13.9.2017
Kategorie: Společnost

Ztracené dotace

Sdílejte článek:

J. FRANĚK

Tak se nějak doslechl, že se Pan Velkoministr Kulich vyjádřil ve smyslu, že celý protikuřácký zákon měl za cíl jediné – a to udělat z kuřáků občany druhé kategorie.

Nevím. Pokud má být občanem „druhé kategorie“ ten, co celý život poctivě pracuje, na rozdíl od onoho pána nekrade, jen si k pivku prostě občas dá viržínko, pak zřejmě žiji v jiném světě. Ale budiž, móda je mocná čarodějka. Leč jsem nositelem jistých genů, a nemohu si tak pomoci:

Poslední, kdo řádně se chovající, pracující spoluobčany označil za lidi druhé kategorie, byl Adolf Hitler.

Jistě, Židy. Je mi z toho zle, ale.. – konec konců, každý dojde svého osudu. Jak nakonec skončí celá ta žumpa Ludvíků včetně vnoučat se nakonec uvidí. Mossad ještě zaplaťbůh funguje…

Ale čert to vem, proč se trápit jedním ubožákem. Mnohem vtipnější byla zpráva, že bylo definitivně rozhodnuto, že nepřijme-li ČR určené množství Aláhakbarských hord, budou jí sníženy EU-dotace.

Hmm. Jsem prostinký venkovan, abych tedy pochopil takto složité rozhodnutí, musím si ho náležitě zjednodušit. Tedy, například:

Dejme tomu, že jsem synek z nejbohatší rodinky v našem městečku. Prachů dost, nemusím ani hrábnout, a to zmanená nudu. Stanu se tedy Aktivistou, tím Pravým Sluníčkářem. Sandály z krokodýlí kůže vždy řádně naleštěné, křišťálové korálky se jen blyští, a na zakázku dovezený bubínek ze sloních uší oďubkávám dnem i nocí. A pak, jednoho dne, se rodiče odebrali na věčnost. Obývám nyní sám největší vilu v městečku, a co vilu, takřka zámeček.

Noo.. – to snad přece nejde? Jsem přeci Sluníčkář?!! Rozhodnutí je dílem mžiku – samozřejmě poskytnu ubytování potřebným.

Vybírám pověstnou rodinu Zeleňáků. Nikdo je nemá rád, a přitom jsou to tak veselí lidé! Zpívají, tancují, jsou tak bezprostředně krásní … ti mě jistě řádně obohatí.

Stalo se. Jenže.. Sotva po týdnu pobytu Zeleňáků se do mysli začaly vkrádat první pochyby. Posprejované zdi, uříznuté radiátory odvezené spolu s urvaným secesním zábradlím a brankou do šrotu, dokonce chybělo i ostění a parkety. Pravda, čím by asi veselí Zeleňáci živili ony táborové ohně, u kterých noc co noc do brzkého rána ožrale vyřvávali k nemalé radosti takto „obohacovaných“ sousedů? A navíc jich, jaksi, nějak den ode dne přibývalo. Strýčkové, bratranci, neteře, švagrové…

Tak dost, vzedme se jednoho dne dosud nepoznaná zlost. Proč jen já?

Navštívím starostu, je to starý známý, jde mi na ruku. -Hele, starosto, dím: Musíme být přeci solidární! Nežijeme snad v jakémsi xenofobním, náckovském středověku, no ne? A hele, na rovinu, pár šušňů do kasičky se taky najde…

Druhý den visí na radnici vyhláška: Každý občan městečka jest povinen přijmout domů určitý počet rodiny Zeleňáků. A to v počtu tři až osm, dle počtu pokojů. Obyvatelé garsonek a obytných přívěsů mají výjimku, ti musí přijmout jen dva. Kdo odmítne, tomu bude zvýšen poplatek z popelnic na desetinásobek.

Tak.. – takhle nějak? Chápu to dobře, prosťáček..?

No, nějak nevím. Co ale vím jistě, že naopak oněm sankcím rozumím zcela bezezbytku. Věc se má tak: Nebude-li tedy naše země zaplevelena islámským vraždícím odpadem, pak pěti procentům nejhorší špíny, všem těm Burešům, Drátům a podobným, bude snížena možnost rozkrádat dotace v dosavadní miliardové výši?

Jistě. Je třeba se smířit s tím, že i zbývajících 95% obyvatelstva bude významně postiženo. Nadále žádné podjezdy pro žáby, kruhové objezdy u kravínů, elektronické zakřivovače banánů, žádné další granty pro sandálisty všeho druhu…

Himbajs, co k tomu říci? Nechci býti špatným prorokem, ale…

Ach Bože…

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,94 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg