Zachraňte Martínka

Špatná zpráva ovšem je, že cena terapie je velmi vysoká. Jako fakt hódně vysoká. Tak tak se prostě stalo, že úředník na zdravotní pojišťovny s úsměvem řekne NE!

Ale na začátek příběhu. Lidstvo je od pradávna konfrontováno s problémem, jak se zajistit proti neštěstí, újmě na majetku a na zdraví. A lidstvo taky na řešení tohoto problému přišlo a princip je úžasně jednoduchý. Jmenuje se pojištění. Je to kolektivní záležitost a hrají v něm roli dva faktory. Kolektivní strach z rizika a jasně definované smluvní podmínky, jak ti šťastnější pomůžou finančně vyrovnat neštěstí těch nešťastných. Je to smlouva, je to program a je to psaný zákon. Námořní spolky si tak pojišťovaly své lodě, Egypťani si prý pojišťovali pyramidy a v Československu tento model zase rozjeli hasiči: Vyhoří ti barák? Neštěstí. Ale tisíce sousedů za posledních pět let nahromadilo takovou částku, že se ti z toho podaří zaplatit opravu. Geniálně jednoduché. Každého to stojí málo, ale vytáhne to nešťastlivce z opravdu velké bryndy.

Ale historii znáte. Jednoho dne na svět přišel Karl Marx a vymyslel ideologii, která se usídlila v hlavách milionů lidí, především lídrů tehdejší doby. Marxe miloval Lenin i Stalin, Hittler i Goebbels, Mao ce tung, Fidel Castro a spousta jiných masových vrahů historie. Ačkoli se ideologie nikde nepovedla uvést do praxe, vždy vedla k hladomorům a masovým vraždám, stále přežívá v hlavách nevzdělaných a indoktrinovaných lidí na celém světě. Ano, i v České Republice. Potomek komunismu se nazývá rovnostářství a kolektivismus. Rovnostářství znamená všichni všechno stejně, stejný výsledek bez rozdílu na snahu, odvedenou práci a talent. Touhle nemocí jsou Češi úplně posedlí a skrz naskrz jsou prolezlí ideologií rovnostářství. A kolektivismus je projevuje patologickou vírou ve všeobecné dobro, kdy celek je vždy a za každých okolností více než jedinec, a jedinec by se měl obětovat celku, pokud to prospěje vyššímu dobru. Problém u tohoto konceptu je, že ten, kdo definuje „vyšší dobro“, je skupinka elitářů prakticky úplně odtržených od vnitřního nastavení a cítění obyvatel.

Ačkoli se lidé domnívají, že skrze volené zástupce dostávají své myšlenky do nastavení společnosti, že demokracie funguje, ukazuje se, že lidé a občané na to, co je označeno za veřejný zájem, mají téměř nulový vliv. Volení zástupci stejně prosazují pravidla dle jiného klíče než podle preferencí lidí. Demokracie není žádný fungující režim, je to jen dítě komunistického státu, jsme postkomunistický stát. Stát se podobá svému rodiči více, než jsme si troufali myslet. Zdědili jsme instituce, zákony, principy. Dokázali jsme odstátnit sotva jednu třetinu celé ekonomiky. Vše řídí big brother. Rozhoduje úředník. O našem těle, o životě, o smrti. Lidu navzdory. Jako bychom stěny vězení přemalovali na růžovo a nazvali to Happyland. A úplně jasným přemalováním je nazvání zdravotní daně zdravotním pojištěním.

A tak se začíná odvíjet příběh a celospolečenská diskuze na téma: Zachraňte Martínka. Všichni sociálně založení lidé přejí Martínkovi život. Jeden z komentářů se mi obzvláště „líbil“. Jeden pán na veřejných sítích nasdílel názor, že za 100 000 000 Kč by se dalo udělat pro společnost strašně moc dobra, pomoci důchodcům, pomoci hladovějícím dětem, sociálně vyloučeným atd. atd., a takhle za 100 mega vlastně dáme šanci jen jednomu dítěti. Samozřejmě se na pána strhnul mega shitstorm, padaly povětšinou invektivy sociálně laděných žen a mužů, ale na argumentační rovinu se nepustil vůbec nikdo. Přeci každý dobrý člověk musí CÍTIT, jak je dobré pomoci Martínkovi. A tak si tu naši čeští rovnostáři a kolektivisti nadávají ho imbecilů, hovad, pohlavních orgánů a zvířat a každý má jiný názor na to, jak dělat všeobecné dobro. Každý je přesvědčen o tom, že jeho pocit v bříšku a jeho nastavení je to jediné správné. Koukám na tu diskuzi a připadám si jak Alenka v říši divů.

