23.9.2018
Kategorie: Společnost

Stát proti chudým XVI: Památková ochrana

Sdílejte článek:
FVL 
Památková ochrana je bezpochyby bohulibá záležitost, jejíž cíl je zachovat architektonickou historickou hodnotu budoucím generacím. Bohužel v rukou státu se z ní stává velmi byrokratická záležitost, která zatěžuje občany nejen časově, ale i finančně.

 [ad#textova1]
Stát přísně reguluje nakládání s památkami, což se může mnohým lidem jevit na první pohled jako dobrý přístup. Většina lidí si to ale už začne rozmýšlet, když zjistí, že v jejich docela normálním vesnickém stavení potřebují na výměnu oken souhlas památkářů. Celkové náklady na takovou rekonstrukci jsou ve výsledku mnohem vyšší, vše trvá delší dobu a vyžaduje mnohem vyšší míru angažovanosti.
.
Stát tímto přímo diskriminuje chudé lidi, protože pro ně je mnohem náročnější uspokojit svoji potřebu rekonstrukce v kombinaci s regulací památkového úřadu, protože právě tito lidé jsou velmi citliví na cenu, která u nestandardizovaných věcí, jako jsou historické rekonstrukce může být velmi vysoká. I v případě, že stát dotuje rekonstrukci, tak chudí jsou skrze daně přinuceni se takového opatření účastnit, stát jim nedá možnost volby, jak efektivně využít svoje peníze.

.

Řešením je volný trh a zrušení veškeré památkové ochrany. Ať si lidé sami rozhodnou, co je pro ně důležité chránit, a podle toho ať nakládají se svými zdroji. Pokud se lidé rozhodnou, že chtějí zachovat architektonickou integritu nějaké památky, můžou zakládat fondy, které budou pomáhat financovat rekonstrukce, nebo památky přímo vykupovat. Takový přístup pak přímo odráží to, jak si lidé památek opravdu cení a nikdo není násilím nucen snižovat svoji kvalitu života.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 3,73 out of 5)
Loading...