
Trump má špatné karty. Když USA padnou v Íránu, zhroutí se jim vše
IVAN HOFFMAN
Když se Trump vysmívá Zelenskému, že má ve válce s Putinem špatné karty a měl by to zabalit, sám si nyní koleduje o něco podobného, obává se v komentáři pro ParlamentníListy.cz Ivan Hoffman nad zprávami z Íránu. Ve skutečnosti tato nepovedená akce ukázala na hlavní problém, který má svět s americkou hegemonií.
Odhlédne-li se od propagandy, Netanjahuova a Trumpova válka proti Íránu se zjevně nevyvíjí podle jejich představ. Kalkulace, že íránský režim je oslabený a vojenská akce ho rychle dorazí, se ukázala jako chybná. Írán byl na válku dobře připraven a z efektní trestné výpravy se stává geopolitická past.
Zatímco cena ropy na burzách kopíruje chaotická sdělení Donalda Trumpa, který jeden den válku eskaluje a druhý den ji má za prakticky vyhranou, Írán, zdá se, s Američany nekončí. O tom, za kolik se bude prodávat ropa a plyn, a kolik jí bude, pokud američtí spojenci v Perském zálivu pod íránskou palbou zastaví těžbu a zkrachují na nedostatek vody a potravin, nerozhoduje Donald Trump. Rozhodnou Íránci, kteří mají dostatek levných dronů, nějaké hypersonické rakety, ale především motivaci pomstít vraždu duchovního vůdce či zmasakrovaných školaček.
Je pravděpodobné, že se Trump pokusí ukončit válku, která se bude vojensky komplikovat, ekonomicky prodražovat a politicky stávat noční můrou, předstíráním skvělého vítězství. K tomu je ale třeba, aby Trumpovo skvělé vítězství předstírali také Íránci. Ty, se kterými mohl vyjednávat, ale pozabíjel a ti, kteří je nahradili, nic takového předstírat nebudou. Výměnou za zastavení palby budou požadovat splnění ponižujících čili politicky nepřijatelných podmínek.
Když se Trump vysmívá Zelenskému, že má ve válce s Putinem špatné karty a měl by to zabalit, sám si nyní koleduje o něco podobného. Ztratí-li USA vliv na Blízkém východě, padne tím první kostka dlouhého domina, aniž by měl Donald Trump karty, něco s tím udělat. Způsobit globální institucionální, ekonomickou a bezpečnostní krizi neznamená pouze udělat si ve světě spoustu nepřátel. Ztráta prestiže, důvěryhodnosti a vlivu se přelije i do samotných Spojených států, přičemž vnitřní krize dále sníží akceschopnost USA navenek.
V době, kdy USA zcela bez skrupulí rezignují na pravidla, včetně toho elementárního nečinit druhým, co nechci, aby oni činili mně, není od věci začít přemýšlet o světě bez americké dominance. Představa Ameriky, coby garanta pořádku a stability ve světě je mýtus, kterému kromě Američanů věří málokdo. Už nějaký čas není jasné, v čem by Američané mohli být příkladem, anebo čím mohou být jiným užiteční.
Heslem Amerika na prvním místě se myslí peníze na prvním místě. USA nevyváží demokracii, ale dolary. Ve skutečnosti je vnucuje a kdo si je vnutit nenechá, je shledán diktátorem a totalitářem. Američané se nerozpakují zbavovat svět diktátorů, přičemž diktaturu nikdy nevystřídá demokracie, nýbrž chaos, který si s dolarem rozumí lépe. Má se za to, že americká hegemonie je založena na vojenské převaze, při které protivníka přejde chuť cokoli si začít.
Druhý pilíř, na kterém stojí americká hegemonie je udržování nestability přiléváním oleje do lokálních konfliktů anebo financováním opozičníků a radikálů v zemích, které USA nekontroluje. Bez americké péče o permanentní nestabilitu a bez povinného obchodování v amerických dolarech může svět klidně fungovat. Otázka je, co to udělá s Amerikou, která nesní o tom, udělat se pro sebe, žít za své, ale sní imperiální sen, kdy jí svět bude ležet u nohou, bude k Americe obdivně vzhlížet. Americký sen je snem kolonizátorů, kteří si kupují indiány za ohnivou vodu. Jenomže vedlejším efektem americké hegemonie je abstinence a střízlivost vazalů, kterým se příčí šikana.
