15.5.2024
Kategorie: Ze světa

Všichni jsme terčem

Sdílejte článek:

EDUARD CHMELÁR

Stupňující se a neustále živená nenávist ve společnosti si vybrala svou nejhorší daň. Jistě chápete, že jsem dnes neměl čas ani chuť psát statusy. Od poledne jsem odpovídal domácím i zahraničním novinářům, volali mi velvyslanci, přátelé, kolegové. Všichni jsou vyděšení a ptají se, co se děje. Nechtěl jsem s vámi mluvit pod tlakem obrovských emocí, které přemohly i mě. V tuto chvíli chci říct jen toto.

Slovensko prožilo nejdramatičtější den ve své novodobé historii. Byli jsme svědky prvního atentátu na slovenského politika. To se na Slovensku ještě nikdy nestalo. Nedá se to srovnat s ničím jiným než s atmosférou politických atentátů v USA v 60. letech minulého století na Johna F. Kennedyho, Roberta Kennedyho a Martina Luthera Kinga. Pro Slovensko je to strašný zlom a chápu všechny, kteří cítí strach, nejistotu, smutek a hněv. Robert Fico tento výsledek předvídal. Krátce po prezidentských volbách, když začali být vládní politici napadáni na ulicích, přemýšlel, kam to směřuje a kdy bude někdo zastřelen…

To poslední, co v tuto chvíli potřebujeme, je začít se vzájemně obviňovat. Dovedu si představit, jaké teorie se vám honí hlavou, ale nedělejte to. Ve sporu o to, kam jsme se dostali, nejsou žádní nevinní. Neukazujte prstem na ostatní, zamyslete se nad tím, čím jste vy osobně přispěli k tomu, že se tu přestala projevovat nevraživost. Každý musí začít sám u sebe. Katarze může přijít až po společném uvědomění si chyb, které každý z nás udělal, než to vedlo k tomuto tragickému bodu. V kritických chvílích, jako je tato, se každá zdravá společnost shromažďuje kolem vedení státu s vědomím, že nyní jsme ohroženi všichni. Všichni jsme terčem. A musíme se navzájem chránit. Budeme-li hledat viníky místo východiska, upadneme do ještě hlubší krize, než v jaké už jsme.

Dnes jsem viděl plakat lidi, kteří nikdy neměli rádi Roberta Fica. Všichni jsme byli postiženi. Přál bych si, aby nás to všechny spojilo. Protože soudržnost je nejdůležitějším nástrojem pro překonání tohoto strašného období a obnovení stability státu. Všichni tady doufáme, že Robert Fico přežije a že ho tato hrozná zkušenost posílí. Opravdu v to pevně věříme. A pláčeme. Pláčeme jako malé děti. Ženy a silní muži. Je to nesnesitelný pocit. Když jsem byl v přímém přenosu na TV Nova, přinesl mi moderátor čerstvou zprávu, že jedna z kulek zasáhla slezinu a náš premiér bojuje o život. V tu chvíli se mi roztřásl hlas. A stejně jako tehdy nemohu říct víc než toto: „Robo, vydrž, potřebujeme tě.“

FB

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,29 out of 5)
Loading...
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)