10.6.2018
Redakce
0
Kategorie: Politika

V komunálkách je hlavní nepřítel paskvil zvaný volební zákon

Sdílejte článek:

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

Není křížek jako křížek. Volební systém do zastupitelstev je zkrátka zcestný. A za rohem jsou komunální volby. Zdravý rozume, stůj při nás.

[ad#textova1]

Narozdíl od mušketýrů, kteří ctili heslo “jeden za všechny, všichni za jednoho”, se tu ve volbách (jakýchkoli) stalo módou heslo úplně jiné – “každý hraje na sebe a všichni proti všem”. Jakoby si aktéři neuvědomovali, že se po těch volbách budou muset taky nějak domluvit. A tak nám volby ničí atmosféru nejen v zemi, ale je tu stále znatelnější snaha, aby se nám to rozmohlo i v obcích a městech. Zkrátka manýry shora se přesouvají do samosprávy a mohou nám tak za chvíli ničit náladu i zdola. A vzniká atmosféra, v níž jakoby zůstat tím slušným a korektním byla vlastně slabost. To bychom ale neměli nikdy připustit.

Samozřejmě nic proti souboji – souboj je zdravý… Je-li ovšem zdravý. Ale vést souboj zdravě, hravě či dravě je přece jen rozdíl. A nahrává mu stranické soupeření. Strany už dnes prohlašují, jak ovládnou obce a města, přitom v samosprávě v její samé podstatě jde o něco zcela jiného. O lidi. Jenže na ty se stále víc zapomíná.

Co tedy bychom si měli před komunálními volbami uvědomit? 

Hlavně to, že poměrný volební systém do našich zastupitelstev je zcestný, a měli bychom jej do příštích voleb změnit. Zcestný je proto, že se tváří, že křížkujeme konkrétní lidi, ale není to pravda. Když zakřížkujeme kandidáta, dáváme tím hlas jeho partaji, nikoli jemu. Hlasy kandidátů jedné strany či hnutí se pak sečtou dohromady, a podle počtu se procentuálně přidělí hlasy volební straně odshora. “Křížky” tak mohou mít vliv na jediné – občas nějaký kandidát přeskočí směrem nahoru, ale to je tak všechno. Stává se tak docela běžně, že v zastupitelstvu usedne člověk, který má 450 hlasů (křížků) od voličů daného města, zatímco ten, kdo jich poctivě nasbíral skoro 1000, se zastupitelem nestane. Protože jeho strana jako celek tzv. nezabodovala. Že to nevyjadřuje vůli lidí o tom, koho si v zastupitelstvu opravdu přejí? To tedy nevyjadřuje. Že je to postavené na hlavu? To tedy je. Ale zajímá to vůbec někoho? Taky ne. Protože tento systém se hodí politickým stranám – řada z nich by totiž v obci či městě jinak pohořela. Za poměrného systému má vyšší šanci.Mají být ale volby pro partaje, nebo pro občany toho kterého města či vesnice?

Nabízí se tak logická otázka: Tak proč si pak hrajeme na křížkování napříč volebními stranami, a nedáváme jen jeden křížek jedné volební straně? Bylo by to sice v samosprávě taky postavené na hlavu, ale současně fér, protože by se tím otevřeně přiznalo, že i v obcích a městech nejde o lidi, ale o volební strany a kandidáty, které si tyto strany přejí, ne o zasatupitele, které si přeji občané dané obce či daného města. Přitom samospráva by měla být hlavně o lidech, dokonce i ta ve velkých městech. Zkrátka nedělali bychom z lidí blbce.Což teď děláme.

A jak by ty volby měly probíhat? Férová volba do zastupitelstev obcí a měst by byla taková, když by voliči mohli křížkovat napříč kandidátními listinami, tedy vybírali by si ze všech navržených kandátů jako doposud, ovšem s tím rozdílem, že hlasy by se u každého kandidáta sečetly, došlo by k seřazení volební listiny podle počtu těchto hlasů, a zastupitelstvo by bylo vytvořeno z těch kandidátů, kteří dostali nejvíce hlasů voličů. Prostě aritmeticky podle počtu “křížků”. Až teprve v případě, že by měli dva kandidáti stejný počet, což se může také stát, by dostal v pořadí přednost ten, jehož volební strana by byla úspěšnější.

Tedy nehovořme o přímé volbě starostů, což zní skvěle, ale je to za daných okolností jen prázdná proklamace, která ničemu nepomůže, (spíše naopak) ale o přímé volbě VŠECH zastupitelů.

Co by to přineslo?
Super volební desatero. 

