Zákon o průhlednosti politických neziskovek je v zájmu nás všech

V listopadu 2025 oznámila Evropská komise plán vybudovat Evropský štít pro demokracii (EŠD; psal jsem o něm zde). Pod patronátem byrokratů Evropské komise postupně vzniká komplex opatření, platforem, pracovních skupin a dotačních nástrojů. Jejich společným účelem má být ochrana EU před vměšováním ze zahraničí, které probíhá šířením dezinformací, a to i nestátními organizacemi, algoritmickým využíváním sociálních sítí a podobně. Podle plánu EŠD chtějí zahraniční vlivové struktury „podrývat důvěru občanů v demokratické instituce“. Evropská komise má ale na mysli jen vlivy pocházející z Ruska (případně Číny), které „stupňuje hybridní útoky v rámci svého boje o vliv proti Evropě“ a šířením „lživých příběhů, někdy včetně manipulace a falšování historických faktů, se snaží podkopat důvěru v demokratické systémy“.

Jenže hybridně působících hrozeb je více. U žádné z nich bychom neměli zapomenout, že má svou míru, povahu, dynamiku, pravděpodobnost a podobně. To abychom některé nenafukovali a jiné zase nepodceňovali. Některé zahraniční vlivy působí prostřednictvím politických neziskovek. Týká se to i vlivů s původem v Rusku. Například zásadní hrozbou pro naši energetickou bezpečnost a ekonomickou sílu je komplex zelených politik EU. Zásadní civilizační hrozbou pro celou Evropu je politika fakticky otevřených hranic, působení nadnárodních islámských neziskovek nebo bohatých nadnárodních neziskovek dotujících progresivistické projekty. Čím jiným jsou dotace Evropské komise proislámským neziskovkám působícím na evropské půdě než hybridní podvratnou aktivitou? Tyto hrozby rozkládají společnost. Ne pouze potenciálně. Jsou to reálné děje, které každodenně prožíváme. Nemají podobu mašírujících vojáků ani výstřelů. Přesto mají skutečné a závažné dopady.

Úzké zaměření EŠD a celého protidezinformačního „průmyslu“ na Rusko, případně Čínu, obnažuje to, co je pod čarou. A to, že okázalý zápas globalistů s dezinformacemi a zahraničním vlivem je ideologicky podmíněný. Globalisté využívají ruské hybridní působení, bez ohledu na jeho míru a povahu, jako klacek na své oponenty a jako šikující faktor pro své příznivce. Současně ignorují zahraniční vlivové působení, které jim ideologicky vyhovuje nebo je pro ně výhodné. Takové zahraniční vlivy považují za součást otevřené občanské společnosti.

Požadovat transparentnost po neziskových organizacích, jejichž prostřednictvím se uskutečňují ruské zájmy, globalistům nevadí (komu by to vadilo). Ale běda, pokud je požadavek průhlednosti vznesen na politické neziskovky šířící progresivismus nebo globalismus. To už je ohrožení občanské společnosti a demokracie. Na globalistickém serveru Forum24 vyšel článek šéfredaktora s názvem „Zákon o zahraničních agentech je červenou linií demokracie. Za ní začíná cesta k totalitnímu státu“. Obsahově je doslova příšerný. Zajímavý je ale tím, že jej s pochvalným komentářem sdílel expremiér Petr Fiala. V článku se dozvíme, že podle navrhovaného zákona bude stát stigmatizovat a „diskriminovat subjekty s takzvaným zahraničním původem“. Forum24 autorům uniklého návrhu vytýká, že jim sice vadí politické neziskovky, ale že ruský vliv jim vadit nebude. Nakonec shrnuje, že připravovaný zákon je „podvratnou promoskevskou akcí“.

Kupodivu, také globalisté vytýkají zastáncům transparentnosti politických neziskovek selektivnost v pohlížení na zahraniční vlivové působení. Zdálo by se, že si strany tohoto sporu nemají moc co vyčítat. Jenže na straně globalistů neúnavně již nekolik let někdy otevřeně, jindy poloskrytě, ale i skrytě, „pracuje“ mocná Evropská komise. Mohutně dotuje plejádu globalisticky orientovaných projektů a bojovníků s tzv. dezinformacemi. Nyní chystá komplexní projekt EŠD. V letech 2028 až 2034 chce Evropská komise na dotacích globalistickým neziskovkám utratit 8,5 miliardy eur (psal jsem o tom zde). To není jen pasivní monitorování toho, co se děje. Je to aktivní boj politicko-byrokratickou silou, se kterou se ani česká vláda nemůže měřit.

Naproti tomu legislativa požadující průhlednost příjmů politických neziskovek bude jen pasivním nástrojem pro veřejnou kontrolu jejich počínání a původu peněz. Do jejich chodu ani svobod tato legislativa nebude, resp. by neměla, zasahovat. Snad jen požadavkem na registraci. Navíc nebude, resp. by neměla být, zaměřena jen na některé politicky aktivní neziskové organizace. Bude v tomto ohledu působit plošně bez ohledu na orientaci takové organizace. To v žádném případě nelze srovnávat s aktivním, ideologicky selektivním a mohutnými penězi financovaným působením Evropské komise.

Otevřeně působícími subjekty jsou politické strany. Proto po nich správně požadujeme transparentnost jejich příjmů. Jenže jsou zde i jiné subjekty, které také působí politicky, ale nepřiznaně. Jsou to politické neziskovky. Po nich však žádnou transparentnost příjmů nepožadujeme. To je chyba a zároveň faktor, který obratně využívají. Skutečnost, že politické neziskovky při svých aktivitách přímo neusilují o zastoupení ve volených sborech, je nepodstatný detail.

Zákon, který zajistí průhlednost příjmů politických neziskovek, je více než nezbytný. Registrace politické neziskovky v nějakém budoucím registru není stigmatizace, tak jako to není stigmatizace pro politickou stranu. Zahraniční snahy o ovlivňování české politiky musí být veřejně známé. Není na tom nic promoskevského a konec konců ani probruselského. Je to normální a v zájmu každého z nás, kdo chceme žít ve svobodném, demokratickém právním státě.

P.S.: pochopitelně, i se zákonem o průhlednosti politických neziskovek to lze, jako ostatně se vším, přehnat. Ale je nesmysl soudit předem na základě nějaké rozpracované verze. V každém případě to nic nemění na tom, že je takový zákon více než potřebný.