Vzdělání: soukromé, nebo veřejné?
LADISLAV JAKL
Například vysoké školství má být téměř celé privátní. Kdo bude platit školné, bude se převelice zajímat, za co platí.
Co je hlavní náplní rodičovské výchovy? Odnaučit dítě to, co ho naučili ve škole. No, bohužel to není jen bonmot. Je to holý fakt. Protože ve všem musíme následovat země, kde zítra již znamená včera, vydali jsme se jejich směrem i ve školství. Hlavně děti nic neučit. Leda to, jak si něco „vyhledat“. Této moderní tuposti se říká „kompetence“. Nic neumět, nic neznat, na vše mít po ruce návod. I na utírání zadku.
Jenže to ještě není to nejhorší, jak naznačuje úvodní bonmot. Děti dostávají na školách ideologickou nalejvárnu. Nejúctyhodnější instituce se tak i u nás stala místem, kde se po dětech chce víra v sektářské progresivistické mantry. Je třeba dostat do krve ty správné narativy, abychom vybudovali ikonický, epický a terminální stereotyp. Ten se porušit nesmí. Jinak si ale dítka dělejte, co budete chtít. Můžete při hodině třeba čurat na státní znak, protože tím projevujete své oproštění od středověkých konvencí.
A rodiče? Většinou neodnaučují. Protože nic netuší. Kdyby otevřeli učebnici zeměpisu, vlastivědy, dějepisu, literatury, ba i přírodopisu, našli by cosi na způsob vyznání Svědků Jehovových či moonistů. Přirozený zdravý rozum se příčí novým fanatismům, a tak je třeba, aby každé dítko absolvovalo důkladné vymývání mozku.
Krize hodnot a škola
Zodpovědný rodič se ale nespokojí s ledabylou odpovědí na otázku, jak bylo ve škole. Ptá se dál. Zjišťuje si, ověřuje, hledá. Pak se nutně zhrozí – a začne odnaučovat. A první, s čím začne, je fenomén relativizace. Podle dnešní vůdčí ideové vzdělávací doktríny nic není objektivní, nic není ověřitelné, nic není osvědčené a spolehlivé. Slovy nejpopulárnějšího českého černokněžníka: jen prchavé věci jsou pevné. Nic není dobré, nic není špatné, nic není morální či amorální. Jak kdy, jak co, jak kde, jak pro koho.
Školství pochopitelně nefunguje ve společenském vzduchoprázdnu. Je odrazem společnosti, společnosti zmítané krizí hodnot. Jestliže je celá společenská pospolitost předmětem eroze, nebo spíše destrukce ve jménu progresivismu, nemohlo to neodnést také školství. To ovšem má jedno specifikum. Funguje jako magnet pro extremistické ideology. Není náhodou, že ke školským strukturám vždy tíhli zelení revolucionáři, kteří u nás měli několik ministrů školství. A většina ostatních zastávala v příslušných vládách tu nejkrajnější modernistickou pozici. Tihle sociální inženýři totiž mají čich na místa, kde se tvoří budoucnost. Proto budou vždy usilovat o ovládnutí médií, kultury a školství. Vyplatí se jim to dlouhodobě v horizontu generací, ale i střednědobě. Nejdřív totiž udělají z šestnáctiletých spratky bez zásad, zodpovědnosti, povinností, úcty, pokory a snahy, vybaví je několika základními ideologickými hesly, a pak jim přidělí volební právo.
Jako obvykle i zde funguje v praxi teorie rozptýleného a koncentrovaného zájmu. Jak může menšina převálcovat většinu normální společnosti? Celkem jednoduše. Je na to příměr. Když mi dá každý obyvatel republiky korunu, budu mít 11 milionů. To už mi stojí za nějaké úsilí. A jim ona koruna za obranu nestojí. Nositelé koncentrovaných zájmů jsou vždy daleko motivovanější a organizovanější než pasivní nositelé zájmů rozptýlených. Ti to nakonec vše zaplatí a vyžerou si všechny následky.
Má chudý platit bohatému?
