systém vždy postará. Letos v únoru jsem o tomto životně-kariérním principu stádového člověka napsal článek a Fialovi marketingoví mágové z něj o pár týdnů později vytvořili hlavní slogan kampaně SPOLU. :) Přiznám se, že od pravicově-konzervativní partaje jsem takové přiznání vlastní přizpůsobivosti většinovému davu nečekal, ale dnes si uvědomuji, že to byl geniální tah. Stádo na to slyší, protože tímto způsobem proplouvá celým svým životem.

Doufat, že volič ve volbách spočítá politikům jejich kauzy a průsery, je naivní. Paměť průměrného člověka není delší než pár měsíců a během té doby je zahlcen dalšími podružnostmi, které nestíhá vstřebat. Podívejte se třeba na diskuse, kdekoliv se objeví příspěvek o období „pandemie“ nebo očkování: „Proč se v tom neustále hrabete, vždyť covid je minulost?!“, ozývá se často. Nebo: „To je staré téma, zbytečně rozeštváváte lidi!“ Nechtějí o tom ani slyšet, neboť téma jim připomíná jejich vlastní selhání z oné doby. Jsou to vesměs ti samí, co nás ještě v únoru 2022 poučovali, že na roušky a tvrdé lockdowny si musíme zvykat, protože „covid tu bude navždy a musíme se s ním naučit žít“. Dnes je to „minulost“ a „staré téma“, jen to proboha nevytahujte!

Kdyby jen covid. Co by občany mělo zajímat více, než že jejich vlastní děti jsou zabíjeny na půdě naší největší univerzity za dohledu policejních jednotek ve vedlejší ulici, načež pohotový ministr vnitra označí zásah za úspěšný? Jaká je reakce společnosti, politiků i univerzitních elit, zpracovaných mediální masáží? Tváří se, že vlastně nic nestalo: „Média už by o tom měla mlčet!“ Mrtví studenti a kantoři vlastně nikomu nestojí za řeč. To se prostě stává, že se student humanitního oboru během několika měsíců vyzbrojí lépe než leckterá vojenská posádka, nechá si poslat kulomet i z Ameriky, tajně se MHD dopraví do Prahy, oklame přítomnou zásahovou jednotku a postřílí své spolužáky. Následně policie vypustí několik protiřečících a lživých vyjádření, která jsou vzápětí vyvrácena dalším vyšetřováním, díky čemuž se celá konstrukce původní verze hroutí. To už ale nikoho nezajímá, stejně jako provalené cvičení s tím samým scénářem o ulici dále. Případ je uzavřen a poslušná média jej Rakušanovi před volbami pochopitelně nepřipomínala. Pro voliče je ministr vnitra tím člověkem z lidu, který rád chodí na pivo stejně jako oni. Jeho fotky v křečovité a nepřirozené póze s tuplákem v ruce zahltily internet. Dívá se na ně lépe než na fotky obětí z fakulty.

Stejné pokrytectví panuje v hlavách lidí ohledně Ukrajiny. Ještě před pár lety byli Ukrajinci pro průměrného občana synonymem pro kriminální živly nebo levnou pracovní sílu. Sám jsem zažil, jak sprostě se lidé chovali k Ukrajincům, kteří zde dlouhodobě pracovali za minimální mzdu, bez pojištění, pod dohledem mafiánských „pracovních agentur“. A jak hanlivě se o nich vyjadřovali. Jednoho dne se z nich zničehonic stali ti nejmilovanější krajané, jejichž vlajku si každý správný Čech připíná na svůj virtuální profil a povinně se věší na budovy státních a kulturních institucí. Pětikoalice (i její voliči) má plnou hubu boje proti ruskému vlivu, ale že Rakušanův STAN byl financován především z peněz kyperských fondů, vlastněných především – a teď všichni mainstreamoví zmrdi napněte zrak – ruskými oligarchy, o tom už tři roky v médiích nepadlo ani slovo. Proč o tom píše a natáčí reportáže jen novinářka Markéta Dobiášová, která je nucena působit mimo hlavní média?

Zkuste si představit, jak se asi bude za pár let mluvit o kauzách Dozimetr, kampelička, bitcoin, o skandálu s dodávkami dronů na Ukrajinu bez povolení od státu, nákupech F-35 nebo protežování Fialových příbuzných. Prozradím vám to: úplně stejně jako dnes o dávném, zapomenutém covidu, příčinách inflace a drahých energiích, střelbě na fakultě, o Ukrajině. Lidé budou za pár let čelit následkům byznysu s emisními povolenkami a možná i migračního paktu, a nebudou mít absolutně žádné tušení, kdo to na ně ušil.

