1.11.2015
Kategorie: Humor

Veselé krematorium (IV.)

Sdílejte článek:

EMA 01|11|2015

Nejvíc jsme se těšili na důležité soudruhy z fabrik a institucí, kteří se domáhali práva promluvit u rakve zesnulého a leckdy z toho bylo politické školení tak pitomé, že klasikové marx­ -leninismu se v hrobě chytali za hlavu. U dobrovolných řečníků z „jézédé“ a vůbec z vesnic, kteří se přišli ke katafalku rozloučit ze sousedské ochoty, šlo o snahu promluvit co nejkrásněji, nejvznešeněji a nejdůstojněji, překročit každodenní všednost i sebe sama. Vznesli se někdy do tak vzdálené vyjadřovací roviny, až v ní zabloudili. U venkovských velebníčků se to možná dělo z opravdové křesťanské lásky…

[ad#hornisiroka]

Měli jsme už své typy, rotory, kteří mluvili na pohřbu, kdykoli v jejich podniku nebo v obci někdo umřel. V takovém případě byly připraveny tužky a notové sešity, na jejichž čisté stránky jsme výroky řečníků zapisovali – někdy všichni pří­tomní na kůru, aby se to stihlo.

Těmi zápisy se mohu prokázat. Po některých řečnických perlách jsme však na tom byli tak, že hráč na lesní roh neudržel dech a vyráběl pauzy, nad varhanami plula rozchechtaná tvář operního dirigenta, a níže podepsaný zpěvák se štípal na jistém citlivém místě, aby vůbec byl schopen nasadit tón.Tím chci dokumentovat, že všechny výroky jsou autentické:

Narodil se jako nejmladší bratr třech sestřiček, které ho provázely celé dětství.

Jenom vlastní píle mu pomohla k chystaným zkušenostem.

Prokazovala, že je hodná titulu učitelky naší socialistické vlasti.

V letech 1948–50 a 1968–70 zastával funkci předsedy akčního výboru Národní fronty. Stál vždy skromně v pozadí jako řadový voják.

Jednomu synovi poskytla dokonce vysokoškolské vzdělání, čili je doktorem.

Jezdil traktorem, později přestoupil do živočišné výroby, kde pracoval jako rolník.

Pracoval jako předák na mokrém provozu a pro jeho výsledky byl často hodnocen.

Zúčastňoval se veřejného života a za jeho činnost býval často vyhodnocen.

Až do posledního stáří nedokázala být nemocná.

1219760257DSCN0153

 

Velmi rád hrál v rohu prodejny šachy. Tam se odehrávaly opravdové bitvy jeho života.

Mile pečovala o všechny svoje zákazníky.

Tato ztráta postihuje nejvíce ty, kteří si uvědomují, že už se s ní nebudou moci nikdy potěšit.

Jako obětavý funkcionář byl odchován Komunistickou stranou Československa.

Jeho aktiva převyšují případné nezdary, které jsou součástí života.

Svou energii dělil mezi stranu a společnost a volné chvíle trávil na zahradě, která mu byla vším.

Obdržel údemickou knížku a odešel do invalidního důchodu.

Pokoušel se o komponování vlastních drobných skladeb.

Život ho odvolal v poměrně mladém věku, nedávno oslavil třiaosmdesáté narozeniny.

Rád pěstoval ovoce a pěstoval také svoje zdraví až do konce.

Odchází od nás navždy, i když tu zanechává to, co jsme měli nejraději – svoji manželku.

Ve sportu se vyžíval od svých třicátých let svého věku.

Měl velkou lásku k přírodě i všemu živému, co jej obklopovalo.

Oč byl přísnějším tátou, o to byl laskavějším otcem.

Byl jediným zlepčovatelem v severočeském kraji v oboru masokombinát, kde pracoval jako údržbář.

Jeho ztráta je téměř neúnosná. My jsme se tu všichni sešli, abychom potěšili jeho opuštěnou manželku.

Jeho jediným náboženstvím byla víra v sebe, v dobrého člověka. A tato víra ho přivedla do řady Komunistické strany Československa.

Jsme na kruté schůzce, abychom se rozloučili.

V těžkých dobách poválečného osvojování českého pohraničí se jako národně spolehlivá osoba ujal národní správy.

Staral se i o svou již zemřelou manželku.

Byl tak prostý jako jeho rakev. Je to již několikátý skon našich členů.

Byla to jeho matka, která mu dala při narození jméno.

Prázdná sklenice nebyla smyslem jeho života…

Milý příteli! Tys mnoho nestonal. A žel už nezastůněš.

Svoji schopnost mít rád osvědčil svým sňatkem.

[ad#velkadolni]

 

V té době se stala novou náplní jeho pracovního života láska ke stavebnictví a těžkým stavebním strojům.

Svůj život, ano, přátelé, skoro celý život dokázal žít náš pozůstalý v Podkrušnohoří….

Symbolicky jsou tu dnes s námi přítomny i všechny ty tisíce buldozeristů, bagristů, jeřábníků, prostě stavám, kterým byl přísným, ale zároveň dobrým a spravedlivým učitelem.

Přejeme ti všechno nejlepší tam v neznámu – nebo kde to vlastně seš.

Smrt, jejíž přízrak v nedaleké budoucnosti se již rýsoval před očima nemocného, nakonec přepadla zesnulého nečekaně a odvedla jej do svého království.

Na základě intriky zlého člověka byl perzekuován.

Ten nepoznal pravé štěstí, kdo vedle své každodenní poctivé práce nevěnoval svůj volný čas boji proti pravicovému oportunismu. (Náhrobní nápis na střekovském hřbitově, odstraněný po roce 1989.)

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...