23.8.2023
Kategorie: Ze světa

Vojenští experti západu: Jak a kdy by mohla skončit válka Ukrajiny s Ruskem?

Sdílejte článek:

JIV

Odborníci na obranu varují, že válka se pravděpodobně protáhne na několik dalších let a bude nutno vyčlenit další miliardy dolarů ve vojenských, humanitárních a finančních zdrojích.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupila letos v létě do nové fáze, když Kyjev zahájil dlouho očekávanou protiofenzívu s cílem získat opět převahu. Místo toho však ukrajinské síly čelí 600 km dlouhé frontové linii a rozsáhlým ruským obranným opevněním, na některých místech až 19 mil hlubokým, která byla vybudována v zimě, zatímco Ukrajina čekala na další těžké zbraně od svých spojenců. Rusové mezitím vybudovali sítě min, bunkrů, zákopů a vrstev protitankových překážek. Je již jasné, že protiofenzíva nepřinese rychlé výsledky a že úspěch, pokud jde o znovudobytí Ruskem obsazeného území, není zaručen. “Ukrajina musí ukázat, že dokáže pokročit, ale každý ví, že vzhledem k velikosti sil, které mají, že v roce 2023 nevyhodí z Ukrajiny všechny Rusy,” říká britský generál ve výslužbě Richard Barrons, bývalý velitel britského velitelství spojených sil. “Do konce tohoto roku si obě strany budou myslet, že bojem mohou ještě získat. Rusko se nemůže vzdát, nemůže prohrát kvůli zoufalým důsledkům pro ruský režim, a Ukrajině nedošla vůle bojovat a není připravena vzdát se obsazeného území, jen chce další pomoc, aby ho získala zpět. A to nás bude doprovázet do roku 2024 a možná i do roku 2025,” dodal. Podle Barronse je pravděpodobné, že ukrajinská protiofenzíva ve zbytku letošního roku dosáhne určitého pokroku, ale zdaleka ne takového, aby okupaci ukončila. K tomu, aby měli Ukrajinci úspěch, bude podle něj zapotřebí tohoto velkého úsilí. „Tím velkým úsilím myslím asi 100 miliard dolarů ročně celkem od všech jejích podporovatelů, přinejmenším v letech 2024 a 2025,“ tvrdí generál.

Od zahájení protiofenzívy se Ukrajině podařilo dobýt zpět jen několik vesnic. A přestože ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že jeho síly postoupily na východě u Bachmutu v Doněcku a na jihu znovu dobyly 204,7 km² území, čelí jeho jednotky obrovskému problému, když se snaží prolomit ruskou obranu ve snaze postoupit na jih k přístavním městům Berďansk a Melitopol u Azovského moře. Nick Reynolds, výzkumný pracovník pro pozemní válku v londýnském obranném a bezpečnostním think tanku Royal United Services Institute, se domnívá, že by nemělo být překvapením, že protiofenzíva je obtížná. “Ruské ozbrojené síly dostaly v prvních měsících letošního roku značnou příležitost k rozsáhlému zakopání, a pokud se podíváte na jakýsi rozsah obrany, kterou vybudovaly, pak to pro Ukrajince vždy bude obrovská výzva k prolomení, zejména s ohledem na obraz v ukrajinském letectvu, které není schopno operovat nad ruskými liniemi.” Jedním z hlavních cílů Ukrajiny je přerušit ruský “pozemní most”, který se táhne z Ruska a přes okupovanou část jižní Ukrajiny na Krym, to je ale oblast, kde ruské opevnění patří k nejsilnějším. “Doslova teď ukrajinské síly narážejí jen na první linii obrany, to však je 30 kilometrů hluboký pás minových polí a zákopů a protiútoků. Od místa, kde se nyní nacházejí, k moři je to asi 60 kilometrů a oni zatím urazili 5 kilometrů, takže je to opravdu velký úkol,” dodává Barrons. “Ruská strategie je držet se a udržet se na území, které obsadili, a budou v tom velmi tvrdohlaví, protože věří dvěma věcem: První je, že ukrajinská vůle zemřít pro tento boj o 15 % země se vyčerpá, až začnou ztrácet takové počty, které obvykle přicházejí s ofenzívou. A za druhé, že nadšení Západu platit účet bude klesat, protože chce utrácet peníze za jiné věci.” Podle odborníků na obranu je nepravděpodobné, že by se letos podařilo v protiofenzivě dosáhnout nějakého průlomu. Upozorňují však, že pro Ukrajinu je klíčové, aby byla schopna vykázat alespoň nějaké úspěchy, aby si udržela podporu Západu pro válku do roku 2024 – a možná i později.

“Je jasné, že z ukrajinského pohledu musíte dosáhnout alespoň nějakých významných úspěchů, abyste mohli jít za NATO a Spojenými státy a říct: ‘Podívejte, lidi, je nám líto, že to nebylo tak úspěšné, jak jsme chtěli, ale se zbraněmi, které jste nám dali … jsme udělali dost pro to, abychom rozdělili ruské síly na dvě poloviny, takže můžete investovat do dalšího cíle na jaře 2024, abyste si udrželi naději’,” uvádí Jamie Shea, bývalý vysoký představitel NATO a expert na mezinárodní obranu a bezpečnost v think tanku Chatham House. “Myslím, že nebezpečí pro Ukrajince spočívá v tom, že pokud skutečně skončí v patové situaci, kdy získali velmi, velmi málo území, kde byla odepsána spousta vybavení dodaného Západem, přičemž Ukrajinci utrpěli velmi značné ztráty.” Tento scénář by mohl povzbudit kritiky války, zvýšit nespokojenost veřejnosti s dalším financováním Ukrajiny a představovat pro Západ problém z hlediska výroby a dodávek zbraní. Vyhlídky na mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou zatím mizivé, přestože se obě strany snaží zasednout k jednacímu stolu.

Vysocí představitelé přibližně 40 zemí, včetně Číny a Indie, jednali o víkendu v saúdskoarabské Džiddě s cílem dohodnout klíčové zásady, které by mohly být základem budoucího urovnání války. Rusko se však jednání nezúčastnilo a mluvčí USA pro národní bezpečnost John Kirby před jednáním uvedl, že Bílý dům neočekává žádné “hmatatelné výsledky”. V určitém okamžiku se Ukrajina bude muset rozhodnout, zda existuje vojenské řešení konfliktu, nebo zda musí hledat jiné východisko, aniž by připustila jakoukoli porážku, tvrdí Barrons a přemýšlí o variantách možných konců. Jednou z možností je příměří, tedy dočasná dohoda o ukončení vojenských operací, která však válku definitivně neuzavře. “Jedním z výsledků je, že tato válka bude ukončena, protože Ukrajina k tomu dostane pomoc. Dalším výsledkem je, že se Ukrajina rozhodne zmrazit boje, ale k tomu teď máme daleko. Pak je tu něco uprostřed, kdy – a to se stává spoustě válek – prostě dojdou k nelibému patu a vy pak na sebe zíráte celou generaci,” řekl a jako příklady patových situací, kdy ani jedna strana nechce konflikt znovu rozpoutat, uvedl s odkazem na konflikt Řecka a Turecka o Kypr a Severní a Jižní Koreu.

 

CA

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 2,38 out of 5)
Loading...
50 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)