
Už není kam spěchat
IVAN HOFFMAN
Ještě nedávno mi přišlo, že jsme v časové tísni. Že je za pět minut dvanáct na cokoli, co se zanedbalo a co je třeba udělat, abychom vybrali ostrou civilizační zatáčku a nenatloukli si. V jedné chvíli ovšem jakoby se utišila bouře. Nastalo ticho a s ním divný pocit, že už není kam spěchat. Jako by se naplnilo ono kafkovské: „Jistým bodem počínaje není již návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout.“
V Kafkových Aforismech jsem si to podtrhl v osmnácti. Je to citát, který nepotřebuje záložku, protože je hned na první stránce. Vždy jsem si ho vykládal tak, že dokud je člověk rozptylován alternativami, anebo se s životem potýká nanečisto, nic pořádného z toho nevzejde. Nemyslím, že by Kafka radil pálit za sebou mosty, i když i to je někdy způsob jak nemarnit čas a ušetřit energii. Vedle zkušenosti těch, kteří si polepšili nevratnými kroky, existuje pravda i zoufalství z nemožnosti návratu. Zoufalství ale Kafka určitě nemá na mysli, když za dosažení nevratného bodu horuje.
Ticho, ve kterém není kam spěchat, na sebe bere různé podoby. Někdy jde o klid v oku hurikánu. Uprostřed všeobecné hysterie je tomu, kdo už takové běsnění párkrát zažil, zatěžko brát vážně reprízu odehraných dějů.
Existuje pak ticho před bouří, předzvěst neodvratného. Někdo v tom tichu nestihne ani rozevřít deštník, jiný v očekávání neodvratného zestárne, aniž by se dočkal trestu, o který si koleduje, čili aniž by sklidil bouři, co zasel větrem.
Tak či tak, už není kam spěchat, neboť bod, kdy ještě šlo vývoj zvrátit, jsme minuli. Je čas zvolnit krok. Smířit se s tím, že komu není rady, není ani pomoci. Netrápit se tím, co vzalo za své, a těšit se z toho, co zbylo. Není naší povinností svádět za druhé zápas, který jsme už podstoupili, a ne naší vinou se opakuje. Jako se v nových kulisách odehrávají stará dramata, tak se také ve starých kulisách mění herecké obsazení. A jak říká můj dobrý přítel, bylo by trapné setrvávat na pódiu po potlesku.
Jakmile se člověk, poutník po věčnosti, zastaví, nabídne se mu pohled na záda těch, co lehkovážně spěchají vstříc apokalypse. Čas, kdy už není kam spěchat, ovšem není předurčen k beznaději, skepsi a rezignaci. Je to čas, který patří modlitbám. Za potřebné, pronásledované, ale i za pomýlené, obelhané, zrazené. Řečeno dnešním slangem, devět z deseti mystiků radí hovořit raději s Bohem o hříšníkovi, než s hříšníkem o Bohu. Má to logiku: hříšník je na Šéfa alergický, zatímco Šéf má s hříšníkem boží trpělivost.
Ano, dorůstá nám tu digitální, povrchní a současně militantní omladina, trpící klimatickou úzkostí a hybridní identitou. Jde o potomky atomizovaných potetovaných pohodářů, co propadli konzumu na dluh a uvízli v sociálních sítích a názorových bublinách. Lidí co zlenivěli, ztloustli a ustrnuli intelektuálně i mentálně a duchovně, přibývá geometrickou řadou a bylo jen otázkou času, kdy se stanou majoritou, ztělesňující nový evropský, respektive atlantický normál.
Zjednodušeně řečeno se normálním stává všechno, co bylo včera nenormální. Huxleyho Zánik civilizace se nám před očima stává realitou. Ze včerejší noční můry se vyklubal dnešní splněný sen. Jakmile se člověk zastaví, panoptikum, jež ho obklopuje, dostane zřetelné kontury a vyjeví se, že ve světě, co je vzhůru nohama, jsou lidé nutně na hlavu. Když jít s dobou není výzva, nýbrž prokletí, je čas nechat dobu jít. U vědomí, že stejně daleko nedojde, jako ta lež, co má krátké nohy.
Už prostě není kam spěchat. Toho dobrého, co pro sebe vzájemně můžeme udělat, je víc, než se dá stihnout.


Pesimistický text; ale ano, já už jsem taky rezignoval. Unavuje mě, blbcům vysvětlovat cokoliv, při vědomí, že to stejně nemá cenu. Pokud na to nepřijde sám, je to navíc kontraproduktivní. Může to být i v rodině, mezi známými atd.
Naděje, jak známo, zůstává vždycky. Pro nápravu bude třeba zažít katarzi, šok, apokalypsu (válku) apod. – zkrátka „restart“ ….
OT-Zvířata a rostliny nejsou v našich předpisech RF-EMF brány v úvahu
https://emfkunnskap.no/emf-kunnskap/blir-naturen-pavirket/
Stále ještě a pořád odmítám myšlenku,že jedině válka,z ní vyplývající bída a zkáze je to jediné kdy ze současného konzumem a medii ovládaného patvora povstane nový člověk rozumný,
Když vidím u našich potomků jejich zoufalou snahu být uznán,viděn a slyšen,když z děsem sleduji připitomělé zhovadilosti,zfetovaných pozůstatků mozkůpro které hodlají neužitečně chcípnout, ptám se.
Proč se v řadách vás všech saloních mudrců a filozofů nenajde rek přeudatný , který by tuto jejich přirozenou touhu mláděte dokázal obrátit v jejich prospěch i náš prospěch ?
překvapivě velice reálné shrnutí, poněkud neobvyklé u autora, asi prozřel dočista dočista, body nenávratu jsou již dosahovány jak čas běží jeden po druhém a na obzoru jsou další k dosažení, nic se s tím nedá dělat při vědomí obklopení jedince davem naprostých debilů, toto theatrum mundi nechť slouží jako kulisa pro osobní vztah s Bohem k záchraně vlastní duše na věčnost
ja vam moc rozumim pane Hoffmane, ale nebojte, to se jen svet skrze media a internet tvari, ze je takovy.. ale on vubec neni. mozna v praglu je rtakovych mladych relativne dost, ale vetsina mladych je uplne normalnich.. nebojte.. ja jsem vlastne taky jeste celkem mlady, znam hodne i mladsich, ale neznam jedineho ktery by mel klima tisen, nebo nevedel co ma v rozkroku. vsichni mladi pak jeste dostavaji dukladne polit. skoleni muzstva ve chvili, kdy zacnou fachat a snazi se osamostatnit.. pak se ty oci oteviraji rychle.. nebojte
Haré Krišna….
Jako by někdo lidem vytetoval do mozku…“Bůh, skvělý nápad“…
Proč myslíte že se víra rozvíjela v poušti ? Protože ve dne ten nekonečný písečný obzor a v noci to nekonečné nebe….člověk s mozkem potřeboval mezi sebe a nekonečno postavit něco čemu by „rozuměl“…
Bůh je mrtev, ať žijí sociální sítě….virtuální svět miliónů přátel (jedno jestli skutečných či umělých). Brýle pro augmentovanou realitu…..závisláci připojení na internet, zatímco jejich fyzické tělo hnije v křesle prázdného bytu…
Scifi knížky mého mládí se stávají skutečností….ale není to utopie star treku….spíše terminátor…
Jdu zvracet…
I já se pane Hofmane modlím. Modlím se za sebe a svou generaci. Protože tohle jsme způsobili my. Naše generace rozvinula technologie, vymyslela rasismus, gryndýl a další svinstva, se kterými se mládež nedokáže vypořádat, snad nám tohle Bůh odpustí a mládež navede správnějším směrem. Snad nedopustí novou Sodomu Gomoru.
Koho myslíte výrazem „MY“.
Já jsem žádnou minulou ani současnou vládu nikdy nevolil, se vstupem do EU jsem nesouhlasil a NATO nám bylo přikázáno bez našeho souhlasu.
Moje děti nejsou ani „sněhové vločky“ a ani „skleněné děti“, s Gryndýlem z duše nesouhlasím, elektrická auta jsou jen vládami pitomců podporovaná blbost, desítky pohlaví jsou mi jen a pouze k smíchu či k pláči a tzv. oteplování planety je jen gigantický podvod. Snižování stávajících 0,04% CO2 v ovzduší je naprostá ptákovina, je to jen další okrádání obyčejných lidí a výborný kšeft pro tisíce vyvolených zlodějů a pro pár desítek podplacených „vědců“.