Takže je vše marné? Vlastně vůbec ne. On se i ten nejrozptýlenější zájem může stát zájmem koncentrovaným, pokud to jeho nositele začne bolet. A bolí nás stav a perspektivy našeho školství? Zatím moc ne. Ale dopady tohoto stavu se nás začnou velmi brzy dotýkat i v každodenním praktickém životě. A pak budeme připraveni podpořit záchranné kroky.
Nejdřív je ale nutno si problém strukturovat. A k tomu můžeme užít metodu platnou pro všechny obory. Je nutno si odpovědět na otázku, co ze vzdělávacího systému a jeho produktů naplňuje znaky veřejného statku a co z toho je typicky statkem soukromým. Prosakování jednoho do druhého znemožňuje jakoukoli transformaci resortu a je ostatně i zásadní příčinou, proč je školská a vzdělávací soustava tak málo odolná vůči manipulačním snahám progresivistů.
V domě bydlí dvě rodiny. Obě mají houf dětí. Jedna rodina je chudší, rodiče jsou řemeslníci pracující v zemědělství. Jejich děti jsou pilné, ale zájem o vzdělání neměly od koho pochytit. Dají se na učení a v osmnácti začnou vydělávat. A platit daně. A z těchto daní financují vysokoškolská studia dětí z druhé rodiny. Ony děti doktorských rodičů byly odmala postrkovány k titulům, už proto, aby se pak měly lépe. Je logické a spravedlivé, aby chudší děti byly nuceny vydržovat své bohatší sousedy, aby pak ty vzdělanější děti získaly ještě navíc konkurenční výhodu na trhu práce? No, není. Vysokoškolské vzdělání je statkem soukromým, je to investice do vlastního kapitálu. Ať má vzdělanější konkurenční výhodu, ale za své. Za peníze svých rodičů, ne za peníze svých chudších sousedů.
Vysoké školství má být téměř celé privátní. Kdo bude platit školné, bude se převelice zajímat, za co platí. Pokud má stát nějaký zájem, třeba ve výzkumné oblasti, nechť ho přesně zformuluje, ocení a vypíše soutěž o grant, které se pak zúčastní soukromé vzdělávací instituce.
Co střední školství? To už tak jednoduché není. Jsou střední školy všeobecné i úzce specializované. Většina středoškolských studentů také získává oproti vyučeným jistou konkurenční výhodu a školné tak u nich dává smysl. Stát ale může mít svou vědomou a záměrnou selektivní školskou politiku, což se může projevit dotováním vybraných oborů. Těch, které vykazují známky veřejného statku, tedy takového, u kterého převažují pozitivní externality a u kterého má prospěch nejen primární konzument, ale i širší veřejnost.
Základní školství – veřejný statek
A základní? Bez debat veřejný statek. Traduje se, že povinnou školní docházku zavedla Marie Terezie. No, podobné pokusy zde byly opakovaně už daleko dříve. A vždy bylo motivem státní autority poskytnout společnosti základní komunikační a společenskou jednotnou platformu. Jen tak měli vládci čemu vládnout, jen tak mohla existovat nějaká idea státnosti. Pěstováním společného povědomí. Vzdělanostního, komunikačního, metodického. A pak také – pochopitelně – stát potřeboval lidské zdroje pro armádu či úřednictvo. Bez základní gramotnosti ale není možné s úřady komunikovat a přijímat nějaké pokyny. Státu se péče o základní vzdělanostní platformu vyplatí. A nejen státu. I společnosti. Tato platforma vytváří nutnou podmínku pro společenskou sounáležitost.
Z toho, že základní školství bez pochyb uznáme za veřejný statek, plyne zásadní věc. Stát nařizuje povinnou docházku. Stát přímo či nepřímo celý systém škol financuje. Stát je zadavatelem. A tedy i stát má rozhodovat, co přesně a jak se bude jednotně učit. Nějaká hra na školskou autonomii či na přednostní vliv obcí vede jen k alibismu. Stát objednává, stát platí, stát ať rozhoduje, kontroluje a nese odpovědnost. A rodiče i celá veřejnost vědí, na koho se v přehledné struktuře obracet.