Americké know-how „dolar na prvním místě“, nedevastuje pouze vztahy mezi národy. Ukázalo se, že především devastuje samotnou Ameriku. Když jsou na prvním místě peníze, většina lidí žije z ruky do úst. Pro svět bez americké hegemonie, anebo pro svět po Trumpovi, který americkou hegemonii demontuje, se nabízí know-how „peníze nejsou všecko“.
PL


(11 votes, average: 4,64 out of 5)
jak by mohli usa padnout v iránu? žádná invaze se nekoná, trump ji nenařídí, válka nemá žádnou podporu, američani se možná stáhnou a izrael je dorazí sám.
K pochopení problému je nutné pochopit, jak Donald Trump myslí. Velmi doporučuji podívat se na film o jeho životě, který ukazuje jeho životní filozofii a názory a také to, jak si je postupně vytvářel.
The Apprentice: Příběh Trumpa
https://www.csfd.cz/film/1508558-the-apprentice-pribeh-trumpa/prehled/
Film je zajímavý, ale vlastně mě více než Trump zaujali postavy kolem něj. Hlavně Roy Cohn byl velmi zajímavá postava.
Roy Marcus Cohn ( / k oʊ n / KOHN ; 20. února 1927 – 2. srpna 1986) byl americký právník a státní zástupce . Nejprve se proslavil jako státní zástupce Julia a Ethel Rosenbergových v jejich procesech (1952–53) a jako hlavní právní zástupce senátora Josepha McCarthyho během slyšení armády a McCarthyho pomáhal v roce 1954. Cohn McCarthymu při vyšetřování podezřelých komunistů . V 70. a 80. letech 20. století se stal prominentním právním a politickým poradcem v New Yorku. [ 2 ] [ 3 ] Zastupoval a mentoroval Donalda Trumpa během Trumpovy rané obchodní kariéry . [ 4 ]
V roce 1986 pětičlenný senát odvolacího soudu Nejvyššího soudu státu New York Cohna vyloučil z advokátní komory za neetické a neprofesionální chování, včetně zpronevěry finančních prostředků klientů, lhaní v žádosti o advokátní komoru a padělání změny závěti. Poslední obvinění vzniklo z incidentu z roku 1975, kdy Cohn vstoupil do nemocničního pokoje umírajícího a v bezvědomí Lewise Rosenstiela, vtiskl mu do ruky pero a zvedl ho k dokumentu, kterým jmenoval sebe a Cathy Frankovou, Rosenstielovu vnučku, vykonavateli závěti. Výsledné značky byly u soudu shledány nečitelnými a v žádném případě neplatným podpisem. V roce 1984 byl Cohnovi diagnostikován AIDS a během experimentální léčby se snažil svůj stav utajit.
Všimli jste si, že USA povolilo využívat ruskou ropu? Já vím, vypadá to jak dobré gesto. Ale všimněte si jedné „nepodstatné“ maličkosti“. O tom, kdo bude kupovat ruskou ropu rozhodují Američané. Vážně jiné státy potřebuje povolení USA? To je svoboda a volný obchod podle amerických republikánů? Všichni se pořád zaklínají volným obchodem a svobodou, ale vždy jen do té doby, než je to pro ně nevýhodné. Ostatním se prostě naordinuje to, co je aktuálně výhodné pro USA nebo spíše pro elitu USA. Kapitalismus není o volném obchodu ani svobodě. Je o prosazování zájmů nejbohatších či nejsilnějších, a opakovaně to ukazuje.
USA prohrála již prvním okamžikem napadení Íránu.
Izraelsko-americký útok na Írán dopadl nejen na celý svět,
ale především na jejich obchodně podřízené spojence – státy Perského zálivu,
a nejbližší ideologicko/vojensky podřízené spojence – Japonsko, Jižní Koreu a Evropu.
Místo toho, aby obchodní i ideologické spojence servilní podřízenost k USA chránila a usnadňovala prosperitu, děje se pravý opak.
Ceny paliv stoupají, obchod stagnuje, nebezpečí zapálení dalších zemí stoupá, nová uprchlická vlna je na spadnutí.
Útok na Írán v plné nahotě ukazuje, že největším nebezpečím pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu obchodu světa není Rusko, není Čína, není Afghanistán, není Irák, není Írán, není Venezuela, není Jemen, ……
Největší hrozbou pro bezpečnost, stabilitu a prosperitu světa, a především svých spojenců, jsou jednoznačně USA, coby vazal agresivní, dobyvačné, rasistické a genocidní entity – Izraele.
A tímto nejnovější aktem agrese, se otevřou oči téměř všem americkým spojencům ….
…. tedy s výjimkou Eurosajuzu, ten bude opět poslední na konci pelotonu a vyžere si to do dna.
Myslím že dnes už na tom jaký stát vyhrál nebo prohrál nezáleží. Trump udělal spekulace s ropu a dalšími věcmi, stejně jako mnoho lidí kolem něj. Roztočili se zbrojní zakázky. Vydělali konkrétní lidé, kteří většinou mají investice všude po světě a které jak dopadne stát nezajímá – přinejhorším se přesunou z jedné rezidence do jiné. Heslo „Amerika na prvním místě“ je jen reklamní slogan. V podstatě prohrávají všechny státy a jsou zadlužené až po uši. Ono je totiž celkem snadné, aby státy prohrávaly a konkrétní lidé na tom vydělávali.
Velvyslanec USA v Praze nám nejnověji přikazuje, že neexistuje žádná výmluva, a musíme zvýšit rozpočet na obranu = kupovat americké zbraně = platit výpalné.
Ale jak to udělat, když ty samé USA nás donutily vzdát se levných zdrojů z Ruska, nutí nás vzdát se levných (a dnes už bezkonkurenčně špičkových) technologií z Číny, nedovolí nám nakupovat suroviny od hromady států světa, a nejnověji nám zdražují i ten zbytek surovin, co jsme ještě schopni někde sehnat?
Náš průmysl krvácí, naše ekonomika kulhá, dluhy stoupají, prakticky díky konfrontační politice USA (a také debilitě zelených europapalášů).
Ale ty samé USA chtějí po nás stále víc.
Jejich styl se podobá lichvě zkřížené s mafiánským stylem vymáhání výpalného.
A tímto směrem, se od nejnovější izraelsko-americké agrese, ubírá uvažování vícera států světa které se doteď mohly považovat za spojence USA.
Jak to máme dělat je jasné. Žrát chleba a vodu, bydlet v bytě o velikosti 3×1 m, pracovat 12 hodin denně jako za „starých dobrých časů“ a poslouchat, jak utrácíme za chlast a cigarety (i když to většina lidí nedělá) a že se musíme uskromnit. Je tedy pravda, že to jde. Otázkou spíše je, o kolik lidé budou ochotní couvnout, než změní způsob myšlení. Navíc část lidí se bude tak jako tak mít dobře a budou ukazovat, že „každý se může vypracovat“.
Samozřejmě že většina lidí to zvládne.
Jen se zase zvětší oka v sítu, kterými další lidi a rodiny propadnou do beznadějné chudoby, a někteří rozšíří řady bezdomovců, a jejich děti dětské domovy.
A největší počet lidí se rozhodne řešit finanční situaci tak, že nebudou mít děti, nebo budou mít jen jedno, čímž se zdůvodní „nutnost“ přistěhovalců. Výměna populace začíná (nebo už je v plném proudu?).
Když padá impérium, jedna z prvních věcí, co udělá, je vyžrat kolonie, aby si na jejich účet koupilo čas. I v případě Říma to tak bylo…