6.6.2025
Kategorie: Společnost

Učitelka Martina Bednářová se provinila tím, že myslí!

Sdílejte článek:

MILENA DOUŠKOVÁ

Máte právo se ptát, ale jen na to, co je schválené. Máte přemýšlet, ale jen v určitých mantinelech. A když vybočíte, přijde paragraf a s ním trest.

Kauza učitelky Martiny Bednářové. Dvakrát osvobozena, ale jakmile se případu ujal jiný soudce, ejhle — sedmiměsíční podmínka na dva roky. A co je opravdu děsivé a naprosto totalitní, je povinný kurz „kritického myšlení“. Připomíná to klečení na hrachu: až pochopíš, kdo je tu pánem a co se smí říkat, můžeš vstát. Kurzy by spíš potřebovali ti, kteří Martině ten kurz nařídili — vždyť právě kritické myšlení projevila víc než dost. Jenže soud vyložil termín jinak: ne kritické myšlení, ale „kritické myšlení schválené vládou“. Vše ostatní je zakázané. Kde jsme to jen slyšeli? „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ Heslo, které nesmazatelně patří k éře, již se prý snažíme překonat.

Učitelka, která se provinila tím, že přemýšlí

Martina Bednářová, zkušená učitelka z Prahy, si dovolila říct svým žákům něco, co se dnes už asi nesmí. Povzbuzovala je, aby o věcech přemýšleli, hledali si informace z více zdrojů a nebrali všechno, co slyší v televizi, jako jedinou pravdu.

Kvůli tomu se dostala před soud. Dvakrát ji soud osvobodil – že prý neřekla nic trestného, jen svůj názor. Ale tím to neskončilo.

Osvobození neprošlo. Tak dokud nebude trest, bude se soudit dál

Jakmile padlo pravomocné osvobození, vstoupil do hry jiný soudce a případ byl „překopán“. A najednou – sedm měsíců podmíněně s dvouletou zkušební dobou. Ale tím to nekončí.

Soud jí nařídil absolvovat kurz kritického myšlení.

Čtete správně: žena, která byla potrestaná za to, že přemýšlela a vedla děti k přemýšlení, má jít na kurz, kde ji naučí „jak správně myslet“.

To není vtip. To je realita roku 2025 v České republice.

Kritické myšlení? Ano, ale jen to povolené

Co to vlastně znamená „kritické myšlení“ podle státu?

Máte právo se ptát, ale jen na to, co je schválené. Máte přemýšlet, ale jen v určitých mantinelech. A když vybočíte, přijde paragraf a s ním trest. Třeba za šíření „poplašné zprávy“ nebo „popírání genocidy“ – výrazy, které jsou čím dál častěji používány proti lidem, kteří mají odlišný názor.

Kdo určuje, co je pravda?

Dnes stačí, aby se vám nelíbila oficiální verze nějaké události – třeba války, covidu, migrace – a už vás mohou obvinit z toho, že šíříte dezinformace.

A co je nejhorší? Nejde o fakta, ale o to, kdo je říká.

Když veřejně vystoupí politik a řekne hloupost, nic se neděje. Ale když obyčejný člověk řekne svůj názor, který „nejde s proudem“, má problém.

Výchova poslušných občanů

Tohle všechno nám připomíná dobu, kdy se lidé učili „správně myslet“ na školeních o marxismu-leninismu. Kdo odporoval, byl vyhozen z práce, umlčen nebo zavřen.

Dnes se to děje jinak. Sofistikovaněji. Ale princip je stejný: buď budeš papouškovat správný názor, nebo budeš označen za nebezpečí pro společnost.

Kam to vede?

Případ Martiny Bednářové je varováním. Učitelka byla potrestaná za to, že dělala přesně to, co by měl každý učitel dělat – učit děti přemýšlet.

Místo uznání dostala trest a nucený kurz. Přitom by právě ti, kdo jí ten kurz nařídili, potřebovali lekci z opravdového myšlení víc než kdokoliv jiný.

Závěr? Mlčet nesmíme

Jde o mnohem víc než o jednu učitelku. Jde o právo každého z nás říkat svůj názor bez strachu z trestu. A pokud dnes zavřeme oči, zítra si pro názor půjdou za námi.

Chceš přemýšlet? Tak mysli. Ale připrav se, že za to můžeš pykat.

POLITIKARINA.CZ

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...
22 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)