Jestliže bude zřizovatelem školy obec či kraj, ať si to také obec či kraj platí. A rozhoduje, zda u nich bude chodit do školy povinné. A učit se bude všude něco jiného. Stát ale pak nemusí uznávat vysvědčení z takové školy. To by byl dost Kocourkov. To stát musí garantovat osnovy, jednotné srovnávací a závěrečné zkoušky. A my budeme vědět, že máme další důvod jít k volbám.
Že je to z deště pod okap? Že náš současný stát a naše současná vláda neumí řídit nic, a tedy ani školství? Pak řešením není problém obcházet přes jiné struktury, ale jít té rybě po její smradlavé hlavě.
DENÍK.TO
Jak mám pana Jakla rád a málokdy se stane, že by mi nemluvil z duše, tak s jeho tvrzením:
====================================
“Vysokoškolské vzdělání je statkem soukromým, je to investice do vlastního kapitálu. Ať má vzdělanější konkurenční výhodu, ale za své.”
====================================
hodně nesouhlasím.
Vysokoškolsky vzdělaný člověk má převážně i vyšší výdělky (alespoň v oborech jako je medicína, ČVUT, VUT, VŠCHT, MATFYS, FJFI … opomíjím gendrové antropology a pod. zvrácenosti) a tedy i odvádí vyšší daně, kterými společnosti za své studium zaplatí. Já jsem na daních cenu svého VŠ studia zaplatil státu už minimálně 1000x a můj syn doktor už má se státem též kladnou bilanci.
Takže OPRAVDOVÝM vzděláváním lidí investuje společnost do své kvalitní budoucnosti. Ne nadarmo se říká, že jaké máme dnes učitele, takovou budeme mít za 30 let společnost.
Jediné, co bych navrhoval ke zvážení je situace, kdy vysokoškolák hned po promoci odejde do zahraničí, tady by si společnost patrně nějakou kompenzaci za neodvedené daně zasloužila.
Zjevně neberete v úvahu situaci, kdy někdo po vystudování odejde do jiné země a daně odvádí tam. Nebo případy, kdy dotyčný vystuduje naprostou kravinu, jako třeba gender studia a pak je celý život nezaměstnaný, případně se živí v neziskovce dotované státem.
VŠ je investice do vzdělání a každý si to má zaplatit. Pan Jakl má pravdu.
I když se občas učí kraviny a někteří odchází do zahraničí, tak celkový pokles vzdělanosti by byl po privatizaci takový, že se to stejně nevyplatí. Například ve Velké Británii nebo v Americe je mnohem méně lidí s VŠ, a přesto moho lidí s vysokoškolským vzděláním ví, že do důchodu nezvládnou splatit půjčky na školné (obě země musí parazitovat na těch zemích, kde je normální školství a přetahovat jim lidi). Privatizace nic neřeší, jen přidělává probolémy. Na to, abychom pak přetahovlai lidi ostatním zemí stejně mít nebudeme. Je potřeba prostě blbosti neučit a nechat platit jen ty, co odchází do zahranicí. Školství může být zpoplatněno na dluh, a pokud někdo bude 20 let pracovat v ČR , dluh se odpustí, jinak bude platit. Je to v postatě jednoduché. Problém ale je, že na součastném školství lze vydělávat lépe, a na privatiaci ještě lépe. Jak to funguje nikoho nezajímá. Jde jen o prachy, a proto se bude uctívat privatizace.
Souhlasím s Vámi, maximálně bych tak zavedla placení studia u oborů pochybné potřebnosti. I ten chudý a méně vzdělaný bude potřebovat, aby ho lékař ošetřil, aby mu právník poradil, aby mu učitel učil děti, daly by se jmenovat další a další profese nutné pro chod společnosti. Navíc, jakou konkurenční výhodu má na trhu práce lékař proti např. opraváři traktorů? On si na ty opravy traktorů někdo najme raději doktora, než vyučeného odborníka? Tímto způsobem jenom zabráníme nadaným dětem z hůře situovaných rodin ve studiu.
Obory důležité pro naší zem můžou být pro Čechy zdarma. Pro cizince placené. I pro Ukrajince!!! Obory sloužící jen k získání titulu bez obsahu (džendr, estetika, tropické zemědělství apod.) By neměli být státem nijak podporovány.
Kde někdo s podobně zoufalou znalostí mateřštiny bere drzost úkolovat univerzitní vzdělávání?