A tak píšu: Velká škoda, že Martínek neměl zdravotní pojištění.

A to mi zase Mamynky s IQ 70 naložily pořádnou nakládačku: Podle zákona je každé narozené dítě automaticky pojištěné a bla bla bla. No jasně, pracuju 25 ve zdravotnictví a tento fakt jsem asi nějak minul (Sarkasmus). To spíše vy, rovnostáři, si myslíte, že růžové stěny dělají z vězení zábavní park a slovo pojištění dělá z daně pojistku.

Představte si, že by pojištění proti požáru fungovalo tak, že někdo vyhoří a na fejsu se strhne diskuze: Vážně musíme opravit barák pana Nováka? Víte, kdybychom si ty peníze rozdělili, opravíme si z toho všichni ostatní střechu. A 100 opravených střech je přece větší dobro než jeden opravený barák, no ne? Kdyby to tenkrát někdo zkusit říci, asi by mu hasiči narvali stříkací hubici někam až po kořen. Prostě o smluvní pojistné události se nehlasuje, ani nediskutuje. Je to smlouva, je to psaný zákon, souhlasili všichni. Všichni platíme, jeden má smůlu, a tak mu pomůžeme. Tečka. Žádné perverzní principy údajného vyššího dobra.

Ale my nejsme pojištění. My platíme daně. Úředník se s absolutní svévolí rozhodne, za co ty nahromaděné peníze utratí. A tak se úředník VZP rozhodl, že utratí za nesmyslný a zkorumpovaný projekt IZIP 1,8 miliardy korun, a to byly ještě tenkrát hodně tvrdé peníze. Za obdenní testování na covid převážně bezpříznakových jedinců jsme utratili přes 15 miliard korun. Nesnažím se teď hledat, co je dobře, nebo špatně. Nesnažím se srovnávat dobra a veřejné prospěchy mezi sebou. Jediné, co chci, je vidět přesně tu smlouvu, kterou s VZP nebo jinou pojišťovnou mám. Za co platím, kolik platím, co za to dostanu, jaké mám jiné alternativy.

Děti moje rovnostářský, není plán B. Všechny pojišťovny jedou stejně. Nejsou pojistné plány. Není konkurence soukromých pojišťoven. Je tu jen jeden chumel a spletenec různých státních organizací, jako spletenec chapadel nějaké mořské příšery. Neexistují objektivní universální pravidla a zákony, protože každý ví, že stát svoje vlastní zákony nemusí dodržovat, protože stát si přece nepotrestá vlastní chapadlo. Stát si ohne jakoukoli vyhlášku nebo zákon tak, aby to vypadlo, že předem udělaná objednávka je přesně podle zákona.

A teď, soudruzi, představte si privátní pojišťovnu, která by řekla: pojištěnému Martínkovi nezaplatíme. Vsadím se, že by se rozjel takový shitstrom, že by to pojišťovnu zruinovalo, takže tohle by si vedení žádné pojišťovny prostě nedovolilo. VZP to řekne s úsměvěm a teď se klidně na hlavu postavte.

A Češi se jako otroci skládají a zachraňují život Martínkovi. Nakonec spousta Čechů poslala dost peněz, že se z toho poskládalo 100 000 000 korun. Bravo! To je úctyhodný výkon. Celou radost mi tu kalí, že musíme všichni navíc ještě hromadit další miliardy z našich výdělků, aniž bychom měli jakoukoli jistotu, že když nám vznikne vzácné onemocnění, stát a VZP se o nás postará. Je to vyfikaná pojistka, viďte. Musíte ji platit, nechrání vás před katastrofou a nemůžete ji vypovědět.

A teď si vzpomeňte, proč máte strach z volnotržního pojištění a z volnotržního zdravotnictví: Oni by nás ti kapitalisti nechali ve štychu a klidně by nás nechali umřít.

Tak uff: jsem strašně rád, že tohle by se nikdy v našem socíku stát nemohlo.