V podstatě můžu zopakovat to, co jsem napsal po volbách z roku 2021, jen obrátit strany „vítězů“ a „poražených“. Stejně jako před 4 lety lidé svými hlasy masově poděkovali stranám, podporujícím covidoteror nad sebou samými, dnes těm samým vyjádřili téměř shodným poměrem hlasů podporu za to, že byli celé čtyři roky obelháváni a okrádáni. Zkrátka si nechají dále srát na hlavu.

Jediný „pozitivní“ přínos je ten, že volby nám opětovně připomněly, čemu tady skutečně čelíme: zhypnotizované mase průměrných a lehce ovlivnitelných, kteří jsou schopni nás všechny strhnout do propasti, jen když chvíli polevíme v pozornosti. Když s tím neustále počítáme, udržuje nás to ve střehu. Pokud kdykoliv propadneme uspokojení, že věci se začínají měnit k lepšímu, doplatíme na to, protože vliv a nátlak zblblé většiny je ohromující.

Zní to jako trapná fráze, ale život nás opravdu učí každý den něco nového. Události posledních let přesahují hranice chápání možného a nemožného. Podivné výsledky voleb jsou dalším pokračováním šíleného seriálu, o němž si nejste jisti, jestli se vám to všechno jenom nezdá. Říkáte si, že horší než s Fialovou sebrankou to být nemůže? Vytvoření nové vlády ale nemusí jít tak lehce, jak se zatím zdá. Opoziční (?) strany mají zdánlivou většinu, ale pokud ke staré pětikoaliční gardě započítáte Motoristy, které si vytvořila ODS jako své „předpolí“, může to s osudem naší země ještě pořádně zamávat.

P.S.       Závěrem přece jen ještě jedna věc: je celkem pochopitelné, že člověk, usilující o veřejnou funkci, bude pod drobnohledem médií a měli bychom o něm znát základní údaje o jeho rodinných poměrech, majetku a profesní kariéře. Ale nechápu, co vede jinak rozumné lidi k tomu, aby na sebe po sociálních sítích a blozích nakecali ty nejintimnější detaily ze svého soukromí, včetně osobního života vlastních dětí, a pak si navzdory sebevědomým řečem postesknout, že sami nezvládnou zaplatit složenky.

Dobře vědí, že mainstreamové krysy a hyeny na tyto detaily a kiksy ve slabých chvilkách vyloženě čekají. Pořádně je rozmáznou v palcových titulcích, smlsnou si na nich a vždy je budou dotyčnému předhazovat při sebemenší zmínce o jeho osobě. Čím více detailů o sobě vyžvaníte, tím více příležitostí jim k tomu poskytujete. Navždy vás budou dehonestovat a vydírat a tím držet pod krkem.

Stejně tak jsem očekával, že navzdory jakémusi povinnému nadšení během kampaně se po volbách mnozí proberou do reality. A uvědomí si, že ona masová podpora na sociálních sítích je jen iluzorní bublina, do níž se (možná ne vlastním přičiněním) dostali. Věřím, že i nově zvolený poslanec Jindřich Rajchl chápe, že statisícové počty sledujících, ani miliony lajků neznamenají skutečnou podporu. A že svým příznivcům musí i tak trochu podlézat. Jelikož však v reálu dostal jen 14 tisíc preferenčních hlasů, něco tady nehraje. Čtrnáct tisíc a statisíce, resp. miliony „fanoušků“ je sakra rozdíl. Pokud hromada jeho „skalních“ fandů jen hází smajlíky a srdíčka, není to k ničemu, když to u voleb nakonec stejně hodí Fialovi nebo Rakušanovi. Anebo k volbám nepřijdou vůbec.

Lidi, nevidíte ani po „nečekaném“ výsledku voleb, jak vás ty takzvané sociální sítě udržují ve falešné realitě a ničí vaše životy? Neuzavírejte se do fanouškovských bublin a elitářských platforem na síti, když je potřeba, aby vás slyšelo co nejvíce lidí v reálu.

Proberte se už, jinak nás debilizovaný národ ušlape.