Skutečné univerzitní vzdělání my dříve narození
uznáváme a ctíme .
Byli jsme k tomu vychováni a životními osudy mnohokrát utvrzeni o spránosti svých postojů.
O to víc nám dnes vadí náš chleba mohutně užírajíci
VŠ zašívárny pro skutečného poznání a vědění hnusícího si a štítícího se existence tvého druhu Joláně!
Druhu doživotních příživníků občanů této země ,rektálních alpinistů do řití všehoschopných stvůr,
a zástupů cizopasníků na škůdcích naší země,
Správně snažící se vyvrhelé těchto VŠ septiků,
už dnesdočasně dosáhli blízkosti pro ně
vytouženého bezedného koryta ,nedobrovolně plněného námi jejich obětmi,často i voliči.
Například vysoké školství má být téměř celé privátní. Kdo bude platit školné, bude se převelice zajímat, za co platí.
————-
No, příklad USA ukazuje ty úžasné výsledky takového “školství” – jen 20% vysokoškolsky vzdělaných Američanů je schopno pochopit psaný text např
V debilní upadající společnosti je debilizační školství – a je jedno, jestli soukromé nebo státní
Navíc, pro studenty je mnohem snazší utratit za “genderová studia”, kde nic nemusí umět, v hlavě mohou mít nas*áno, ale stějně po absolvování dostanou dobře placený flek ve státní správě, v neziskovce nebo rovnou v bruseli
Užitečné vtsoké školy by naproti tomu byly drahé (i učitelé jsou dražší pro něajký náročný, skutečný vědní obor, než pindy a kokoti přednášející gender apod). Navíc na skutečné VŠ spousta dřiny, učení se atd A po absolvování – náročná práce nebo válení se v neziskovce, státní správě nebo v bruseli, kde ale dobré vzdělání , inteligence a znalosti jsou nevýhodou.
Kdyby jen to. Je obrovský rozdíl v provozních nákladech laboratoří, zkušeben a dílen oproti učebnám plkálistů.
Kolik třeba stojí ČVUT provoz i v rámci světa celkem unikátního školního jaderného reaktoru? Aneb: proč je ČR jednou z mála zemí bez atomové bomby, které by ji mohly samy vytvořit? Náklady na technické školství jsou astronomické.
A ano, příklad USA ukazuje, že privatizace vysokého školství nemá vliv na kvalitu. Oni se totiž ti plátci nezajímají o kvalitu výuky, ale o to, jaké fleky absolvování té či oné školy nabídne, kde se posbírají ty správné kontakty a podobně. Takže je to v praxi úplně jedno. Osobně bych preferoval maximální možný příklon k oborovému školství podnikovému: velké továrny vědí, co potřebují jejich dělníci umět a navíc budou i motivovány je to opravdu naučit.
To by klidně mohlo dopadnout i tak, že nakonec budou lidé usilovat o studium na Škodovácké Universitě. Tam to bude nákladově dané, za studium buď zaplatí penězi nebo deseti lety práce pro koncern. To by bylo fér, ostatně takhle fungovala půlka učňovského školství v době, kdy ještě fungovalo.
Souhlasím s tím. Talentovaný člověk to dá i na veřejné škole za stipendium. Kreténi na kreténských školách to dají za prachy rodičů, alespoň bude lehčí rozlišit, kdo je kdo.
Napiši to stručně, jsme v prdeli. Žádná firma není schopná udržet rozpočet. Poslední roky dělám na vysoce financovaných stavbach, ani jedna firma neni schopná udržet finanční rozpočet. Nejsou kvalifikovani řemeslníci. Je spousta idiotu, kteří vas budou učit nesmyslům,ale toď vše.
inspiruji vás tímto odkazem:
https://www.databazeknih.cz/knihy/limes-inferior-132414
mimo jiné krásný popis k čemu jsou tzv. vysoké školy 😉
( to mimo jiné je dokonalým popisem dneška napsaným před 50 lety )
” Proč bych měl chodit do práce,když si můžu půjčit
nebo si o to stručně říct ?”
Odpověděla mi na můj všetečný dotaz kdy že začné namísto pruzení konečně makat jistá Šmoulinka.