1. Spravedlivé obsazení zastupitelských křesel v obcích a městech podle počtu hlasů konkrétním lidem.
2. Volební strany by musely na kandidátky získávat opravdu silné osobnosti. 
3. Často by musely sáhnout a přemluvit kandidáty nestranické; tím by se do politiky dostávali noví lidé.
4. Tito lidé by do politiky vstupovali ochotněji, kdyby věděli, že se volí podle počtu hlasů konkrétně pro ně.
5. Ve volbách by primárně nesoupeřily strany, ale konkrétní kandidáti, strany by byly až druhé v řadě; nezáleželo by na pořadí.
6. Tyto silné osobnosti by si nenechaly až tak diktovat od svých stran, a strany by tak byly kultivovány zdola.
7. Už tím, aby získaly na kandidátku lidi s místní autoritou, by se samy strany a hnutí musely chovat slušně.
8. Zastupitelstva by byla silnější autoritou hlasů zvolených kandidátů, a patrně by byla silnější i profesně.
9. Rozhodování zastupitelstev by bylo méně “stranické”, byla by pravděpodobnější domluva napříč spektrem.
10. V zastupitelstvu by usedli lidé mající nejvyšší důvěru voličů dané obce či města, silné osobnosti schopné čelit i příliš autoritativnímu státu. 

Vedlejším efektem by byl růst nových osobností do vyšší politiky.

Tento volební systém však zatím nemáme. Máme ten stranický poměrný. Tedy ten zcestný svou nespravedlností a neobjektivitou složení místních zastupitelstev. Takže se prostě musíme dívat na to, koho křížkujeme, protože křížkem k sice známé a populární místní osobnosti můžeme dát hlas straně, kterou právě nemusíme. A naopak. Slepou podporou jedné straně nedáme šanci osobnostem ostatních volebních stran. Takže to chce rozum do hrsti. Ne že by nám při tomto systému až tak pomohl. Ale rozhodně neprohloupíme, když ho v mezích možností použijeme…

Takže než začneme volat po přímé volbě starosty, která nevyřeší naprosto nic, protože slušné kandidáty dnešní styl bojů odradí, a neslušné přece nechceme, zamysleme se nad důležitějším požadavkem –chceme přímou volbu VŠECH zastupitelů. Je to fér požadavek, logický požadavek, a když se splní, budeme tu mít silná zastupitelstva s obrovskou důvěrou lidí.

Ale to je právě ono. Po takových silných zastupitelstvech se až tak neprahne. Státu se hodí ta druhá – co se hádají, perou, nejsou jednotná. Takže by to chtělo ukázat, že právě toto dokážeme i bez onoho lepšího volebního zákona – být jednotní, táhnout za zájmy samosprávy za jeden provaz, a nenechat si od státu líbit ani milimetr. Ať jsme za jakoukoli partaj. V řadě obcí a měst to jde. Vyhrávají pak u soudů, a umí se postavit i jiným výzvám. Jsou těmi tahouny – řadu jich zastupuji, tedy to vím.

Takže buďme ve volební kampani kreativní, nápadití, pozitivní, a když chceme a musíme být tvrdí, tak buďme tvrdí spravedlivě. Zapomeňme na účelová trestní oznámení, zapomeňme na urážky a podobné útoky. Zkrátka zapomeňme na vše, co samosprávu oslabuje, a co se někomu hodí do krámu. A hlavně pak po volbách mysleme na celek, ne na sebe.

Samospráva totiž bude muset být v dalších čtyřech letech velmi silná a jednotná. Proč? Protože bude bojovat o samu svoji podstatu. O samostatnost, peníze, kompetence… Aby se obce neslučovaly, aby se jim nepřidávaly povinnosti, aby se ze samosprávy nevyháněli schopní a chytří lidé nesmyslnými buzeračními zákony, jakým je třeba zákon o střetu zájmů.

Nebude tedy možná až tak důležité, která volební strana vyhrála v tom kterém městě, jako to, kteří konkrétní lidé budou to město reprezentovat – protože v konečném důsledku bude podstatné, aby vyhrála samospráva – svůj boj o sebe sama. 

A to bude chtít v čelech obcí a měst muže a ženy, omlouvám se, s koulema. Tedy s důvěrou lidí a obecnou autoritou. Takové zvolte, bez ohledu na to, jakou ponesou značku za jménem. U silných osobností je totiž ta značka úplně vedlejší. Sebevědomí starostové sebou orat nenechají. A sebevědomé starosty a zastupitele budeme sakra potřebovat.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jana Zwyrtek Hamplová

6075329-blog-jana-zwyrtek-hamplova

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky