SPOLU a jejich desatero

Strany SPOLU, tedy slepenec ODS, KDU-ČSL a TOP, jdou do EUrovoleb se společnou kandidátkou. Pro voliče pak připravily jakési “Desatero”, jímž se údajně hodlají po volbách řídit.

Vypadá to báječně

Ovšem, jen na první pohled. Podíváme-li se podrobněji a domyslíme-li proklamace do důsledků (jak se to snažím naznačit), vidíme, že všechno je jinak:

1. Již první bod slibuje volný pohyb osob, zboží a služeb (mimo jiné věci). Nicméně, kvůli tomu se přece EU zakládala, a kvůli tomu jsme do ní i vstupovali. Jestliže to není celá desetiletí po jejím založení (a my to nemáme dvacet let poté, co jsme do ní “byli vstoupeni”), jaká je šance, že se situace změní? Navíc “volný pohyb osob” je nyní totožný s volným pohybem nepřátelských a kriminogenních imigrantů, které do EU natahali soudruzi multikulturalisté a progresivisté při porušení existujících a platných zákonů. Takže tento bod směřuje i tam, kam rozhodně nechceme – k volnému vstupu oněch zcela nežádoucích osob na naše území.
2. Vnitřní bezpečnost. Zde je nutno si dát pozor na čertovo kopýtko “hrozí nárůst politického extremismu a postupný rozklad integrace”, což znamená (mj.) utužení postupu proti všem, kdo si dovolují EU právem a pravdivě kritizovat. Jinak se, ovšem, ona bezpečnost dostává do konfliktu s těmi imigranty z předchozího bodu.
3. “Obrana Evropy” zní rozumně, pokud by ovšem zároveň neexistovalo ekoblbnutí, které v EU v podstatě zlikvidovalo zbrojní průmysl. Možná by bylo pro ekology přijatelné hromadné pletení či šití čapek na utloukání nepřátel. Výroba účinných zbraní (a ani munice do nich) rozhodně pro ně přijatelná není. Je ovšem otázka, kolik z nich za tyto “ekologické” aktivity bere peníze od ruských či jiných tajných služeb.
4. “Evropa konkurenceschopná” má opět význam jen v souvislosti s potlačením ekologické agendy a zrušením prakticky celého Green Dealu.
5. Pro “Evropu nezávislou” platí více-méně to samé jako pro předchozí bod. Nezávislá může být “Evropa” jen vojensky a ekonomicky silná, a Green Deal směřuje k pravému opaku.
6. “Zelená Evropa pro člověka” je jednoznačně protimluv. Evropa bude buď “zelená”, tedy pro dravce a další nežádoucí environmentální znečištění, nebo bude pro člověka a toto znečištění musí pryč. V tom druhém případě, pochopitelně, nebude zelená (alespoň v tom smyslu, jak to uvedení aktivisté i současné vedení EU chápou). Buď bude pro občany (tedy nikoli “zelená”), nebo pro skupiny, které je okrádají (např. provozovatelé dotovaných OZE), tedy “zelená”. Buď bude pro lidi pracující a prací vytvářející hodnoty (ovšem, nikoli “zelená”), nebo pro jurodivé aktivisty, kteří se jim v tom snaží všemi prostředky (včetně násilných a nezákonných) zabránit (a pak bude “zelená”, ale naprosto k ničemu). V tomto bodě tedy autoři rovněž nereflektují zelené šílenosti, vnucované nám EU.
7. Bod věnovaný dopravě – opět místo fantasmagorických vizí by mělo být uvedeno, jak k tomu dospět bez potlačení odporu ekologických organizací, případně jak je v EU potlačit, když její vedení je ve vleku těchto antidemokratických struktur.
8. Zemědělství – soudruzi podporují onu vysoce neefektivní koncepci “z vidlí na vidličku” a hodlají bojovat proti velkým podnikům, které jsou efektivní a navíc přece jen dokáží (svým ekonomickým vlivem) něco pozitivního protlačit.
9. “Evropa sociálně a kulturně rozmanitá” je jakžtakž přijatelná, pokud by tento bod netrpěl dosti značnou nekonkrétností. V současné době Brusel žene Evropu spíš do islámské monokultury a dědictví evropské civilizace a její hodnoty jsou jím zatracovány. Jak to chtějí silně probruselští SPOLU změnit, těžko říct.
10. “Evropa budoucnosti” je víceméně proklamace, jdoucí přesně proti všemu, co je v EU centrem protlačováno. Představa, že by bylo možné něco na tomto poli změnit, je zcela mimo realitu. Evropa pod vedením bruselských úředníků žádnou budoucnost nemá, jen pád do megakrize, chudoby a hladomorů.

Tyto body jsou prostě líbivé bláboly, které nemají ve stávající EU žádné možnosti realizace.

Zásadní problém

Zásadní problém ovšem vidím v tom, že SPOLU podobné věci slibovala již před volbami a na tuto vějičku nalákala dostatečné množství voličů, aby se mohla předvést v praxi.

Všichni víme, že SPOLU následně nesplnila snad ani jeden z předvolebních slibů a v naprosté většině případů dělala a dělá přesně pravý opak toho, co před volbami slibovala. Má cenu vůbec takové straně či skupině stran věřit?

Když jsem toto konstatoval v jedné z internetových diskusí, dostalo se mi odpovědi a “poučení” od zastánců “těch správných” politiků, že je přece normální, že politici, potažmo strany, před volbami lžou.

Tato sentence je jistě hezká, ale v praxi znamená jen jedno: že celé ono “desatero” je tedy, a to na základě mínění samotných příznivců těchto stran, nutno odmítnout jako líbivou lež. A v takovém případě přinejmenším jako by neexistovalo.

Faktem je, že vláda, jejíž páteř tvoří SPOLU, měla mnoho příležitostí řadu věcí z onoho programového desatera, i ze svých předvolebních slibů, prosadit.

Mimo jiné zastávala část svého funkčního období pozici vedoucí členské země EU, z níž mohla minimálně zahájit dialog o takových věcech, jako je udržení životní úrovně při zavádění ekologických fantasmagorií, případně o slučitelnosti pomoci napadené Ukrajině s cíleným hospodářským a vojenským úpadkem pod praporem “boje za klima”.

Vláda nic z toho neudělala a nejsou doloženy ani neúspěšné pokusy o něco takového, přestože lze očekávat, že minimálně Polsko a Maďarsko by podobné iniciativy podpořily a zcela jistě by o nich nemlčely.

Nelze proto sebeméně věřit tomu, že by tato vláda, respektive za ni kandidující poslanci do parlamentu EU, byli ochotni dělat to, co v onom dokumentu slibují.

Hlavní motiv

Hlavní motiv celého dokumentu, který zaznívá prakticky z každé části jeho textu, je nutnost zachování EU, ať už bude cena za to jakákoli. Takže nakonec pachatelé “Desatera” patrně v případě, že narazí, raději couvnou, třeba i ve všech deseti deklarovaných bodech, jen aby bruselské zlaté tele neutrpělo nějakou úhonu.

A právě tohle je špatně.

Faktem je, že před 106 lety a něco jsme měli v čele národa skutečné politiky, kteří neváhali naplnit ono Palackého heslo “Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm”. Dnes ovšem máme v čele národa jen napodobeniny politiků, trapné politické trpaslíky, kteří nejsou schopni ani toho nejelementárnějšího rozboru situace a stanovení podmínek, za jakých na členství v EU nikoli můžeme, ale musíme rezignovat, jako jsme rezignovali na členství v tom Rakousko – Uhersku či později v RVHP.

Přičemž rozhodnout by se mělo dát na základě prostého “dávám – dostávám”, což by měl zvládnout jakýkoli trochu inteligentní adept účetnictví.

Zhroucení ekonomiky, ztráta schopnosti zajistit bazální výživu obyvatelstvu (i za cenu žraní brouků a podobných hnusů), likvidace možností i toho nejbazálnějšího rozvoje ekonomiky, který by tomu zhroucení předešel, by rozhodně měly převážit jakési pochybné dotace (na které stejně dáváme víc, než kolik následně dostáváme), 666 “genderů” i “boj za klima” a spoustu dalších Bruselem prosazovaných škodlivostí a pitomostí. A pokud se skutečně nepodaří velmi radikální obrat v politice EU, vůči čemuž jsem velice skeptický, protože parlament EU takové pravomoci prostě nemá a žádný jiný orgán s demokratickou legitimitou (a tedy reflektující zájmy obyvatel) v EU prostě není, měla by to být pro naše členství konečná.

Dokonce i kdyby měla být použita pohrůžka odchodu (patrně v koordinaci s dalšími státy) prvoplánově jako prostředek určitého nátlaku na centrum ve smyslu “ta a ta opatření EU jsou pro nás za červenou linií”, měli bychom mít jak v orgánech EU tak i v čele státu politiky dostatečně razantní, aby ji ve vhodné chvíli uplatnili a jejich pohrůžka czexitem, případně koordinovaným s podobnou akcí dalších států, vyzněla věrohodně. Nicméně, v případě nereagování na tuto pohrůžku, by už měl být připravován nějaký “čajový dýchánek”, tedy plán B, zaměřený na opravdový odchod z EU.

“Desatero” spolku SPOLU je tedy v principu velmi pochybný dokument, který se téměř zcela míjí s hlavními problémy EU a našeho členství v ní. Jeho existence rozhodně nepředstavuje sebemenší důvod k tomu, abychom tento spolek volili.