Pamětníkům spíše známá jako “malý velky ”
Tato stručná věta mě rázem předvedla uvažování většiny mladých a neklidných.
jinak školství musí mít úplně jinou koncepci “vzdělání” aby to za ty neskutečné prachy k něčemu vedlo, ale není žádná potřeba voličů ke změně , žádná, sláva CO2 !
Výuční list učebního oboru se stal symbolem podřadnosti ,maturita často většinou zdegradovala
na jeho nevkusný dopněk.
,Vybrané VŠ jsou po celou dobu své cizopasné existence pouhá školící střediska neziskoFkových agitátorů ,přípravka na pozici podržtašků slouhů zemských škůdců, referentů policejních agentů provokatérů a informátorů,strachy při*posraných zelených i civilních válečných štváčů tolik
potřebných k dokončení destrukce teto země.
Možná bychom měli být za ty státní dotace příživnickým nezisoFkám a těmto VŠ vynálezům zkázy
od v š e ch vlád pohavlovské doby vlastně vděční.
Každá státní dotace těmto VŠ vynálezům zkázy,každá
promoce těchto bezcených cizopasníků možná
zkrátí její pro nás totik bolestnou agonii.
V trhu je vzdělání nežádoucí, balasty zdebilizací směrnic uplácaných fprmantů odpady, ovšem tedy ano do obou poloh extrému plebsu a patriciům, obojí škodlivé, morálce kultuře i civilizaci v strojek masomlýnku kdy ukrnádně naskakují po čertech vyvolení.
Analfabete nečti to, potom potíš seberealizaci sebeprojekce a to by ne jeden blil.
cit:
Například vysoké školství má být téměř celé privátní. Kdo bude platit školné, bude se převelice zajímat, za co platí.
_____
dosť naivné.
vysokú školu platia deťom prevažne rodičia a tí sa absolútne nezaujímajú čo dieťa študuje, hlavný je titul.
Žiaľ mám vlastnú trpkú skúsenosť. Dcéra dala vnukov do súkromnej školy. Tú školu zaujíma iba zisk a aby nestratila zákazníkov, tak od žiakov naprosto nič nevyžaduje. Vnuk do tzv. školy miesto učebníc a zošitov nosí Pokemonov. Dcéra to považuje za správne – len aby sa chudáčikovia netrápili.
Nie som schopný dcéru presvedčiť, že to nie je správne.
Placení chudého bohatému je demagogie. Protože bohatý má vyšší příjmy a tedy i daně (jsou-li zákony nastaveny správně). Platí tedy víc než ten chudý. A neplatí jen za vzdělání svých dětí, ale i za to, aby bylo dost lékařů a jiných odborníků a nenechali ho např. umřít čekárně.
Privatizace vysokého školství by vedla jen k tomu, že děti toho chudého (a jejich děti) by ztratily možnost studovat VŠ. Daně by se bezpochyby nesnížily a stát by ušetřené peníze poslal do nějaké černé díry, např. do Afriky nebo na ukrajinské dluhy.
Spíše by bylo vhodné udělat jinou věc: Vymáhat školné od těch (a jejich rodin), kteří se do stanovené lhůty nevrátili ze zahraničí. Smyslem školství placeného z daní totiž určitě není dotovat bohaté země, kde tito vysokoškoláci mají mnohem vyšší příjmy než v ČR.
Žid Martin Koller to vidí velmi jasně a i o školství se tam zmiňuje. To je fakt síla, nebere si servítky;
https://youtu.be/CH-EiSeP2RE?si=uULCDNmvdhWXWB0M
S placením vysoké školy nemůžu ze své zkušenosti souhlasit. Alespoň technické obory by měly být “chráněné”. Šel jsem na technický obor ze zájmu z rodiny těch manuálně pracujících. Ve druháku se začalo řešit zpoplatnění studia v šestimístných částkách za rok (iniciativa MŠ nebo vlády, už nevím). A prostě jsem věděl , že když se to zavede, tak minimálně přerušuju studium než seženu prachy. Nakonec se to nekonalo…A překvapivě po deseti letech jsem měl studium na daních zaplacené několikanásobně… Tak zasílám díky na VŠCHT:-)